Za 20 let od katastrofálních povodní v roce 1997 investoval státní podnik Povodí Odry 2,1 miliardy korun do odstranění povodňových škod a zhruba dvě miliardy korun do více než 80 opatření, která mají záplavám zabránit. Dalších 17 protipovodňových opatření s předpokládanými náklady 1,5 miliardy korun podnik ještě připravuje. V pondělí to sdělil generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč.
Dvě miliardy korun. Takovou sumu investovalo Povodí Odry do protipovodňových opatření
Povodí Odry je správcem vodních toků a vodních děl na území Moravskoslezského a částečně Olomouckého kraje. Povodně v roce 1997 byly jednou z nejhorších přírodních katastrof minulého století ve střední Evropě.
Za velmi významné opatření považuju protipovodňovou ochranu města Bohumína, která byla dokončena až na jednu stavbu, která se teď připravuje a bude v nejbližší době realizována. A potom další velice důležitá akce, řekl bych, že s velkým dopadem, je bezpečnost vodního díla Šance a rekonstrukce, která tam nyní probíhá.
Od povodní v roce 1997 se podle Pagáče změnila k lepšímu řada věcí. Jsou například lepší možnosti předpovědí a velký posun nastal také v informování záchranného systému.
„Je důležité, že se vybudoval integrovaný záchranný systém, který je vzorem pro celou Českou republiku. Troufám si říct, že jsme v tom nejlepší. Máme tady integraci všech tří složek. Máme jednotný systém varování. Máme tady skutečně předpoklady pro to, abychom ho mohli dál rozvíjet,“ informoval moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).
Pagáč dodal, že Povodí Odry vybudovalo řadu protipovodňových opatření, díky nimž už se mnohé obce takové povodně jako před 20 lety bát nemusí. „Co se týče i manipulace na nádržích a bezpečnosti vodních děl, tak jsme na tom také o mnoho lépe, protože za těch 20 let jsme řadu nádrží rekonstruovali,“ sdělil.
Jako příklad uvedl vodní dílo Těrlicko, kde stavbaři rekonstruovali korunu hráze a zvýšili bezpečnostní přeliv. Podobné práce probíhají nyní na Šancích, kde se rovněž zlepšuje kapacita přelivu.
Chránit chtějí horní tok Opavy
Opatření, která je ještě třeba vybudovat, se týkají především horního toku řeky Opavy. Jejich součástí je i stavba nádrže Nové Heřminovy. „To je velký blok akcí, které budeme realizovat. Skládá se z několika částí. Je to samostatná přehrada Nové Heřminovy a na to navazující opatření na vodních tocích v městě Krnově, Zátoru, Branticích, s dopadem až po město Opavu,“ řekl Pagáč.
Přehrada Nové Heřminovy. Vizualizace rozlivové delty
Budování některých těchto staveb už také začalo. „Jako příklad bych uvedl suché nádrže Lichnov 3, Lichnov 5. Rozjeli jsme letos výstavbu suché nádrže Jelení. Ale to hlavní nás teprve čeká, a to je nádrž Nové Heřminovy, kde předpokládáme výstavbu někdy po roce 2020,“ řekl Pagáč.
Na Horní Opavě se staví poldry (zdroj: ČT24)
Vondrák řekl, že se hovoří i o možnosti dalšího dobudování sítě radarů. „Stále více nás sužují bleskové povodně a ty jsou dány tím, že se nedají regulovat prostřednictvím různých přehrad. Ty je třeba nějakým způsobem odhadnout, kde nastanou, a v podstatě co jediné můžete udělat – ochránit majetek a životy lidí, kteří v těch oblastech žijí,“ řekl hejtman.
S vytvářením modelů povodní může podle něj pomoci i ostravský superpočítač. „A k tomu právě potřebujeme ty lokální radary, ale potřebujeme k tomu i matematické modely, které se snaží odhadnout, kudy se povodňová vlna bude šířit,“ dodal.