Od roku 2012 do roku 2016 se v České republice vyskytlo 16 extrémů počasí, které poškodily zemědělství. Povodně, mrazy, holomrazy, jarní mrazíky, ale především sucho. Z 16 zmíněných extrémů to bylo hned devětkrát.
- Historii, současnost i budoucnost sucha v našich zemích shrnuje vynikajícím způsobem publikace Sucho v českých zemích, kterou vydalo Centrum výzkumu globální změny. Celou si ji zdarma můžete stáhnout zde.
„S dostatkem srážek a vody souvisí nejen stav životního prostředí a účinnost zemědělství, ale například i takové otázky jako národní bezpečnost či všeobecná dostupnost základních životních potřeb. Pokles srážek by mohl vést jak k ohrožení mnoha klíčových oblastí národního hospodářství, včetně zemědělství, průmyslu a energetiky, tak i k nedostatku pitné vody.
Nechtěným důsledkem, i v případě naší země, pak může být růst extremistických ideologií, občanské nepokoje a dlouhodobá politická nestabilita,“ uvádí předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová v červnovém čísle oficiálního časopisu Akademie věd A / Věda a výzkum.
V čem spočívá nedostatek vody?
V České republice sice nezaznamenáváme zvýšení nebo snížení ročního úhrnu srážek, ale projevují se změny v jejich distribuci – tedy za rok sice naprší stejné množství vody, ale srážkových dnů je méně.
Deště jsou intenzivnější, ale současně se prodlužují i období dlouhého sucha. Navíc se mění místa, kde prší: zatímco na Vysočině deště přibývá, jižní Morava o něj stále více přichází.
Kde bude sucho největší a které oblasti naší republiky na tom budou naopak relativně dobře? Detailní informace může každý zdarma získat na webu www.intersucho.cz, který spravuje a jehož provoz hradí Státní pozemkový úřad (SPÚ).
Právě tento portál je dnes nejdůležitějším zdrojem praktických informací o suchu. Na starost ho má tým Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Výsledkem jejich práce jsou mapy s rozlišením 500 × 500 metrů, které s velkou mírou přesnosti popisují úroveň sucha na každém místě České republiky.
Praktická pomoc pro zemědělce
- Češi hospodaří s vodou velmi dobře, spotřebují necelých 90 litrů za den na osobu. Třeba v USA je to ale více než trojnásobek. V rozvojových zemích, ovšem nejen v nich, navíc uniká až 50 % vody netěsnostmi v potrubí.
Tento portál dává každý týden zdarma zemědělcům i veřejnosti informace o obsahu půdní vláhy, intenzitě sucha, o kondici vegetace ze satelitních snímků a ve spolupráci s Agrární komorou ČR i o dopadech na konkrétní plodiny.
„Vše je zdarma. Teď připravujeme výrazné zlepšení předpovědi,“ uvádí Trnka. Takže namísto jednoho modelu budou mít zemědělci za několik týdnů předpovědi podle pěti modelů včetně velmi populárního norského. „Ne kvůli tomu, aby si mohli vybrat. Ale aby dostali představu o tom, jaká je nejistota předpovědi,“ uvedl.
- To, co může být považováno za sucho v oblastech tropických deštných lesů (kupříkladu na Bali šest dní bez deště), nemůže být považováno za sucho v pouštních oblastech (např. v Libyi, kde roční srážky čítají méně než 180 mm). V nejobecnějším slova smyslu dochází k suchu při nedostatku srážek v delším časovém období (v České republice v řádu týdnů až měsíců) a vede k nedostatku vody pro nějakou aktivitu, skupinu lidí nebo životní prostředí. Jeho dopady jsou výsledkem vzájemné souhry přírodního jevu (méně srážek než se očekávalo) a poptávky lidí po dodávce vody. Lidská činnost tak může zhoršit dopady sucha. V České republice působí sucho problémy zejména v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Obvykle dělíme sucho do čtyř typů, a to podle dominujících projevů:
Meteorologické – záporná odchylka srážek od normálu během určitého časového období.
Zemědělské – půdní sucho, nedostatek vláhy pro plodiny.
Hydrologické – významné snížení hladin vodních toků.
Socioekonomické – dopady sucha na kvalitu života. - (intersucho.cz)
V současné době má portál každý měsíc zhruba čtyři tisíce aktivních uživatelů, což je meziročně řádový nárůst, který pokračuje. V roce 2014 začínal se 30 aktivními zemědělci, kteří každý týden reportují o tom, jak sucho ovlivňuje vegetaci, dnes jich pomáhají už stovky. Další řada farmářů využívá podle Trnky portál pasivně.
Jak víme, že se vědci nepletou?
Jde o monitoring všech okresů Česka až do úrovně katastrů, který běží od roku 2013. Předpověď se dělá podle numerických modelů na deset dní dopředu a na dva měsíce výhled podle statistické předpovědi. Už před 15 lety, kdy ústav řešil výzkumné zaměření, se sucho jevilo jako zásadní problém. „A ta prognóza se, bohužel, jednoznačně potvrzuje,“ dodává Trnka.
„Základní data získávají vědci z Českého hydrometeorologického ústavu, vlastním modelem z nich vypočítávají půdní vlhkost a srovnávají ji s archivními údaji. Určují, zda je objem vody v půdě v určitém místě v daném ročním období pod, anebo nad normálem. Současně používají data družicová. Pracovníci projektu Intersucho tak ověřují, zda jejich výpočty půdní vlhkosti založené na pozemních měřeních a následném dopočítání vodní bilance odpovídají pozorování z družice,“ uvádí se v publikaci Věda a výzkum.
Vědci také ověřují, zda jsou tato data pravdivá na satelitním sledování rostlin: dělá se to sledováním odezvy chlorofylu. Když mají rostliny málo vláhy, tak změní barvu – a to je na satelitních snímcích velice dobře vidět.
„Projekt Intersucho je velmi důležitý. Je potřeba nastavit předpovědi, které oni dělají, a je potřeba přijmout opatření. A je dobře, že se to dělá na základě vědeckých čísel,“ řekl prezident Agrární komory Miroslav Toman.
Věří, že se bude využívat stále více. Délka prognózy se postupně prodlužuje. Nejdůležitější podle Tomana je to, že prognózy sucha, ale i výnosů velmi dobře vycházejí. Intersucho by mělo přispět ke změně systému hospodaření tak, aby se udržela voda v půdě.
Jde o relativně malý projekt s obrovskými efekty. SPÚ počítá ročně s asi 600 000 Kč na provoz portálu. „A počítáme s tím, že ho budeme dále rozvíjet,“ řekl. Úřad vidí přínos portálu v tom, že může cílit pozemkové úpravy do suchých oblastí.
