České firmy začínají pociťovat ochlazování německé ekonomiky. Úbytek objednávek evidují hlavně společnosti, které jsou navázány na automobilový průmysl, naplno se ale podle odborníků pokles projeví během podzimu. Podle aktuálních dat přitom už teď v Česku ubývá nových zakázek nejrychleji od roku 2009.
Průmyslové zakázky v Německu v květnu klesly o 2,2 procenta, zatímco v dubnu o 0,4 procenta vzrostly, oznámil v pátek tamní statistický úřad. Květnový propad je navíc mnohem výraznější, než čekali analytici, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 0,1 procenta.
„To je ale mizérie!“ okomentoval údaje o zakázkách ekonom banky VP Bank Thomas Gitzel. „Kvůli výraznému poklesu nových zakázek zůstane průmyslová výroba ve druhé polovině roku mimořádně slabá, což zvyšuje riziko recese německé ekonomiky,“ řekl analytik agentuře Reuters.
Spolkové ministerstvo hospodářství také upozornilo, že domácí průmyslový sektor zřejmě zůstane slabý i v příštích měsících. To potvrzují i dříve zveřejněné údaje o tovární aktivitě, která se v červnu snížila už šestý měsíc za sebou.
Havlíček: Počkejme půl roku
S ohledem na celokontinentální význam německého hospodářství by se tak podle agentury Bloomberg mohlo ukázat, že zpomalování ekonomické aktivity v Evropě není dočasné, ale že může být trvalejšího charakteru.
Pro Česko je pak dění v sousedních hospodářstvích o to důležitější, že na exportu závisí. Do evropských zemí vyváží 90 procent tuzemského zboží, do států Evropské unie pak jde necelých 84 procent a z toho největší část – třetina – putuje právě do Německa.
„Troufám si tvrdit, že to zatím není žádný fatální pokles, a i když německá ekonomika v tuto chvíli ochlazuje, tak se to českých firem netýká tolik jako německých. Faktem na druhou stranu je, že obvyklá doba, kdy je u nás (ochlazení) vidět, je zhruba půl roku. Takže počkejme pár měsíců a budeme vědět víc,“ říká vicepremiér pro hospodářství a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).
Pravda ale je, že podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v červnu nečekaně zhoršily. Pokles zčásti umocnil rychlejší útlum průmyslové výroby a nejprudší pokles nových zakázek od května 2009. „Příslušný ukazatel, který sestavuje společnost Markit – index PMI, vykazuje za červen úroveň pouze 45,9 bodu, přitom trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s růstem z květnové hodnoty 46,6 bodu na 46,9 bodu,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Podle českých výrobců poptávka v červnu dále slábla. „Zhoršení provozních podmínek na konci druhého čtvrtletí zintenzivnilo vzhledem k rychlejšímu poklesu objemů nových zakázek a výroby. K prudšímu poklesu vedly zejména pokračující problémy v automobilovém sektoru,“ říká ekonomka IHS Markit Sian Jonesová.
Chlad mezi motory
Příklad společnosti, která německé ochlazování pociťuje už teď, je olomoucká Koyo Bearings, která do strojírenských firem a automobilek ve Spolkové republice posílá až šest milionů válečkových ložisek.
„Míří na německý trh k zákazníkovi Daimler, jdou do vyvažovacích systémů motorů Mercedesu,“ říká ředitel Koyo Bearings Petr Novák s tím, že až desetiprocentní úbytek objednávek z Německa evidují už několik měsíců. „Vnímáme, že v automobilovém průmyslu byl větší propad než v dalších průmyslových odvětvích.“
O zakázky z Německa přicházejí nejčastěji právě firmy podobné té jeho – tedy subdodavatelé automobilek. Německá centrální banka i tamní vláda navíc výhled ekonomiky neustále zhoršují; tamní hrubý domácí produkt by měl letos růst jen o zhruba půl procenta.
„Zpomalení německé ekonomiky se logicky musí projevit do té naší, nicméně nečekáme nadále poklesy, ale spíš zpomalení růstu. A k tomu už dochází,“ potvrzuje ředitel sekce hospodářské politiky na Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Jen za loňský rok exportéři do Německa odeslali zboží za jeden bilion a 380 miliard korun. Do Německa nejčastěji čeští výrobci vozí právě motorová vozidla, ale i stroje nebo elektrotechnické výrobky.
Připravit se na hlubší kapsy německých kupců
Propad objednávek z Německa zatím nezaznamenaly například některé logistické sklady, které rozesílají auta různých značek do celé Evropy, ale i tak se na to připravují. „Budujeme klientské portfolio i v jiných segmentech tak, abychom případné ochlazení zvládli. Automotive je jedním z nich, jiným z nich je například farmacie nebo FMCG, tedy rychloobrátkové zboží,“ vysvětluje marketingový manažer GEFCO Tomáš Brada.
Kromě poklesu objednávek z Německa řeší české firmy ale i další problém; jsou nejmíň ziskové za posledních čtrnáct let. Podle analytiků za tím stojí stále rostoucí mzdy v Česku; náklady na ně v prvním čtvrtletí vzrostly o sedm celých a sedm desetin procenta. Odbory to ale nepovažují za fatální.
„Míra zisku je oproti všem vyspělým zemím nebývale vysoká, o deset až patnáct procentních bodů, takže to, že se teď podíl mírně napravuje a že roste podíl mezd na hrubém domácím produktu a klesá podíl zisku, je naprosto v pořádku a je to správná cesta,“ hodnotí hlavní makroekonom ČMKOS Martin Fassmann.
Firmy ale také v prvním čtvrtletí méně investovaly. I v Česku tak instituce mírně zhoršují odhad růstu ekonomiky pro letošní rok – růst by hrubý domácí produkt měl okolo dvou a půl procenta.
