Recenze: Na deset Oscarů nominovaná Favoritka zve na sprostý a zběsilý královský dvůr

Komedie mravů? Historické drama? Nebo satirická dramedie? Názory na to, jak Favoritku krátce a výstižně charakterizovat, se rozcházejí. Film diváka přenáší na počátek 18. století na dvůr nemocemi stíhané královny Anny z rodu Stuartovců. O přízeň emocionálně labilní vládkyně se uchází dvě ženy, zkušená intrikánka lady Sarah a její chudá sestřenice Abigail. Pro režiséra Yorgose Lanthimose jde o další příležitost, jak zužitkovat svou poťouchlou poetiku.

Svým estetickým cítěním a tématy se řecký režisér Yorgos Lanthimos rychle prosadil na evropské festivalové scéně. Nedlouho po úspěchu svého Špičáku (2009) se pustil do anglicky mluvených snímků. Filmy nabyly větší srozumitelnosti, nicméně jeho tvorba zůstala od pohledu podivínská, především způsobem, jakým mísí humor s vážnými okolnostmi.

Ve společnosti předchozích počinů Humr (2015) a Zabití posvátného jelena (2017) nicméně doznala Favoritka jistých změn. Vliv na to má patrně skutečnost, že se Lanthimos poprvé za 14 let kariéry obešel bez scenáristy Efthymise Filippoua. Favoritka se místo toho zakládá na dlouho připravovaném námětu Deborah Davisové a Tonyho McNamary.

Šílenství královny Anny

Přesto z nové spolupráce mezi režisérem a scenáristy vzešlo dílo, jež by mělo příznivce původního zvěstovatele tzv. řecké divné vlny potěšit. Boj o dvůr královny Anny (Olivia Colmanová) je zde uchopen jako hrubě černohumorná záležitost, v níž vedle sebe existuje nejen vážné a odlehčené, ale vysoké a nízké – vznešené a vulgární. Případně by šlo Favoritku označit za komedii protikladů, neboť ty postavám dláždí cestu k absolutní moci.

Lanthimos nás uvádí do rozpoložení groteskna a absurdna velmi záhy. Příchozí Abigail (Emma Stoneová) dorazí do paláce po pádu do bahna a výkalů, po královnině komnatě se prohání 17 vypasených králíků, kteří jsou pro ni útěchou po ztracených dětech (královna několikrát potratila, další děti zemřely po narození), a večerní slavnosti se změní ve variantu Stardance s odvážnými tanečními výkony. S přihlédnutím k tomu, že se jen málokdy vzdalujeme okolí paláce, vzniká dojem fantastického místa, do něhož nás představivost tvůrců uvěznila spolu s postavami.

Nezměrný podíl na tom mají stylistické prostředky, které Lanthimos volí. I z tohoto hlediska přináší řadu paradoxů, především kombinací modernistického a staromódního. Označení „kostýmní drama“ zbavuje konzervativnosti, když okázalým oděvům dává podprahové významy. Nejvýraznější je v tomto ohledu líčení a sbírka obřích falických paruk hraběte Roberta Harleyho (Nicholas Hoult), protivníka královny Anny.

Neméně úderně působí některé záběry kameramana Robbieho Ryana, jenž často zkřivuje prostor efektem „rybího oka“ za použití velmi širokoúhlých objektivů. Jak se Lanthimos vyjádřil, v tomto ohledu byl jednou z inspirací i československý Spalovač mrtvol (1969).

Snadno rozpoznatelné hudební kompozice skladeb Johanna Sebastiana Bacha, George Friderica Handela či Franze Schuberta zase střídá experimentální skřípání současné umělkyně Anny Meredithové. Suita k závěrečným titulkům ovšem předčí všechna očekávání – jedná se o coververzi písně Eltona Johna Skyline Pigeon s doprovodem na cembalo.

Ačkoli je zřejmé, že přílišná věrohodnost nebyla Lanthimosovou snahou, jenom málo snímků situovaných do vysoké společnosti 17. nebo 18. století dokázalo takto sugestivně přiblížit dobovou sounáležitost špíny a škrobenosti. Estetiku monstrózních paruk, které zakrývají mastné vlasy, je skoro možné cítit.

Předvídatelná hra s bezchybnými herečkami

Postupem času, jakmile se určí vztahy mezi postavami a vyjeví se zápletka, dojde k umírnění Lanthomovosy filmařské výstřednosti. O pocitech protagonistek nás již nezpravují divoké hrátky s obrazem, stávají se spíše explicitně vyřčené nebo se odráží v pozadí znějící hudbě. Vyprávění se po tomto obratu stává jasně čitelné a oproti předchozím snímkům režiséra nepředstavuje přílišnou výzvu.

3 minuty
Události v kultuře: Do kin vstoupila Favoritka
Zdroj: ČT24

Ačkoli je jedním z nejvýraznějších motivů Favoritky sebezničující závislost, která vyvěrá ze všech forem moci, v zápolení královniných oblíbenkyň film celkem jasně určuje kladnou a zápornou stranu a naznačuje, s kým soucítit a kým opovrhovat. Režisér ve vhodnou chvíli dokáže situaci obrátit naruby, i to je nicméně součástí vlastně předvídatelného konceptu.

Při postihování marnivosti královského dvora se poté scenáristická dvojice uchyluje k snadným metaforám za pomoci groteskna a absurdity. Kupříkladu při sledování závodu ochočených kačerů není pochyb, že jde o obrazné vyjádření pomíjivosti mocenských choutek šlechticů.

Mohutný podíl na tom, že Favoritka působí jako příběh o reálných bytostech a nikoli bizarních figurkách, mají tři ústřední herečky. Vzhledem k všeobjímající stylizaci je překvapivé, že vůbec neinklinují k přehrávání a i nejextrémnější scény zvládají jen v mírně excentrických kreacích. Současný úspěch Favoritky na nejrůznějších udílení filmových cen si skutečně nelze představit bez Olivie Colmanové, Emmy Stoneové a Rachel Weiszové.

I díky jejich výkonům je Favoritka nominována na deset Oscarů. Se shodným a letos nejvyšším počtem nominací vyhlíží 24. únor, kdy budou vyhlášeni vítězové, také mexické drama Roma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 9 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 15 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...