Evropským hlavním městem kultury za Česko budou v roce 2028 České Budějovice

Evropským hlavním městem kultury za Českou republiku budou v roce 2028 České Budějovice, ve finále národního výběru porazily Broumov. Informovali o tom zástupci ministerstva kultury a výběrového panelu. Tituly od roku 1985 propůjčuje Evropská unie s cílem zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských zemí a podpořit rozvoj kultury v daném městě.

„Je to unikátní projekt, který by se pro České Budějovice třeba už nikdy v historii neopakoval. Celý tým do toho dal maximum,“ řekla primátorka jihočeského města Dagmar Škodová Parmová (ODS). Dodala, že nyní bude následovat náročná práce při naplňování zhruba stostránkového projektu před rokem 2028.

„Jsem velmi potěšen, že Budějovice uspěly. Tento úspěch s sebou přinese mnoho příležitostí pro rozvoj našeho regionu, vize a strategie kandidatury respektují naše kulturní bohatství. Investice do kulturních zařízení budou mít pozitivní vliv na kvalitu života ve městě i v kraji,“ uvedl v tiskové zprávě jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který je také budějovický radní.

Oprava kulturního domu a nová galerie

České Budějovice do roku 2029 utratí za akce spjaté s EHMK 500 milionů korun. Peníze dají na kulturní akce i investice do staveb, jako je oprava kulturního domu Slavie či nová budova Alšovy jihočeské galerie.

Vedle Broumova a Českých Budějovic se do soutěže přihlásily také Liberec a Brno, finalisty porota vybrala loni v říjnu. Výběr města začíná šest let před tím, než členská země tuto událost hostí. Nejprve vytvoří evropští i národní odborníci seznam potenciálních měst, z něhož následně vybírají to, které titul ponese. Titul zatím nesla dvě česká města, v roce 2000 Praha a o patnáct let později Plzeň.

Předsedkyně dvanáctičlenného výběrového panelu Else Christensen-Redzepovicová před vyhlášením ocenila náročnou práci obou týmů při přípravě kvalitních projektů. Dodala, že panel nyní zpracuje obsáhlé hodnocení projektů obou měst a doporučení dalšího postupu pro České Budějovice. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že náročný proces přípravy na držení titulu zná z vlastní zkušenosti, protože jej absolvoval jako primátor Plzně před rokem 2015. 

EU pro každý rok vybírá dva členské státy, jejichž města titul ponesou. Pro rok 2028 to bude vedle České republiky také Francie, která ve finále vybírá z měst Bourges, Clermont-Ferrand, Montpellier a Rouen. Vítěz by měl být znám v prosinci. Třetí z měst v roce 2028 bude z kandidátských nebo potenciálně kandidátských zemí nebo z členských zemí Evropského sdružení volného obchodu a Evropského hospodářského prostoru. Do užšího výběru z těchto zemí postoupily Budva v Černé Hoře a Skopje v Severní Makedonii. Vítěz bude znám v září.

Za organizaci a řízení soutěže je v Česku odpovědné ministerstvo kultury, rozhodnutí předpokládá spoluúčast členského státu na financování projektu. Baxa počátkem tohoto měsíce uspěl na jednání vlády ve Vimperku s žádostí o zvýšení rozpočtu svého resortu o dotaci na přípravu projektu Evropského hlavního města kultury 2028. Suma by se měla rozdělit do šesti let 2024 až 2029, a to do maximální výše 480 milionů korun.

