Desítky lidí zemřely při ostřelování města Merefa u Charkova, přes padesát lidí zemřelo jen za středu v Černihivu, uvádějí tamní úřady. V Severodoněcku Rusové podle místních úřadů zaútočili na budovu, kde se úkryvají matky s dětmi. Kryt pod divadlem v Mariupolu vydržel středeční bombardování. Zatím se podařilo vyprostit 130 živých lidí, záchranu dalších ale maří ostřelování. Rusové začínají používat starší zbraně, které nejsou schopné pečlivého zaměřování, tvrdí Britové. Ukrajina zacházením s válečnými zajatci porušuje Ženevské úmluvy, uvedla Human Rights Watch. Rusko nevyhoví požadavku Haagu zastavit válku.
Desítky lidí zemřely podle úřadů u Charkova či v Černihivu, záchranu z krytu pod divadlem v Mariupolu maří ostřelování
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Z Ukrajiny přicházejí zprávy o rostoucích civilních ztrátách. V Kyjevě zahynul ve čtvrtek ráno člověk poté, co na šestnáctipatrovou obytnou budovu v Darnycké čtvrti spadla část sestřelené rakety, uvedly ukrajinské záchranné složky, další tři lidé utrpěli zranění. Dům začal po incidentu hořet. Dva lidé zemřeli také při ostřelování kyjevské Svjatošynské čtvrti, uvedla státní služba pro mimořádné situace. Ostřelování tam způsobilo i požár skladu.
Při jiném útoku ruských sil na rezidenční oblasti ve vesnici Novi Petrivci u Kyjeva podle oznámení policie zemřelo dvouleté dítě a čtyři další lidé utrpěli zranění. Ostřelování zničilo několikapatrový bytový dům a poškodilo i okolní domy.
Portál Ukrajinska pravda napsal, že při ruském ostřelování evakuujících se obyvatel v Kyjevské oblasti zemřeli dva policisté.
Východ: útoky na tržnici i domov pro matky s dětmi
V Černihivu si ostřelování ruských jednotek podle vyjádření místní správy jen za středu vyžádalo životy 53 civilistů, jedním z nich byl i občan USA.
Nejméně 21 lidí přišlo o život při ruském ostřelování města Merefa u Charkova. Z 25 zraněných je deset ve vážném stavu, oznámila agentura Unian s odvoláním na oblastní prokuraturu. Bilance nemusí být konečná, záchranáři ještě odklízejí trosky, pod kterými se mohou nacházet další zranění či mrtví. Před válkou v Merefě žilo více než dvacet tisíc lidí.
V samotném Charkově začalo v důsledku ostřelování hořet jedno z největších evropských tržišť Barabašovo, o kterém se někdy mluví jako o „městě ve městě“. Požár se podle portálu Ukrajinska pravda rozšířil i na obytné domy.
Ruské síly zaútočily i na azylové zařízení pro matky s dětmi provozované mezinárodní neziskovou organizací SOS dětské vesničky v Severodoněcku, uvedla média Kyiv Independent a Hromadske s odkazem na oznámení šéfa Luhanské oblasti. Tento útok si žádné oběti nevyžádal.
Bombardování divadla v Mariupolu
Kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu vydržel středeční bombardování, řekl ve čtvrtek agentuře Reuters zdroj z tamní radnice. Podle ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Taruty z něj vycházejí přeživší. Zatím se podařilo vyprostit 130 přeživších. Podle středečního vyjádření zástupce mariupolského starosty Serhije Orlova mohlo být ve chvíli útoku v divadle mezi tisícem až dvanácti sty lidmi.
„Po strašlivé noci plné nejistoty ráno 22. dne války konečně dobrá zpráva z Mariupolu! Protiletecký kryt přežil. Trosky se začaly rozebírat, lidé vycházejí živí!“ napsal Taruta na Facebooku. Také podle zmíněného zdroje agentury Reuters kryt vydržel a jsou přeživší. Večer ale ukrajinská média s odkazem na Ukrajinskou národní gardu informovala, že ruské síly místo dál ostřelují a záchranáři se tak nemohou dostat k lidem pod sutinami. Počet případných obětí úřady stále neznají.
