Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se možná změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předpokládá to vládní novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití. Novelu nyní čeká posouzení v ústavně-právním výboru.
Znásilnění vymezuje novela pojetím, že „ne znamená ne“. Nesouhlas by oběť nemusela projevit pouze slovem, postačilo by gesto, pláč nebo zaujetí obranné pozice. Návrh počítá také s bezbranností oběti, kdy není schopna projevit nebo utvářet svou vůli z určitého objektivního důvodu, třeba kvůli nemoci, spánku, duševní poruše, silné opilosti, spoutání a zdravotnímu postižení.
„Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, protože nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání,“ sdělilo ministerstvo spravedlnosti k tomu, proč nezvolilo pojetí znásilnění založené na chybějícím souhlasu s pohlavním stykem.
O změnách definice znásilnění vedli zástupci resortu podrobnou odbornou i politickou debatu, a to také s opozičními představiteli, připomněl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Navrhované změny zvýší podle Taťány Malé (ANO) ochranu obětí sexuálního násilí. „Současná definice znásilnění nepokrývá některé situace, kdy oběť nemohla projevit právně kvalifikovaný odpor nebo z nějakých objektivních důvodů nereagovala,“ upozornila. Obdobně se vyjádřila pirátská poslankyně Klára Kocmanová, podle níž se velká část obětí při znásilnění fyzicky nebrání.
Poslankyně STAN Barbora Urbanová míní, že úpravy odráží moderní přístupy. Zdůraznila mimo jiné to, že je třeba odstranit zlehčování těchto trestných činů. Podle Michala Zuny (TOP 09) novela zlepší přístup obětí ke spravedlnosti. „Jde o přelomovou změnu,“ poznamenal. Předseda klubu KDU-ČSL, advokát Aleš Dufek, označil za největší problém současnosti jistou toleranci mnohdy dobře situovaných sexuálních predátorů, mělo by se podle něho pracovat na změně společenského vnímání.
Poslankyně SPD Iveta Štefanová se pozastavila nad stanovením věkové hranice bezbrannosti na dvanáct let věku, mohla by podle ní být vyšší. Podle Blažka jde o politické rozhodnutí, protože odborná debata by podle něj mohla trvat i desetiletí. Někteří poslanci upozorňovali na to, že mezi původními návrhy byla i věková hranice pět let.
„Věk dvanácti let je inspirací ze zahraniční úpravy a souvisí i s vyspělostí nervové soustavy u dětí. Já sama jsem původně navrhovala vyšší věkovou hranici, je zde ale argument, že od dvanáctého do patnáctého roku věku je dítě natolik vyspělé, že může dát s pohlavním stykem souhlas, tudíž to není přímo znásilnění. To ovšem neznamená, že takovýto pohlavní styk není trestný. Bude vždy trestný, jen se bude zkoumat, jestli už bylo dítě natolik vyspělé, aby s tím souhlasilo. Pak půjde o pohlavní zneužití,“ doplnila v Událostech Malá. Upozornila ale, že pokud znalec dospěje k závěru, že dítě je nezralé, bude čin stále posuzován jako znásilnění.
Vedoucí katedry trestního práva z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna míní, že nová definice znásilnění může v kombinaci s příslušnou praxí soudů a případným zvýšením počtu odsouzených působit i preventivně. „Jsou ale různé důvody, které vedou k nenahlašování znásilnění, z nichž některé určitě není schopná odstranit ani tato novela,“ upozornil v 90' ČT24. Někdy podle něj oběti znásilnění nehlásí kvůli tomu, že útočníkem je někdo z rodiny, jindy proto, že pachatel je zároveň živitelem. Redefinice tak dle Gřivny není „všespásná“.
Podle výkonné ředitelky nevládní organizace Konsent Johanny Nejedlové nicméně praxe ze zahraničí ukazuje, že redefinice znásilnění zvyšuje odvahu obětí čin nahlašovat. „V zemích, kde se definice znásilnění změnila, se zvýšil jak počet nahlášených činů, tak i odsouzených pachatelů. Více obětí také vyhledalo pomoc, ač znásilnění nenahlásily,“ popsala. Částečně tento trend podle ní souvisí i s tím, že se tématu věnuje díky projednávání v parlamentech ve společnosti větší pozornost.
Trestný čin znásilnění má nově zahrnovat pouze soulož a jiné penetrační činy. Méně závažné sexuální praktiky bude v trestním zákoníku zahrnovat nový samostatný čin sexuální útok. Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití. Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšíří o zneužití něčí tísně.
Počet nahlášených znásilnění stoupá
Ke změně definice znásilnění přistoupilo v posledních letech šestnáct evropských států. Koncept „ano znamená ano“ uplatňuje Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko. Koncept „ne znamená ne“ platí v Lotyšsku, Dánsku, Lucembursku, Belgii, Německu nebo Švédsku. Francie či Rakousko zůstávají u vymezení znásilnění založeného na násilí nebo pohrůžce.
Počet nahlášených znásilnění v Česku roste. Před deseti lety se policie zabývala zhruba šesti sty případy ročně, loni jich prověřovala už 880. Odborníci ale tvrdí, že řada obětí třeba právě kvůli tomu, že se pachateli nedokázaly bránit, čin nenahlašuje. Díky nové definici znásilnění by se to ale podle nich mohlo změnit.