Evropská komise uděluje vítězným městům peněžní cenu ve výši 1,5 milionu eur (asi 35,4 milionu korun). Podle loňského vyjádření ředitele státní agentury CzechTourism Jana Hergeta titul v průměru přináší nárůst HDP o 4,5 procenta na obyvatele, přičemž efekt začíná působit dva roky před samotným začátkem kulturního roku a trvá až pět let po jeho skončení. Letos nesou titul města Veszprém v Maďarsku, Elefsina v Řecku a Temešvár v Rumunsku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Chtěl problémů míň, ale má jich víc. Římský veletrh narazil s antifašismem

Více knih, více svobody. Tak se dá přeložit název veletrhu Più libri più liberi, který prezentuje v Římě malé a střední nakladatele. Letošní ročník ještě nezačal, a už ho provází diskuse ohledně odlišných pohledů na tuto „svobodu“. Pořadatelé totiž podmínili účast vystavovatelů na akci „antifašistickým“ prohlášením. Italská premiérka Giorgia Meloniová i ministr kultury Alessandro Giuli mluvili o cenzuře.
před 10 hhodinami

V Oxfordu otevřelo první britské romantasy knihkupectví

Studia v Oxfordu formovala spisovatele, jako je autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien nebo C. S. Lewis, jenž sepsal Letopisy Narnie. K příznivcům těchto literátů přibyli v univerzitním městě od letošního července fanoušci novějšího subžánru. Otevřelo tu totiž první kamenné knihkupectví v Británii zaměřené výhradně na romantasy.
7. 7. 2026

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
7. 7. 2026

VideoJak to bylo možné, zamýšlí se Ostrochovský s Geislerovou nad sterilizací Romek

Koprodukční drama Pramen se vrací do osmdesátých let v Československu, kdy o právu mít děti rozhodoval stát. Anna Geislerová v něm hraje lékařku, která provádí sterilizace romským ženám, aniž by plně rozuměla důsledkům. „Člověk má být v systému ve střehu. Lidi si někdy říkají ‚Já přece nedělám nic nezákonného‘, a to je velká past. Člověk by nikdy neměl ztrácet vlastní lidskost a měřítko morálních hodnot, protože to platí pořád stejné, na rozdíl od zákonů,“ pojmenovává herečka obecnější přesah tématu. „Chtěli jsme se zamyslet nad tím, proč to lidem v té době přišlo jako dobrý nápad, jak čas utíká, vidíme věci už jinak,“ uvedl režisér Ivan Ostrochovský. Film Pramen promítl festival ve Varech v hlavní soutěži. Na případnou diskusi je prý připraven.
6. 7. 2026

VideoZůstat svůj je na vesnici složitější, říká Tomicová o filmu Chica Checa

V hlavní soutěži karlovarského festivalu se promítá i novinka režiséra a scenáristy Šimona Holého. V citlivé komedii o ovdovělé venkovské pošťačce a jejím synovi, který se domů vrací jako drag queen, hrají Pavla Tomicová a Jan Cina. „Je to hodně o tom, zůstat svůj a ubránit si právo být svůj a žít si po svém, přestože na vesnici je to ještě složitější,“ podotkla herečka ke své roli v rozhovoru pro Českou televizi. „I když ve finále se ukáže, že když si necháme pomoct změnit svůj pohled na svět a na život od někoho blízkého, tak že je to ku prospěchu,“ dodala.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Kameraman Richardson ve Varech převzal Křišťálový glóbus

Kameraman Robert Richardson, držitel tří Oscarů a sedmi dalších oscarových nominací, v neděli převzal na karlovarském festivalu ocenění Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Poté uvedl dokument Bílý ďábel kameramanky a režisérky Jany Hojdové, který nabízí osobní i profesní portrét tohoto dlouholetého spolupracovníka režisérů Olivera Stonea, Martina Scorseseho či Quentina Tarantina. K předání ceny si výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha a umělecký ředitel Karel Och přizvali herce Harveyho Keitela.
5. 7. 2026

Hoffman ve Varech uvedl film Absolvent

Dustin Hoffman, který v pátek na karlovarském festivalu převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, ve Velkém sálu Thermalu osobně uvedl film Absolvent z roku 1967. Příběh mladíka dezorientovaného společenskými očekáváními vynesl herci nominaci na Oscara a Zlatý glóbus a cenu BAFTA pro herecký objev roku. Přitom tuto hlavní roli paradoxně získal po neúspěšném pokusu v konkurzu na úlohu v broadwayském muzikálu The Apple Tree.
4. 7. 2026Aktualizováno4. 7. 2026

Evropský pohled