Recenze: Skleněný selhává schválně. Komiksový film rozbíjí na kusy

Otevřený konec Rozpolceného zanechal ústředního antihrdinu Kevina Wendella Crumba (James McAvoy), v jehož nitru kvůli duševní poruše přebývá 24 osobností, na útěku před spravedlností. Poslední záběr filmu následně šokujícím způsobem odhalil, že se děj odehrával ve stejném světě jako Vyvolený, sedmnáct let staré kultovní dílo režiséra M. Night Shyamalana. Završení trilogie v podobě Skleněného tedy přirozeně vzbuzovalo velká očekávání.

V roce 2000, ještě před rozpukem superhrdinských filmových sérií, rozebíral snímek Vyvolený fanouškovské obsese a mytologii spjatou s komiksovými hrdiny a padouchy. Ve středu dění se nacházel David Dunn (Bruce Willis), zázračný přeživší vlakové nehody, a Elijah Price (Samuel L. Jackson), muž s genetickou poruchou „křehkých kostí“, jenž se snažil Davida přesvědčit, že je nadaný jedinečnými schopnostmi. Závěrečný zvrat, kterými je M. Night Shyamalan pověstný, poté odkryl, že Pricova role je ještě složitejší. 

Shyamalanovy filmy mají ještě jeden očividný trademark – režisér se v nich zjevuje v malých rolích. Ke spatření je i ve Skleněném. Když v jedné ze scén zákazník Dunnova obchodu poznamená, že mu po patnácti letech pomohlo z nepříjemností pozitivní myšlení, má to své opodstatnění.

Ztělesněním této figurky se Shyamalan vyjadřuje k skutečnosti, že navzdory úspěchu snímku Šestý smysl (1999) po dlouhou dobu režíroval finančně neúspěšné a kritiky strhané filmy. Vymanit se mu podařilo až nízkorozpočtovým hororem The Visit (2015) a ve větší míře právě Rozpolceným, který vstoupil do kin na začátku roku 2017.

Pečlivě plánované selhání

Vesměs odmítavé reakce, které Skleněný u zámořských recenzentů a kritiků vyvolal, jsou nutným důsledkem nesplněných očekávání. Reklamní kampaň zpravovala o osudovém střetu, ale je současně pointou samotného filmu, že se nic takového nedostavuje.

Shyamalan hraje mimořádně vysokou hru, ne z hlediska financí, ale z hlediska netradičního pojetí filmu, respektive potenciálu znepřátelit si publikum, které po dvou slušných počinech začalo věřit v jeho revitalizaci jako hitmakera. Ve Skleněném záměrně zklamává, jen aby se pokusil o odvážnou pitvu komiksového fenoménu.

Primárním cílem tedy není ani tolik prezentovat napínavý thriller (víceméně ve stylu Rozpolceného) ani stvořit novou superhrdinskou sérii (jak naznačovaly ukázky). Režisér místo toho skládá kuriózní dílo, které pojednává o komiksových sešitech jako kulturním a společenském jevu, jako prostředku k vyprávění, ale také o čemsi působícím na náš každodenní život.

Snaha rozebrat toto téma je vepsaná do samých základů Skleněného. Nově příchozí postava doktorky Ellie Stapelové (Sarah Paulsonová) si totiž určila za cíl zbavit trojici Dunn-Price-Crumb toho, co jsou podle ní jen iluze vlastní výjimečnosti, patologicky dané komplexy.

Velká část stopáže je tedy soustředěna do psychiatrické léčebny, v níž doktorka Stapelová vede s trojicí komorní dialogy o podstatě jejich nadlidské identity. I díky tomu se film odlišuje od děl, kterým Shyamalan vděčí za svou popularitu. Nejblíže má k jeho nejnovějšímu snímku patrně pozapomenutá Žena ve vodě (2006), s níž Skleněný sdílí analytické zaměření a s tím spojenou vypravěčskou rozklíženost.

Ačkoli Shyamalan udržuje napětí tím, že před diváky klade různé otázky o budoucím vývoji, nejde zrovna o vzrušující podívanou. Také zahraniční ohlasy už nešetří spojeními jako „nudné melodrama“ nebo „pachtění.“

Žijí mezi námi?

K nepříjemnému překvapení mnohých ke střetu dobra se zlem zde nedochází proto, aby dobro triumfovalo a zlo prohrálo, ale aby se rozprávělo o obecné potřebě civilizace vytvářet tyto archetypální příběhy a soustředit je do obrázkových sešitů. Shyamalan se především táže, zda tato potřeba vzniká v naší společné imaginaci, zda je inspirovaná skutečností anebo zda přetváří naši realitu.

Skleněný ve svém přemítání často dokáže působit nabubřele, především když se v závěru odhodlá na některé otázky odpovědět. Poslední akt je událostmi přehlcený, přesto je zvláštně uzavřený a zároveň rytmicky nevyrovnaný. Odlišností od mnoha standardů současného Hollywoodu ale zůstává Skleněný fascinujícím dílem.

Ačkoli ani Skleněným nezapře Shyamalan svou pověst tvůrce výrazných dějových zvratů, i v tomto aspektu doznal změny. Jestliže veletoče Šestého smyslu, Vyvoleného nebo Znamení připomínaly řízené exploze, nyní režisér volí několik těžkopádně podaných, nicméně k tématu podnětných překvapení, které do diskuze vnáší další myšlenkové roviny. Skleněný je v prostředí svého vzniku zvláštní dílo, které naznačuje, že komiksy a jejich filmové adaptace jsou stále dosti neprobádané území.

Přečtěte si také recenzi na film Skleněný od Antonína Tesaře na kulturně-kritickém webu ČT ArtZóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
před 10 hhodinami

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
před 15 hhodinami

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...