Ze psaní se stala terapie. Anna Geislerová ztvárnila Boženu Němcovou v nové sérii i audioknize

Nahrávám video

Dvacet let života Boženy Němcové přibližují dopisy, které psala nebo dostávala od svých přátel. Ve studiu se k nim teď vracejí Anna Geislerová a Igor Orozovič, kteří korespondenci dávají podobu audioknihy. Pro Geislerovou je to už druhá cesta k Němcové. V novém roce začne Česká televize vysílat životopisnou minisérii, ve které si spisovatelku zahrála.

„Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova as za dvě stě let, anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší,“ přála si Božena Němcová ve své korespondenci.

Tři stovky listů se dochovaly, ačkoli skoro každý končí prosbou o zničení. Byla totiž pod neustálým policejním dohledem a dopisy jí kontrolovali. Některé se ztratily a část jich zlikvidovala ona sama. „Do poslední chvíle pořád věřila, že někde na ni čeká ta láska, absolutní svoboda. Pak přichází s takovou hořkostí, ale je to stejně silné,“ říká o dopisech Geislerová.

Cesta do jiného světa

Němcová ve svých dopisech zdůrazňovala, že musí psát, protože jakmile sedne k psaní, může žít v jiném světě. Psaní korespondence i povídek pomáhalo zvládat její těžký osud.

Na odpor a nepochopení přitom narážela nejenom u svého muže, ale především u tehdejších úřadů. Přátele byla nucena často v dopisech prosit o pomoc. Dalším nepřítelem se stala chudoba. „I to je součást jejího literárního díla,“ připomíná Orozovič.

Také její nejslavnější titul, Babička, se dočkal komentářů v korespondenci. Sama Němcová psala, že pro ni psaní knihy bylo velkou terapií. „Začala jsem na tom pracovat po Hynkově smrti… když mne omrzelo v světě žít. Utekla jsem do toho osamělého stavení v malém údolíčku, k nohám milé babičky,“ píše Němcová o motivech k tvorbě stěžejního díla.

Kromě smrti nejstaršího syna (zemřel na tuberkulózu) se musela vyrovnávat právě s existenčními starostmi. „Tam vidíte tu nezdolnost lidského ducha, od samého počátku je vidět, že máte co dělat s naprosto neobyčejnou osobností,“ říká autorka scénáře připravované audioknihy Naďa Dvorská.

Audiokniha bude hotová na začátku příštího roku, kdy i Česká televize uvede životopisnou sérii o Němcové, kterou natočila režisérka Lenka Wimmerová. Spisovatelku ve zralém věku i v tomto projektu hraje Anna Geislerová. V mladších letech ji ztvárnila Anna Kameníková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 11 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled