Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.
Dívka, kterou opakovaně znásilnil otčím, se obrátila na Ústavní soud. Domáhá se práva na účinné vyšetřování
Kauza se týká muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
Rozsudek je pravomocný. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl, že mu právní úprava nedává možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona, kterou se zabývá taktéž Nejvyšší soud. V dané procesní situaci ale nemůže rozsudek zrušit, jeho případný výrok by měl pouze akademickou povahu.
Zmocněnec dívky Marcel Jurčaga nedávno serveru Seznam Zprávy řekl, že jeho klientka stížnost ministra spravedlnosti uvítala. Navíc avizoval ústavní stížnost.
„Je to neprošlapaná cesta. Úskalí spočívá primárně v tom, že ÚS se v podstatě staví rezervovaně k tomu, aby zasahoval do potrestání pachatele v jeho neprospěch,“ uvedl Jurčaga. Spoléhá nicméně na dvě nedávná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, z nichž podle něj vyplývá, že v případě této trestné činnosti se nemají ukládat symbolické tresty.
„Podmínka je symbolickým trestem. Pokud nedojde k uložení adekvátního trestu, tak se jen prohlubuje újma na straně obětí, a to i za přispění státu,“ řekl Jurčaga Seznam Zprávám.
Oběť se pokusila o sebevraždu
Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že „prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“.
Oběť se podle médií po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.
