Ministři zahraničí Spojených států a Ruska, Antony Blinken a Sergej Lavrov jednali v Ženevě o ruských požadavcích ohledně Ukrajiny a stažení aliančních vojsk z východního křídla NATO. Setkání mělo podle pozorovatelů ukázat, zda krizi vyvolanou akcemi ruské armády poblíž ukrajinského území a na okupovaném Krymu lze ještě vůbec řešit diplomatickou cestou. USA dají podle Lavrova Rusku příští týden písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy, Blinken to potvrdil.
Blinken a Lavrov se v Ženevě sešli kvůli Ukrajině. Američané odpoví Rusku na jeho otázky
Události: Jednání o Ukrajině (zdroj: ČT24)
Lavrov na tiskové konferenci po jednání zdůraznil, že Rusko nikdy Ukrajině nehrozilo. „Nejednou jsme vysvětlovali, že nechystáme útok na Ukrajinu.“ Věří, že opadnou současné emoce a dialog bude pokračovat. Dodal, že Rusko se snaží zastavit „nekonečné rozpínání“ NATO na východ.
Podle Moskvy je to NATO, kdo pracuje proti Rusku. Lavrov uvedl, že jeho zemi znepokojují především dodávky zbraní na Ukrajinu a pomoc ze strany vojenských expertů Západu.
Páteční asi hodinu a půl dlouhé jednání s Blinkenem Lavrov označil za otevřené a užitečné. Věří, že se po něm zklidní situace. Šéf ruské diplomacie také uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je kdykoliv připraven k dialogu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Případnému summitu obou politiků by ale podle něj musely předcházet delší přípravy. Další setkání na ministerské úrovni by se podle agentury RIA mohlo uskutečnit v únoru.
Česká karta
Lavrov čelil na tiskové konferenci otázce jedné z novinářek, jež chtěla vědět, jak se staví k vyjádřením nové české vlády o snaze zlepšit vztahy s Moskvou, ačkoli Praha zároveň navrhuje zvýšení pomoci Ukrajině. „Co se týká nové české vlády, tak slyšíme, co uvádí, budeme to vyjasňovat, až se slova promítnou do nějakých konkrétních návrhů, konkrétních signálů na naši adresu,“ řekl Lavrov zjevně s odkazem na nedávná vyjádření šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti), podle nějž bude ČR usilovat o „restartování“ vztahů s Ruskem.
„Já se budu zabývat tím, jakým způsobem je můžeme restartovat, povýšit. Je to situace velmi nekomfortní, kdy spolu představitelé exekutivy nehovoří,“ řekl Lipavský při nedávné návštěvě Bratislavy. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová následně uvedla, že na tahu je v této snaze Praha.
Šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) v pátek odpoledne oznámila, že ministerstvo je připraveno darovat Ukrajině dělostřeleckou munici ráže 152 milimentrů. Lipavský pak na společné tiskové konferenci sdělil, že Česko je připraveno i na nejhorší scénář vývoje a na podpoření sankcí proti Rusku.
Pomoc se Ukrajině dostane i z dalších stran. Estonsko, Lotyšsko a Litva v pátek uvedly, že jí dodají protitankové a protiletadlové střely americké výroby. Estonsko se konkrétně chystá dodat protitankové střely Javelin, Lotyšsko a Litva chtějí poskytnout protiletadlové střely Stinger. S vysláním těchto zbraní americké výroby podle tří zdrojů agentury Reuters souhlasí americké ministerstvo zahraničí.
Lavrov po jednání s Blinkenem (zdroj: ČT24)
USA a jejich partneři jsou podle Blinkena připraveni reagovat na požadavky Ruska. Moskva ale musí reagovat na obavy Západu týkající se Ukrajiny. Páteční jednání označil za otevřenou a upřímnou diskusi.
V případě agresívních akcí Ruska by nastala rychlá a tvrdá odpověď. „Pevně podporujeme Ukrajinu a její územní integritu.“ Zdůraznil, že se nestane a nerozhodne nic o NATO bez NATO, stejně jako nic o Ukrajině bez Ukrajiny.
Blinken rovněž uvedl, že Američané nechtějí vycházet z emocí, ale z faktů. Zmínil, že Rusko rozmisťuje značné vojenské síly u hranic s Ukrajinou i v Bělorusku. To by umožnilo útok na Ukrajinu z více stran.
Až si Rusové prostudují americké odpovědi, může diskuse dál pokračovat, dodal ministr.
Blinken po jednání s Lavrovem (zdroj: ČT24)
Od schůzky se nečekalo zásadní rozhodnutí
„Neočekáváme průlom,“ řekl na začátku schůzky Lavrov. „Je to kritický okamžik. Máte pravdu: Neočekáváme, že tu dnes vyřešíme naše rozpory,“ poznamenal i Blinken, podle něhož je Washington odhodlán neshody řešit mírovou cestou.
Oba diplomaté, kteří v posledních dnech absolvovali řadu jednání o Ukrajině i bezpečnostní architektuře ve východní Evropě se zahraničními kolegy, do švýcarského města dorazili s nezměněnými požadavky. Moskva chce, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska. „Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje a dalších kroků s cílem vrátit konfiguraci z roku 1997 na území států, které k tomuto datu nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska,“ prohlásil podle ruských agentur Lavrov. Trvá také na záruce, že NATO nepřijme za svého člena Ukrajinu. Washington zase požaduje zklidnění situace u hranic s Ukrajinou, u nichž Rusko soustředilo na 100 tisíc vojáků.
Rusko v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska, jakož i všech zemí, které do Aliance cstoupily po roce 1997. Podle agentury TASS to v pátek uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obě balkánské země ruskou žádost jednoznačně odmítly.
