Velká mapa sucha odhaluje zásadní problém České republiky

Od roku 2012 do roku 2016 se v České republice vyskytlo 16 extrémů počasí, které poškodily zemědělství. Povodně, mrazy, holomrazy, jarní mrazíky, ale především sucho. Z 16 zmíněných extrémů to bylo hned devětkrát.

  • Historii, současnost i budoucnost sucha v našich zemích shrnuje vynikajícím způsobem publikace Sucho v českých zemích, kterou vydalo Centrum výzkumu globální změny. Celou si ji zdarma můžete stáhnout zde

„S dostatkem srážek a vody souvisí nejen stav životního prostředí a účinnost zemědělství, ale například i takové otázky jako národní bezpečnost či všeobecná dostupnost základních životních potřeb. Pokles srážek by mohl vést jak k ohrožení mnoha klíčových oblastí národního hospodářství, včetně zemědělství, průmyslu a energetiky, tak i k nedostatku pitné vody.

71 minut
Devadesátka ČT24: Prognózy ohledně sucha jsou velmi vážné
Zdroj: ČT24

Nechtěným důsledkem, i v případě naší země, pak může být růst extremistických ideologií, občanské nepokoje a dlouhodobá politická nestabilita,“ uvádí předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová v červnovém čísle oficiálního časopisu Akademie věd A / Věda a výzkum

V čem spočívá nedostatek vody?

V České republice sice nezaznamenáváme zvýšení nebo snížení ročního úhrnu srážek, ale projevují se změny v jejich distribuci – tedy za rok sice naprší stejné množství vody, ale srážkových dnů je méně.

Deště jsou intenzivnější, ale současně se prodlužují i období dlouhého sucha. Navíc se mění místa, kde prší: zatímco na Vysočině deště přibývá, jižní Morava o něj stále více přichází.

Kde bude sucho největší a které oblasti naší republiky na tom budou naopak relativně dobře? Detailní informace může každý zdarma získat na webu www.intersucho.cz, který spravuje a jehož provoz hradí Státní pozemkový úřad (SPÚ).

Právě tento portál je dnes nejdůležitějším zdrojem praktických informací o suchu. Na starost ho má tým Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Výsledkem jejich práce jsou mapy s rozlišením 500 × 500 metrů, které s velkou mírou přesnosti popisují úroveň sucha na každém místě České republiky.

Praktická pomoc pro zemědělce

  • Češi hospodaří s vodou velmi dobře, spotřebují necelých 90 litrů za den na osobu. Třeba v USA je to ale více než trojnásobek. V rozvojových zemích, ovšem nejen v nich, navíc uniká až 50 % vody netěsnostmi v potrubí.

Tento portál dává každý týden zdarma zemědělcům i veřejnosti informace o obsahu půdní vláhy, intenzitě sucha, o kondici vegetace ze satelitních snímků a ve spolupráci s Agrární komorou ČR i o dopadech na konkrétní plodiny.

„Vše je zdarma. Teď připravujeme výrazné zlepšení předpovědi,“ uvádí Trnka. Takže namísto jednoho modelu budou mít zemědělci za několik týdnů předpovědi podle pěti modelů včetně velmi populárního norského. „Ne kvůli tomu, aby si mohli vybrat. Ale aby dostali představu o tom, jaká je nejistota předpovědi,“ uvedl.

  • To, co může být považováno za sucho v oblastech tropických deštných lesů (kupříkladu na Bali šest dní bez deště), nemůže být považováno za sucho v pouštních oblastech (např. v Libyi, kde roční srážky čítají méně než 180 mm). V nejobecnějším slova smyslu dochází k suchu při nedostatku srážek v delším časovém období (v České republice v řádu týdnů až měsíců) a vede k nedostatku vody pro nějakou aktivitu, skupinu lidí nebo životní prostředí. Jeho dopady jsou výsledkem vzájemné souhry přírodního jevu (méně srážek než se očekávalo) a poptávky lidí po dodávce vody. Lidská činnost tak může zhoršit dopady sucha. V České republice působí sucho problémy zejména v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Obvykle dělíme sucho do čtyř typů, a to podle dominujících projevů:
    Meteorologické – záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období.
    Zemědělské – půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny.
    Hydrologické – významné snížení hladin vodních toků.
    Socioekonomické – dopady sucha na kvalitu života.
  • (intersucho.cz)

V současné době má portál každý měsíc zhruba čtyři tisíce aktivních uživatelů, což je meziročně řádový nárůst, který pokračuje. V roce 2014 začínal se 30 aktivními zemědělci, kteří každý týden reportují o tom, jak sucho ovlivňuje vegetaci, dnes jich pomáhají už stovky. Další řada farmářů využívá podle Trnky portál pasivně.

Jak víme, že se vědci nepletou?

Jde o monitoring všech okresů Česka až do úrovně katastrů, který běží od roku 2013. Předpověď se dělá podle numerických modelů na deset dní dopředu a na dva měsíce výhled podle statistické předpovědi. Už před 15 lety, kdy ústav řešil výzkumné zaměření, se sucho jevilo jako zásadní problém. „A ta prognóza se, bohužel, jednoznačně potvrzuje,“ dodává Trnka.

„Základní data získávají vědci z Českého hydrometeorologického ústavu, vlastním modelem z nich vypočítávají půdní vlhkost a srovnávají ji s archivními údaji. Určují, zda je objem vody v půdě v určitém místě v daném ročním období pod, anebo nad normálem. Současně používají data družicová. Pracovníci projektu Intersucho tak ověřují, zda jejich výpočty půdní vlhkosti založené na pozemních měřeních a následném dopočítání vodní bilance odpovídají pozorování z družice,“ uvádí se v publikaci Věda a výzkum.

2 minuty
Sucho nahrává kůrovci, který devastuje jehličnaté lesy
Zdroj: ČT24

Vědci také ověřují, zda jsou tato data pravdivá na satelitním sledování rostlin: dělá se to sledováním odezvy chlorofylu. Když mají rostliny málo vláhy, tak změní barvu – a to je na satelitních snímcích velice dobře vidět.

„Projekt Intersucho je velmi důležitý. Je potřeba nastavit předpovědi, které oni dělají, a je potřeba přijmout opatření. A je dobře, že se to dělá na základě vědeckých čísel,“ řekl prezident Agrární komory Miroslav Toman.

Věří, že se bude využívat stále více. Délka prognózy se postupně prodlužuje. Nejdůležitější podle Tomana je to, že prognózy sucha, ale i výnosů velmi dobře vycházejí. Intersucho by mělo přispět ke změně systému hospodaření tak, aby se udržela voda v půdě.

Jde o relativně malý projekt s obrovskými efekty. SPÚ počítá ročně s asi 600 000 Kč na provoz portálu. „A počítáme s tím, že ho budeme dále rozvíjet,“ řekl. Úřad vidí přínos portálu v tom, že může cílit pozemkové úpravy do suchých oblastí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
před 16 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 21 hhodinami

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025

YouTube slaví dvacet let. Měsíčně ho sleduje devět z deseti Čechů

Americká platforma pro nahrávání videí YouTube slaví výročí. První záběry ze ZOO v San Diegu se na ní objevily před dvaceti lety, nyní jich je nahráno přes pět miliard a každou minutu přibývají hodiny dalších. Tvůrců jsou jen v tuzemsku tisícovky a dosah na celou společnost je podle obchodního ředitele YouTube pro Česko a Slovensko Petra Houzara nesporný. Síť podle něj alespoň jednou měsíčně sleduje devět z deseti Čechů, pravidelně pak sedmdesát procent.
23. 4. 2025
Načítání...