Musíme si uvědomit, že sexualizované a domácí násilí jsou věci, které pachatel dělá opakovaně, systém se na to ale tímto způsobem nedívá, prohlásila členka podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Barbora Urbanová (STAN) v Událostech, komentářích. Pokud bude soudní praxe takto pokračovat, zákonodárci by legislativu měli změnit, myslí si. Předsedkyně podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťána Malá (ANO) podotkla, že v tuto chvíli je namístě debata o trestní politice. Soudy by podle ní měly brát v potaz, jak jejich rozhodnutí ovlivní životy obětí a jejich rodin.
Rozhodnutí soudu, kdy muž za opakované znásilnění své nevlastní dcery dostal jen podmínku, vyvolalo u části veřejnosti velmi negativní reakce. „Dle trestního zákoníku to (podmíněný trest) možné je. Pokud tam existují nějaké polehčující okolnosti, soud může zvážit, že k nim přihlédne a podmínku uloží. Bohužel je to tak,“ okomentovala Urbanová. Podle ní je to v praxi naprosto běžné. „Od roku 2020 do roku 2022 máme přes šedesát procent uložených podmínek za znásilnění v odstavci dva, což je penetrativní znásilnění,“ podotkla. Podle ní to není správné.
„Ve vztahu k veřejnosti, jakou zprávu to vysílá navenek, to v pořádku rozhodně není,“ míní Malá. Veřejnost by si podle ní zasloužila vysvětlení. Proto prý v úterý hovořila s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). „V okamžiku, kdy bude doručeno písemné vyhotovení rozsudku, tak s předsedkyní podvýboru pro justici uspořádáme podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí a umožníme členům senátu, který o tom rozhodoval, vystoupit a vyjádřit se,“ prozradila.
Debata o trestní politice je v tuto chvíli podle ní namístě. „Není možné trestat třeba majetkové trestné činy přísněji, než jsou tyto trestné činy,“ myslí si. Veřejnosti se prý Malá nediví, že je rozzlobená a věc vnímá velmi citlivě.
Polehčující okolnosti
Urbanová také poukázala v případě sexualizovaného a domácího násilí na vysokou míru latence. „My se nedozvíme o všech znásilněních, která daný pachatel dělá. Musíme si uvědomit, že sexualizované a domácí násilí jsou věci, které pachatel dělá opakovaně,“ upozorňuje. Systém, jak je dnes postaven, se na to tímto způsobem podle ní nedívá. Pokud bude soudní praxe takto pokračovat, zákonodárci by legislativu měli změnit, myslí si Urbanová.
Malá připomněla, že ve sněmovně leží tisk o redefinici znásilnění. „Až vstoupí v účinnost, uvidíme, jak se praxe bude vyvíjet,“ uvedla.
Zásadní roli by dle Urbanové neměly hrát polehčující okolnosti, jako je například to, kdy se pachatel k činu dozná a slíbí, že už to neudělá. S tím souhlasí i Malá. „Polehčující okolnosti je třeba brát v potaz, jasně je definuje trestní zákoník, ale je potřeba mít na mysli, že se pohybujeme na velmi tenkém ledě,“ dodala. Je třeba podle ní brát v potaz, jak rozhodnutí ovlivní životy obětí a jejich rodin.
Nejvyšší státní zastupitelství chce do zmíněného případu muže, který opakovaně znásilňoval svou nevlastní dceru, vstoupit, vyžádalo si spis. „Nejvyšší státní zástupce má pravomoc podat případné dovolání jako mimořádný opravný prostředek po pravomocném rozhodnutí,“ ujasnil první viceprezident Unie státních zástupců ČR Adam Borgula. V případě trestu jsou ale možnosti dovolání velmi úzké, doplnil. Otázkou podle něj je, jak velká je šance podat dovolání tak, aby nebylo Nejvyšším soudem odmítnuto.