Ukrajinský prezident je přesvědčen, že na objekt, kam se uchýlily stovky civilistů, mířilo ruské letectvo záměrně. „Při blokádě Mariupolu ruské letectvo záměrně svrhlo vysoce výkonnou bombu na Činoherní divadlo v centru města. Před ostřelováním se tam ukrývaly stovky lidí. Budova byla zničena,“ uvedl Zelenskyj ve středu. Ruské ministerstvo obrany následně bombardování divadla popřelo a zprávu o této události označilo za provokaci.
Mariupol opustila část tureckých občanů, kteří se schovávali v místní mešitě, řekl správce chrámu Ismail Hacioglu. Podle něj z města odcestovalo na padesát lidí, ale dalších třicet jich v mešitě zůstalo. Hacioglu také řekl, že konvoj s evakuovanými Turky zastavila ruská armáda a nedovolila jim zatím pokračovat v cestě. Z města odcestoval také řecký generální konzul, který byl posledním diplomatem některé ze zemí Evropské unie na místě.
Mariupolské úřady uvedly, že město dosud opustilo asi třicet tisíc lidí. Místní rada odhaduje, že ve městě se stále ukrývá více než 350 tisíc lidí.
Rusové používají starší, méně přesné zbraně, tvrdí Londýn
Podle britského ministerstva obrany však hrozí, že budou civilní ztráty čím dál horší, protože ruské armádě docházejí moderní zbraně. „V důsledku je pravděpodobné, že Rusko začíná používat starší, méně přesné zbraně, které jsou vojensky méně účinné a více hrozí civilní ztráty,“ varoval Londýn. Ministerstvo také uvedlo, že ruské síly mají velké ztráty a nedaří se jim postupovat na žádné frontě.
V noci na čtvrtek byl vyhlášen letecký poplach v Kyjevě, Žytomyru, Vinnici, v Čerkaské oblasti, ale i na západě Ukrajiny v Rivnenské či Chmelnické oblasti, uvedla agentura Ukrinform.
CNN uvedla s odvoláním na satelitní snímky, že je patrné, že bylo těžce poničeno město Volnovacha. Na snímcích jsou patrné i škody na obytných domech ve východní části Černihivu, v centru Charkova nebo ve městě Sumy. Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil v rozhovoru pro americkou televizi NBC, že Rusko „překročilo všechny červené linie, když začalo ostřelovat civilisty“.
Ukrajinské úřady tvrdí, že obětí ruské invaze se staly už tisíce civilistů. Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva mezitím zdokumentoval 780 případů úmrtí civilistů. Mezi oběťmi je 58 dětí. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zdůrazňuje, že skutečné počty obětí i raněných jsou s jistotou mnohem vyšší, protože pracovníkům OSN trvá často i dny, než se jim podaří ověřit informace o jednotlivých případech. Rusko stále popírá, že by na Ukrajině útočilo na civilisty a civilní objekty.
Ukrajina porušuje Ženevské úmluvy, uvedla lidskoprávní organizace
Ukrajinské úřady svým zacházením s ruskými válečnými zajatci porušují Ženevské úmluvy a měly by ukončit zveřejňování videozáznamů se zajatými vojáky na sociálních sítích, protože těm kvůli tomu hrozí zastrašování a ponižování. Vyzvala k tomu organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW).
HRW upozorňuje, že videa se zajatými vojáky zveřejňuje ukrajinská tajná služba SBU na svém účtu na sociální síti Telegram, který má téměř devět set tisíc sledujících, a sdílí je i na Facebooku, Twitteru, Instagramu a YouTube kanálu. Zajatci často na videích zjevně pod nátlakem udávají svá plná jména, identifikační čísla, adresy i jména rodičů.
„Povinnost chránit válečné zajatce, aby se nestali objektem veřejného zájmu, a zabránit jejich zastrašování a ponižování je součástí širšího závazku lidského zacházení se zajatci a ochrany jejich rodin. Ukrajinské úřady by měly ukončit zveřejňování těchto videí online,“ uvedla Aisling Reidyová z HRW.
Předseda Mezinárodního výboru Červeného kříže Peter Maurer zdůraznil, že zajatí vojáci na obou stranách konfliktu mají právo na důstojné zacházení a nesmějí být vystavováni „zvědavosti lidí“. Maurer uvedl, že zástupci Červeného kříže s představiteli ukrajinské i ruské strany intenzivně vyjednávají o přístupu k zajatcům a že v této věci dosáhli „povzbudivého pokroku“. Cílem je, aby bojující strany ohlásily Červenému kříži všechny zajaté vojáky a aby je představitelům organizace umožnily navštívit.
