Využití vodíku sníží emise CO2 za třicet let o třetinu, říká studie

Využití vodíkových technologií a zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů může do roku 2050 snížit světové emise CO2 o jednu třetinu. Náklady na výrobu vodíku elektrolýzou vody v posledních pěti letech klesly o 40 procent a s dalším technologickým rozvojem a rozšiřováním výroby budou dále klesat. Prvním státem, který vypracoval národní vodíkový program, v němž tento plyn figuruje jako strategický nosič energie, bylo Japonsko. Česko připravuje využití vodíku v autech a chystá otevření prvních čerpacích stanic, jak vyplývá ze zprávy Hydrogen Economy Outlook, vypracované analytiky z Bloomberg NEF.

Pokud bude v nejbližších desetiletích značná část ekonomiky založena na čistém vodíku produkovaném bez emisí, umožní to dle studie omezit světovou emisi skleníkových plynů až o 34 procent. Vodík by se mohl stát klíčem k dekarbonizaci odvětví, jež jsou silně závislá na fosilních palivech, jako je hutní průmysl, těžkotonážní silniční a námořní doprava nebo výroba cementu.

Vytvoření infrastruktury pro skladování a přepravu vodíku je ale spojené se značnými náklady. Aby se vodík mohl stát stejně všeobecně dostupný, jako je v současnosti zemní plyn, byly by potřeba velké investice. Například pro zajištění stejné úrovně energetické bezpečnosti, jakou v současné době poskytuje zemní plyn, by se infrastruktura skladování vodíku musela rozšířit tři až čtyřikrát. Její výstavba by stála zhruba 637 miliard dolarů do roku 2050.

Převést velká hospodářská odvětví na vodík bude možné jen v případě, že státy a regiony, včetně EU, začnou skutečně realizovat strategii eliminace všech emisí do roku 2050.

První čerpací stanice na vodík by v Česku měla vzniknout už letos

České ministerstvo dopravy v rámci dosavadních tří dotačních výzev podpoří výstavbu osmi čerpacích stanic na vodík. První by měla vzniknout už letos v rámci sítě Benzina společnosti Unipetrol. V Česku zatím žádné vozy na vodík nejezdí.

Zástupci automobilky Toyota v lednu uvedli, že letos po otevření prvních čerpadel dovezou několik vodíkových vozů Mirai první generace. Do roku 2030 by v zemi podle ministerstva průmyslu mohlo jezdit 60 až 90 tisíc aut na vodíkové články.

V roce 2014 japonské ministerstvo hospodářství představilo plán pro nasazování vodíkových článků a následně tento postup v letech 2016 a 2019 aktualizovalo. Do realizace strategie se velmi rychle zapojily japonské podniky. Prim mezi nimi hraje Toyota, která zahájila svůj program rozvoje vodíkových technologií již v 90. letech. Roku 2014 uvedla na trh vodíkový sedan Toyota Mirai, poté se zapojila do projektů rozšiřování vodíkové infrastruktury v Japonsku, Evropě a ve Spojených státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 6 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.