Aliance se od roku 1997 rozšiřovala směrem na východ v několika vlnách, Česká republika do ní vstoupila v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem, Rumunsko, Bulharsko spolu se Slovenskem a dalšími státy následovaly o pět let později.
„Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje a dalších kroků s cílem vrátit konfiguraci z roku 1997 na území zemí, které k tomuto datu nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska,“ uvedl podle ruských agentur Lavrov.
Horizont ČT24: Diplomatická jednání USA a Ruska (zdroj: ČT24)
Rumunsko a Bulharsko ruskou žádost odmítají
Podle rumunského ministerstva zahraničí je ruská žádost „nevhodná“ a „nemůže být předmětem jednání“, uvedlo podle serveru Digi24 rumunské ministerstvo zahraničí. Prezident Klaus Iohannis zároveň na příští týden svolal jednání bezpečnostní rady státu.
„Bulharsko je svrchovaný stát a my jsme si již dávno vybrali, že se staneme členy NATO. O obraně země rozhodujeme sami ve spolupráci s našimi partnery,“ citovala agentura BGNES z reakce bulharského premiéra Kirila Petkova na Lavrovovo prohlášení. Podle agentury se Španělsko chystá kvůli napětí kolem Ukrajiny do konce příštího měsíce vyslat do Bulharska letku svých stíhaček Eurofighter. Již nyní do Černého moře směřují španělské válečné lodě. Ruskou žádost odmítlo i NATO.
Obavy z další invaze na východní Ukrajinu
Západní státy se obávají, že Rusko, které v roce 2014 s použitím vojáků bez označení obsadilo a poté anektovalo ukrajinský Krym a rozpoutalo válku v Donbasu, chystá další invazi na východní Ukrajinu, což Moskva odmítá. Kreml ale zároveň Západ varuje, že pokud nevyhoví jeho požadavkům, může podniknout blíže neupřesněné vojenské kroky. „Nebojíme se nikoho, dokonce ani USA,“ podotkl v pátek Rjabkov.
Blinken zase pro případ napadení Ukrajiny znovu slíbil „jednotnou, rychlou a tvrdou“ reakci. O té mluví i další západní státy, i když nepočítají s tím, že by byla vojenského rázu. Ruské podmínky označil již dříve za odsouzené k nezdaru. Už dříve je s poukazem na to, že Ukrajině do výběru spojenců nemůže žádná další země mluvit, odmítly také všechny členské země Severoatlantické aliance.
Lavrov dal zase dopředu najevo požadavek, aby Washington místo šíření zpráv o chystané ruské agresi, kterou Moskva popírá, raději přiměl Kyjev plnit takzvané minské dohody. Jejich cílem je ukončit konflikt mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatisty podporovanými Moskvou na východě Ukrajiny. Dohody však, kromě křehkého příměří, průlom nepřinesly a Kreml i Kyjev se vzájemně obviňují z jejich neplnění a neshodnou se ani na jejich interpretaci, především časové posloupnosti plnění jednotlivých bodů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu uvedl, že Paříž je připravena vyslat vojáky do dalších zemí NATO, jmenovitě zmínil Rumunsko. Americká vojenská přítomnost v zemi by se také mohla rozšířit poté, co prezident Joe Biden tentýž den řekl, že Washington je ochotný zvýšit počet vojáků v Polsku, Rumunsku a dalších státech východního křídla aliance, pokud se ruský prezident rozhodne zaútočit na Ukrajinu.
Podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ruské sdělovací prostředky jednání velmi sledují. Část veřejnosti podle něj směr ruské politiky podporuje, po anexi Krymu a následných sankcích se podle něj ukázalo, že obyčejní Rusové jsou schopni kvůli velmocenské politice i slevit ze svého životního standardu, protože si přejí, aby se stát vrátil do pozic, v jakých byl v dobách Sovětského svazu.
„Debata, která se odehrála mezi Blinkenem a Lavrovem, je velmi dobrá. Oba potvrdili, že jsou schopni společnou notu najít, jsou schopni se mezi sebou bavit a vyměňovat si názory. Dokud se vyjednává, tak se zpravidla neválčí,“ uvedl ke schůzce bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Kyjev obvinil Rusko ze stovek falešných hrozeb bombovými útoky na Ukrajině
Rusko stojí za vlnou stovek falešných hrozeb bombovými útoky po celé Ukrajině, oznámila v pátek podle ukrajinské tiskové agentury Unian ukrajinská tajná služba SBU. Zdůraznila, že k těmto nepravdivým oznámením se často uchylují ruské tajné služby jako k nástroji hybridní války, s jehož pomocí se snaží v ukrajinské společnosti šířit strach. Zpráva přichází v době, kdy Kyjev obviňuje Moskvu, že se rozmisťováním desítek tisíc vojáků poblíž ukrajinských hranic snaží zasívat na Ukrajině paniku a destabilizovat její hospodářství.
SBU v loňském roce zaregistrovala přes 1100 vědomě nepravdivých anonymních oznámení o hrozícím bombovém útoku a od letoška jich vede v patrnosti již přes 300. Ani jedno z těchto oznámení se zatím nepotvrdilo. „Ruské tajné služby používají falešné bombové útoky na objekty sociální sféry a infrastrukturu jako jeden z prostředků hybridní války, aby zvýšily tlak na Ukrajinu,“ uvedla SBU.
Kyjev o víkendu obvinil Rusko také z kybernetického útoku na vládní weby z minulého týdne. Náměstek tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany Serhij Demedjuk sdělil, že útok pravděpodobně provedla skupina napojená na běloruskou tajnou službu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v prohlášení pro stanici CNN popřel, že by Rusko mělo co do činění s problémy ukrajinských vládních webů.