Kanály, kde se videa objevují, provozuje ukrajinské ministerstvo vnitra. To tvrdí, že jde o službu rodinám zajatých, zraněných a padlých vojáků, aby mohly své blízké identifikovat. Vojáci často ukazují své doklady, mívají pásku přes oči, někdy je kamera zachycuje při telefonátu domů nebo při výslechu.
21 minut
Události ČT: Útok na divadlo v Mariupolu a ukrajinští dobrovolníci teritoriální obrany
Rozhovory mezi Rusy a Ukrajinci pokračují
Moskva při jednáních s Kyjevem zmírňuje svůj postoj a o některých svých dřívějších požadavcích už se nejedná, uvedl podle agentury Unian poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Diplomatické rozhovory mezi oběma zeměmi pokračují prostřednictvím videospojení. Jedná se o vojenských, politických a humanitárních otázkách, sdělila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Podle zástupců obou stran nejsou vyjednávání snadná, existuje ale naděje na možný kompromis. Ukrajina ve středu od Ruska vyžadovala poskytnutí absolutní bezpečnostní záruky, odmítla ale model švédské či rakouské neutrality. Podle Moskvy ale naopak Kyjev s touto nabídkou na jednání sám přišel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že postoje Ukrajiny a Ruska při vyjednávání zní realističtěji, ale jednání pokračují a bude třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Rusko podle Podoljaka na začátku jednání přišlo s mnohými požadavky, o nichž už strany rozhovorů nediskutují. Podoljak v rozhovoru s americkou mediální společností PBS rovněž řekl, že už v nejbližších dnech by se mohlo uskutečnit přímé jednání prezidentů Ukrajiny a Ruska.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že vyjednávání nejsou jednoduchá, vidí však naději na kompromis. Ukrajinský prezident Zelenskyj ale nezměnil své stanovisko, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, tedy i s Krymem a Donbasem, vyplývá z vyjádření bezpečnostního poradce Oleksije Arestovyče, který poskytl rozhovor italskému deníku La Repubblica.
Pentagon: Rusové se zmocnili města Izjum
Americké ministerstvo obrany poprvé usuzuje, že ruské jednotky získaly kontrolu nad městem Izjum ležícím jihovýchodně od Charkova. Řekl to nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu. Rusové se podle tohoto zdroje snaží odstřihnout východ Ukrajiny od zbytku země. Kromě uvedeného vývoje se údajně situace na bojišti příliš nezměnila.
Washington podle slov představitele ministerstva obrany zároveň pozoruje „pokračující námořní aktivitu na severu Černého moře“ v blízkosti Oděsy, píše televize CNN. Činitel, který hovořil s novináři, však dodal, že přístav na jihu Ukrajiny nebyl posledních 24 hodin terčem ostřelování a že se neobjevily „bezprostřední signály o obojživelném útoku na Oděsu“.
Také generální štáb ukrajinské armády dříve uvedl, že se od středy válečná situace výrazně nezměnila. Pozice ukrajinské armády zůstává podobná, ruští vojáci dál ostřelují infrastrukturu a města. Deník The New York Times napsal s odkazem na zdroj z amerických tajných služeb, že Rusové dosud ztratili na Ukrajině přes sedm tisíc vojáků. Ukrajinská strana hovoří ještě o vyšších ztrátách, Zelenskyj tvrdí, že již přesáhly počet padlých ze sovětsko-afghánské války i z čečenských válek.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské vzdušné síly v noci na čtvrtek zničily muniční a zbrojní sklady ukrajinské armády. Zprávy ani jedné strany nelze nezávisle ověřit.
V pravidelném videovzkazu vydaném v noci na čtvrtek Zelenskyj uvedl, že v posledním dnu nebylo možné využít evakuační koridory z obležených měst, protože pokračovalo jejich ostřelování. „Jsme připraveni odvést lidi a poslat humanitární pomoc. Ale nemůžeme lidi vystavit ostřelování,“ řekl ukrajinský prezident.
