Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o dovolání starožitníka Josefa Salmona. Dostal podmínku a peněžitý trest za to, že prodal Univerzitě Karlově zakládací listinu ze 14. století, ačkoli prý věděl, že byla kdysi ukradena. Prodal takto i další archiválie. Jeho stížnosti vyhověl Ústavní soud. Hlavním důvodem zásahu je to, že Nejvyšší soud neposkytl Salmonovi vyjádření, které k jeho dovolání, později odmítnutému, sepsalo státní zastupitelství.
Nejvyšší soud porušil Salmonovo právo na soudní ochranu a právo seznámit se s každým podáním nebo stanoviskem, jejichž účelem je ovlivnit rozhodování soudu, a případně se k nim také vyjádřit, plyne z nálezu soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.
„Úkolem Nejvyššího soudu nyní bude vypořádat se se stěžovatelovou dovolací argumentací, včetně jednoznačného vypořádání stěžovatelovy námitky týkající se naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu podílnictví,“ stojí v nálezu Ústavního soudu. Jde zejména o to, jak pohlížet na takzvaný zdrojový trestný čin, který je předpokladem podílnictví. Ústavní soud upozornil, že judikatura je v této oblasti rozkolísaná, což by se dalo vyřešit rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu.
Posudky prokázaly pravost dokumentů
V Salmonově kauze jde hlavně o listinu z roku 1347, ve které papež vyjádřil souhlas se založením pražského vysokého učení. Univerzita Karlova v roce 2018 slavnostně oznámila, že získala vzácné archiválie z dob svých počátků. Tehdejší rektor Tomáš Zima uvedl, že jde o objev tisíciletí a věc nedozírné hodnoty.
Univerzita informovala, že listiny zakoupila ze soukromé sbírky a původního majitele neznala. Oslovila ji banka J&T, že má možnost písemnosti získat a škole prodat. Tři odborné posudky prokázaly pravost dokumentů, škola tedy souhlasila s transakcí. Poté se obchodem začala zabývat policie.
Listiny ze sbírky ředitele Zemského archivu
Státní zastupitelství v roce 2021 poslalo k soudu starožitníka Salmona. Vyšlo najevo, že listiny byly součástí několika krabic různých historických dokumentů nalezených v běžné pozůstalosti. Hospodářské noviny napsaly, že šlo o sbírku Františka Dvorského, který byl na přelomu 19. a 20. století ředitelem Zemského archivu a řadu listin si nejspíš odnesl domů, kde zůstaly i po jeho smrti.
Archiválie se dostaly k Salmonovi, který se podle rozsudku pro některé snažil najít kupce. Jednou z nich byla právě zakládací listina Univerzity Karlovy. Podle verdiktu pražských soudů Salmon od znalce věděl, že jde o kradené listiny, které by měl odevzdat státnímu archivu.
Salmon se už dříve hájil tím, že dokumenty koupil od starožitníka v Rakousku a s krádeží neměl nic společného. Soud v Praze mu ale neuvěřil. Kromě tříletého trestu s podmínečným odkladem na čtyři roky mu uložil také pětimilionový peněžitý trest. Univerzitě by měl navíc vrátit dvacet milionů korun, které za listiny zaplatila. Úterního vyhlášení nálezu se nikdo z aktérů kauzy nezúčastnil.
