Oscar v nominacích preferuje dravou Favoritku a černobílé dětství

Se shodným a nejvyšším ziskem deseti nominací vyhlížejí 24. únor, kdy ve Spojených státech vyhlásí vítěze Oscarů za rok 2018, hned dva snímky. Jak mexické autobiografické drama Roma, tak historický snímek z britského královského dvora Favoritka jsou nominovány i v kategorii nejlepší film.

Úspěch mexického dramatu Roma není příliš velkým překvapením. Že název černobílého snímku zazní, se víceméně očekávalo. Roma (přečíst recenzi) je mistrovským počinem zkušeného filmaře Alfonsa Cuaróna, který před lety Oscary přitáhl Gravitací a jenž je tentokrát zasáhl vzpomínkovým návratem do Mexika svého dětství.

I Favoritka si jde přímočaře za Oscarem přes nominace (a skromný počet vítězství) v jiných filmových cenách. Řecký režisér Yorgos Lanthimos v něm diváky uvedl na královský dvůr v 18. století, kdy Velké Británii vládne nesebevědomá Anna Stuartovna. Královniných slabostí mistrně využívá její důvěnice lady Sarah, musí si ale poradit s dravou konkurencí vlastní sestřenice.

Soupeření čeká představitelky obou těchto rolí, tedy Rachel Weiszovou a Emmu Stoneovou, i na Oscarech, nominovány jsou obě v kategorii nejlepší vedlejší herečka. Za hlavní roli královny Anny nominaci získala také Olivia Colmanová.

Afroamerické a hudební téma

Nominacemi 92. ročníku, stejně jako v několika předchozích ročnících, rezonuje téma upozaďování afroamerických herců a tvůrců. Pro Oscara za nejlepší film vyrazil černošský superhrdina Black Panther, jehož v režii Ryana Cooglera vyslalo loni do kin studio Marvel. Nechává ale za sebou Chadwicka Bosemana; představitel afrického válečníka, který je spolu s celým světem vystaven těžké zkoušce, nominaci pro nejlepšího herce nezískal.

K nechvalné kapitole americké historie spojené s Ku-klux-klanem se vrací BlacKkKlansman (více o filmu). Režisér a spoluscenárista tohoto snímku Spike Lee se inspiroval příběhem prvního afroamerického policisty v coloradském sboru. A pokud získá Oscara, bude on sám prvním černošským režisérem, jemuž se podařilo prestižní sošku za celovečerní film vyhrát.

Hluboce zakořeněný rasismus je také tématem Zelené knihy. Road movie Petera Farrelyho je pojmenované podle příručky pro Afroameričany na cestách z poloviny minulého století. Příběh stojí na vztahu mezi slavným černošským umělcem, který si  najme přímočarého vyhazovače z komunity newyorských Italů, aby ho doprovodil na turné po jižanských státech. Rozdílné povahy přinášejí jak humorné, tak dojemné momenty, které dostaly i akademiky, protože oba herce – Vigga Mortensena i Mahershala Aliho – nominovali v hereckých kategoriích.

Mezi nejlepší filmy se dostaly také dva hudební snímky, které by mohly jít ve stopách romantického muzikálu La La Land, jenž Oscary ovládl před dvěma lety. Tentokrát svou romanci, v níž ovšem vášeň střídají vnitřní démoni, prožívají Bradley Cooper a Lady Gaga v remaku Zrodila se hvězda (přečíst recenzi). Za hvězdy při oscarovém ceremoniálu můžou být nejen oni, pokud ve svých hereckých kategoriích vyhrají, ale také Rami Malek. Ten si vyzpíval nominaci za svou proměnu ve Freddieho Mercuryho ve snímku Bohemian Rhapsody (přečíst recenzi).

Češi s prázdnou

Už od prosince,  kdy byl zveřejněn užší výběr kandidátů některých kategorií, je jasné, že ani letos se český filmař po červeném koberci v Los Angeles neprojde. Road movie Všechno bude, kterou vybrala Česká filmová a televizní akademie, skončila svou cestu u síta pro užší nominace.

  • Mezi pět nominovaných se český film naposledy probojoval v roce 2004 díky snímku Želary
  • Do finálového výběru se podařilo dostat ještě dalším pěti snímkům: komediím Lásky jedné plavovlásky (1965), Hoří, má panenko (1967) a Vesničko má středisková (1985) a také dramatům Obecná škola (1991) a Musíme si pomáhat (2002).
  • Soška Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek putovala do Česka naposledy v roce 1997 za film Kolja režiséra Jana Svěráka. 
  • Další dva Oscary si Česko (Slovensko) připsalo v 60. letech – za Obchod na korze a za Ostře sledované vlaky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...