Ztráty nákladních lodí
Válečné škody ovšem sčítají i jiné státy. Panamský námořní úřad oznámil, že od začátku ruské invaze zasáhly ruské rakety tři lodě plující v Černém moři pod panamskou vlajkou. Jedna z nich se potopila. „Posádky jsou v pořádku, měli jsme materiální škody,“ sdělil Noriel Araúz z panamského námořního úřadu.
Na začátku března média informovala, že u Oděsy ztroskotala estonská nákladní loď Helt. Ve stejný den přišla zpráva, že po blíže nespecifikovaném útoku na bangladéšskou nákladní loď Banglar Samriddh v ukrajinském přístavu Olvija zemřel jeden člen posádky.
NYT: Ruští generálové pro komunikaci používají nezabezpečené kanály
Ruští generálové ke komunikaci používají nezabezpečené kanály včetně mobilních telefonů a vysílaček, napsal deník The New York Times s odkazem na dva americké armádní zdroje. Nejméně jeden z ruských generálů byl podle nich zabit poté, co ukrajinská rozvědka zachytila jeho hovor, lokalizovala jej a zaútočila na něj.
Ukrajinská armáda podle Kyjeva od začátku ruské invaze zabila už čtyři ruské generály, přičemž ruská strana potvrdila smrt jen prvního z nich. Byl jím generálmajor Andrej Suchoveckij, zástupce velitele 41. armády. Suchoveckij byl zabit 28. února po zásahu odstřelovačem, informoval server Independent s odvoláním na armádní zdroj.
Ruská strana dosud nepotvrdila zabití generálmajora Vitalije Gerasimova z 8. března, veterána ze Sýrie a Čečenska, generálmajora Andreje Kolesnikova z 11. března a generálmajora Olega Miťajeva z 15. března. Miťajev podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka padl v úterý při útoku na Mariupol.
Válka na Ukrajině pokračuje i v kyberprostoru
Internetové stránky ruských úřadů čelí bezprecedentním útokům, ale ministerstvo digitalizace, spojů a masové komunikace organizuje filtraci provozu zahraničního internetu, napsala ve čtvrtek ruská státní agentura TASS s odvoláním na uvedené ministerstvo. Ukrajinské ministerstvo vnitra naopak podle tamní agentury Unian varovalo před počítačovými útoky na hlavní televizní stanice a regionální média.
„Ministerstvo digitalizace organizuje práci na filtraci provozu s využitím technických prostředků, které pomáhají čelit hrozbám, a také vede meziresortní koordinační práci v nových podmínkách. Nyní zaznamenáváme bezprecedentní útoky na weby úřadů. Pokud dříve jejich síla ve vrcholných okamžicích dosahovala 500 gigabajtů, nyní je to do jednoho terabajtu. Jsou dvakrát až třikrát silnější než dříve zaznamenané nejvážnější incidenty,“ citoval TASS z komuniké ruského ministerstva.
DDoS útoky na ukrajinské televize a regionální média by podle poradce ukrajinského ministra vnitra Vadyma Denysenka mohly vypuknout ve čtvrtek či v pátek. Mohlo by jít o něco podobného jako středeční útok na zpravodajskou televizi Ukraina 24, kde hackeři na informační lištu běžící na obrazovkách vložili falešnou výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke složení zbraní. Televize vzápětí varovala, že jde o lživou zprávu „nepřátelských hackerů“, Zelenskyj se vysmál „dětinské provokaci“ a ke složení zbraní vybídl ruské vojáky. „Jsou (Rusové) velice primitivní ve svých falešných zprávách, což je pro nás velká výhoda,“ poznamenal Denysenko podle Unian.
Rusko nevyhoví požadavku soudu zastavit válku
Moskva nesplní požadavek Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ), který ve středu nařídil Rusku okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině. Uvedl to ve čtvrtek podle ruských médií mluvčí šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ruské odmítnutí se očekávalo.
„Ne, nemůžeme brát toto rozhodnutí v úvahu. U Mezinárodního soudního dvora existuje pojem 'souhlas stran'. Tady žádný souhlas být nemůže. V tomto případě to nemůžeme brát v úvahu,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS v odpovědi na dotaz, zda Rusko přihlédne k rozhodnutí haagského soudu.
Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařídil, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí přivítal a označil je za „naprosté vítězství“.
