Ničivá povodeň před 20 lety měnila Česko. Vyžádala si 50 životů a škody za 63 miliard korun

Takzvaná povodeň století, která se před dvaceti lety prohnala Českem, si vyžádala pět desítek lidských životů. Většina z obětí utonula, někteří zemřeli v souvislosti s povodní z jiných důvodů. Nejvíce obětí v jedné obci bylo v Troubkách na Přerovsku, kde při přírodní katastrofě zahynulo devět lidí. Materiální škody se vyšplhaly na 63 miliard korun.

Největší a nejničivější záplavy 20. století postihly třetinu České republiky - zasáhly 536 měst a obcí v 34 okresech. V povodí Moravy a Odry spadlo během pár dní místy až přes polovinu ročního úhrnu srážek.

Povodně v roce 1997
Zdroj: ČT24

První varování před příchodem katastrofických povodní vyslovili meteorologové 4. července. Upozornili na příchod vydatných srážek v oblasti severní Moravy a ve Slezsku.

10 minut
Přesně před 20 lety zasáhla Česko povodeň. Byl to mezník i pro záchanáře
Zdroj: ČT24

Dramatické události si lze den po dni připomenout v unikátní rekonstrukci.

O několik desítek hodin později, 6. července, mohutný příval deště v noci zaplavil na severní Moravě a ve Slezsku většinu silnic v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Vsetín, Karviná a Ostrava. Prakticky všude byly vyhlášeny stavy povodňové aktivity.

2 minuty
Počasí ze 4. července 1997
Zdroj: ČT24
3 minuty
Dvacet let od ničivých povodní
Zdroj: ČT24

Den poté si záplavy vyžádaly prvních pět obětí. U Suchdolu nad Odrou na Novojičínsku na podemleté trati vykolejil mezinárodní rychlík Sobieski jedoucí z Vídně do Varšavy, více než 60 lidí bylo zraněno.

Katastrofické scénáře se v úterý 8. července staly skutečností v obci Troubky na Přerovsku. Ty v noci zalila voda a během několika hodin nechala v troskách 150 domů. Například na Bruntálsku voda zaplavila přes sedmdesát procent obcí, na Jesenicku byly zaplaveny desítky měst a obcí.

20 minut
Ostravské studio: Povodně v Troubkách
Zdroj: ČT24

Povodňová vlna následující den postoupila k jihu a zaplavila Kroměřížsko, v centru Olomouce se rozlila řeka Morava, voda protrhla hráz u Hradce Králové, v Ostravě stoupla hladina řeky Ostravice a ohrozila hutní podniky Vítkovice a Nová Huť.

V mnoha oblastech byl nedostatek pitné vody, přerušené dodávky energií a nefungovaly telefony. Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila uvolnění 900 miliónů korun na pomoc oblastem postiženým povodněmi.

Krize na dolním toku Moravy

Povodňová vlna se postupně přesouvala níže po proudu řeky Moravy. Povodeň tak 10. července už postihla třiadvacet okresů. Krize nastala na dolním toku Moravy, kde voda zasáhla Kroměříž, Zlín a Uherské Hradiště. O čtyři dny později se přiblížila až k Hodonínu, ze kterého muselo nuceně odejít několik tisíc lidí.

6 minut
Ničivé přívaly vody na jižní Moravě
Zdroj: ČT24

Po záplavách se naplno projevila i další povodňová rizika – šíření závažných bakteriálních chorob. Například výskyt onemocnění leptospirózou se po roce 1997 zvýšil až na pětinásobek. Na Weilovu žloutenku, která je jednou z forem leptospirózy, dokonce zemřeli čtyři lidé. Z toho dva byli právě záchranáři, kteří předtím pracovali v záplavovém území.

