Jediná cesta k vyřešení krize kolem Ukrajiny je diplomacie, Rusko na to ale má bohužel jiný názor. Po jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem to prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Blinken zdůraznil, že západní země vystupují jednotně, což je klíčové. Uvedl rovněž, že Berlín má na Moskvu páku v podobě zatím nezprovozněného, ale dokončeného plynovodu Nord Stream 2. USA nově uvalily sankce na čtyři lidi za podíl na destabilizaci Ukrajiny.
USA i Německo chtějí diplomatické řešení krize kolem Ukrajiny, Rusko varují před sankcemi
Horizont ČT24: Jaké sankce by mohl Západ v případě další agrese vůči Ukrajině uvalit na Rusko? (zdroj: ČT24)
„Jediná cesta z krize je cesta politická, a to formou dialogu,“ řekla Baerbocková. „Bohužel ale Rusko hovoří jiným jazykem.“ Německá ministryně opět vyzvala Moskvu, aby uklidnila nynější vyhrocené napětí. „Všechny ostatní kroky povedou k vážným následkům.“
Diplomacii za jedinou cestu z krize považuje i Blinken, který stejně jako Baerbocková varoval Moskvu před tvrdými následky v případě vpádu na Ukrajinu. „Důležité je, že pokud jde o Rusko, tak hovoříme jednotným hlasem. Rusko se o takou jednotu opřít nemůže,“ poznamenal Blinken o společném postoji členských zemí Severoatlantické aliance.
Baerbocková s očividným odkazem na německo-ruský plynovod Nord Stream 2 prohlásila, že další případná ruská agrese bude mít důsledky, i když to bude mít dopad na německé hospodářství. „V případě agrese jsou všechny možnosti na stole,“ poznamenala Baerbocková na dotaz k sankcím a k plynovodu. Uvedla, že k nim patří i energetické sankce.
Řekla také, že Německo o tématu jedná i v rámci Evropské unie a skupiny sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí G7, které od počátku roku Berlín předsedá. „Sankce jsou úspěšné jen tehdy, pokud mají opravdu dopad,“ řekla.
O plynovodu, proti kterému mají Američané výhrady, hovořil i Blinken. Ten řekl, že protože produktovodem po dně Baltského moře ještě plyn neproudí, je to mocenská páka, kterou může Berlín použít.
Německo i USA podporují obnovení normandského formátu
Baerbocková označila za klíčová mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie, tedy v takzvaném normandském formátu. „Normandský formát patří k nejdůležitějším.“ Podle Blinkena Spojené státy plně podporují uspořádání mírových rozhovorů v normandském formátu.
Baerbocková oznámila, že v následujících dnech se společně s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Yvesem Le Drianem opět vydá do Kyjeva, aby se pokusili pro tyto rozhovory otevřít cestu. Baerbocková navštívila Kyjev v pondělí a v úterý pak v Moskvě jednala s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Před bilaterálním jednáním se oba politici zúčastnili společné schůzky s francouzským ministrem zahraničí Le Drianem a s náměstkem britské ministryně zahraničí Jamesem Cleverlym. Tématem byly rovněž situace na východě Ukrajiny a Rusko.
Později odpoledne Blinkena přijal německý kancléř Olaf Scholz. Ministr ho informoval o své návštěvě ukrajinské metropole. „Situace na hranicích zůstává složitá. Je na Rusku, aby situaci zmírnilo a stáhlo své vojáky,“ uvedl Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit na Twitteru. Scholz v uplynulých dnech opakovaně vyzval Rusko, aby napětí na hranici s Ukrajinou zmírnilo stažením jednotek.
Moskva hromadí vojáky u hranic i na okupovaném Krymu
Rusko v posledních měsících soustředilo desetitisíce vojáků u svých hranic s Ukrajinou, na poloostrově Krym, který od roku 2014 okupuje, a také v Bělorusku. Kromě toho koordinuje ozbrojence, kteří v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny bojují proti centrální vládě v Kyjevě. Moskva se k jednáním staví zdráhavě, protože se nepovažuje za stranu konfliktu, a odmítá, že by připravovala invazi na Ukrajinu; soustředění ruských vojsk zdůvodňuje cvičením.
USA nicméně varují, že vpád bezprostředně hrozí. Blinken uvedl, že je mnoho způsobů, jak může Rusko proti Ukrajině agresi zahájit. Americký prezident Joe Biden za možné způsoby označil kybernetické či paravojenské útoky. Bílý dům také uvedl, že pokud se jakékoliv ruské vojenské síly přesunou přes hranici na Ukrajinu, setkají se s rychlou, tvrdou a jednotnou reakcí Spojených států a jejich spojenců.
Blinken: Ukrajina se snaží přežít, Rusko překrucuje realitu
Blinken po jednání s Baerbockovou vystoupil v neziskové organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most), která si za cíl dala posilovat německo-americké přátelství a kterou vede někdejší německý vicekancléř a ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Ve své přednášce prohlásil, že Ukrajina se snaží jen přežít, zatímco Rusko překrucuje realitu a porušuje dohody.
„Rusko se snaží vykreslit Ukrajinu jako hrozbu své bezpečnosti,“ řekl Blinken. „Která z těchto dvou zemí obkličuje tu druhou? Která z těchto zemí se snaží získat území té druhé silou? Čí armáda je několikrát větší? Kdo má jaderné zbraně? Ukrajina není agresorem, Ukrajina se jen snaží přežít,“ řekl.
„Rusko se také snaží označit za hrozbu NATO a říkat, že NATO obkličuje Rusko,“ uvedl ministr. „Ve skutečnosti ale NATO tvoří jen šest procent ruských hranic a naopak ruská armáda nyní doslova obklíčila Ukrajinu.“
Blinken rovněž poukázal na to, že ten, kdo nedodržuje úmluvy, je Moskva. Připomněl, že v rámci takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994 se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní výměnou za záruky územní celistvosti ze strany Západu a Ruska. „Na územní celistvost se zeptejte obyvatel Krymu a východu Ukrajiny.“
USA i západní země jsou ale podle Blinkena připraveny s Ruskem jednat, a pokud se Moskva cítí ohrožena, je NATO ochotné o ruských výhradách debatovat. „Z našich principů ale neustoupíme,“ zdůraznil. Blinken v projevu také trval na tom, že Severoatlantická aliance je výhradně obrannou organizací. „To Rusko vpadlo do Gruzie a na Ukrajinu, ne NATO.“
USA uvalily sankce za destabilizaci Ukrajiny
Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na čtyři současné a bývalé ukrajinské představitele, které viní ze spoluúčasti na aktivitách vedených Moskvou a směřujících k destabilizaci Ukrajiny. Sankce směřují podle amerického ministerstva financí na dva členy ukrajinského parlamentu Tarase Kozaka a Oleha Vološyna a na bývalé dva představitele Volodymyra Olijnyka a Volodymyra Sivkovyče.
Podle amerického ministerstva vykonávali příkazy ruské tajné služby FSB a podíleli se na ruské destabilizační kampani vůči suverénním zemím včetně USA. Kozak kontroluje ukrajinské zpravodajské televize a podporoval očerňovací kampaň FSB vedenou proti spolupracovníkům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedlo americké ministerstvo financí.