Na opravy směřovaly miliardy

Vláda v roce 1997 z rozpočtu uvolnila na obnovu zaplavených území 11,4 miliardy korun,

Do Troubek vtrhla voda 7. července 1997 večer, mohutný příval z rozlité Bečvy doslova smetl na sto padesát rodinných domů, v jejich troskách zahynulo devět lidí. Na některých místech voda dosahovala až půldruhého metru a většina z domů, které povodeň přežily, Bečva natolik poškodila, že jich muselo být dalších 335 později strženo. Celková škoda se vyšplhala na 700 milionů korun.

Troubky po povodních v červenci 1997
Zdroj: Vladislav Galgonek

nebyly však zcela využity a zhruba 3,8 miliard bylo převedeno do rozpočtů v roce 1998. Poslanecká sněmovna také schválila vydání takzvaných povodňových dluhopisů ve výši do pěti miliard korun.

Ve sbírkách pro postižené oblasti se vybralo téměř 800 miliónů korun. Vláda také požádala Evropskou komisi o možnost použít prostředky zhruba ve výši 1,42 miliardy korun z programu Phare a 1,1 miliardy korun činily úvěry Evropské investiční banky (EIB) na obnovu vodních toků.

I 20 let po povodních není vyřešena ochrana obcí

I když se po ničivých povodních v roce 1997 už proinvestovaly desítky miliard korun, stále není ochrana před nimi podle státu dostatečná. V posledních letech se kromě protipovodňových opatření řeší i ochrana obyvatelstva a zemědělců před suchem, proto se zdůrazňuje význam vodních nádrží jakožto zásobního prostoru.

Aktuálně stát řeší výstavbu šesti přehrad. Odborník z ministerstva zemědělství Pavel Punčochář už dříve řekl, že by jich mělo být pro lepší zásobování vodou severozápadu Česka sedm, a to včetně přehrady u obce Kryry na Žatecku.

Jenom státní podnik Povodí Odry investoval 2,1 miliardy korun do odstranění povodňových škod a zhruba dvě miliardy korun do více než 80 opatření, která mají záplavám zabránit. Dalších 17 protipovodňových opatření s předpokládanými náklady 1,5 miliardy korun podnik ještě připravuje. V povodí by se mělo v roce 2020 začít se stavbou přehrady Nové Heřminovy, která vyjde podle státu na osm miliard korun. 

5 minut
Ostravské studio: Bude přehrada v Nových Heřminovech?
Zdroj: ČT24

Další velkou investicí je úvaha o stavbě díla Skalička na Bečvě. Stát však zatím nerozhodl, zda půjde o suchý poldr, nebo o nádrž, ve hře jsou i další varianty. Vláda by o tom měla rozhodnout do dvou až tří let, poldr by stál přibližně 2,69 miliardy korun, nádrž zhruba 3,25 miliardy korun.

Další čtyři díla jsou ve fázi úvah. Nové vodní nádrže, hlavně pro boj proti dopadům sucha, by měly vzniknout v Pěčíně v Královéhradeckém kraji, Vlachovicích ve Zlínském kraji a Senomatech a Šanově ve středních Čechách. U posledních dvou se dělají projektové práce, o jejich stavbě ještě vláda nerozhodla. Do boje se suchem by měl stát do roku 2022 investovat 28 miliard korun, například i na budování závlah.

Naopak stát například odstoupil od myšlenky vybudování poldru na Berounce, kterou ve studii proveditelnosti představilo Povodí Vltavy. S myšlenkou nesouhlasil Středočeský kraj a několik tisíc obyvatel dotčené oblasti, naopak některé obce na dolním toku Berounky ji uvítaly. Povodí později označilo záměr popsaný ve studii za neuskutečnitelný.

Odborníci se shodují, že povodně a sucho jsou odvrácené strany stejné mince. Pokud půda nedokáže zadržovat dostatek vody, v případě intenzivních dešťů, které se se změnou klimatu očekávají stále častěji, dojde k odtoku vody do říčních toků rychleji u vysušené půdy, čímž mohou vznikat bleskové povodně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 34 mminutami

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
před 3 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 5 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026
Načítání...