Sotva vánoční trhy začaly, už musí zavřít. Stánkaři se bojí, že od státu nic nedostanou, Praha uvažuje o odkupu zboží

Vánoční trhy druhý rok v řadě nebudou. Ve čtvrtek o tom rozhodla vláda. Jejich pořadatele, stánkaře, ale i radnice měst, kde se trhy konat měly, zákaz překvapil a zklamal. Nejenže jejich přípravě věnovali mnohaměsíční úsilí, ale nyní již často jsou na náměstích přinejmenším rozestavěné stánky, někde už trhy fakticky začaly. Skončit musely nejpozději v pátek v 18 hodin. Pražský radní Jan Chabr (TOP 09) vyzval k přesnému stanovení toho, co se nesmí konat. Připomněl, že jiné než vánoční trhy zavřít nemusí, vláda na nich jen zakázala konzumaci.

Pražské Staroměstské náměstí se před pandemií každý prosinec měnilo v stánkové městečko a zdejší adventní trhy byly označovány za největší v Česku. Loni bylo předem jasné, že neproběhnou, letos ale některé stánky na náměstí již vyrostly. Neotevřou se.

Podle mluvčí provozovatele trhů na Staroměstském náměstí Hany Tietze až do čtvrtka nic nenasvědčovalo tomu, že by se „obětí“ vládních koronavirových opatření měly stát právě vánoční trhy.

„Počítali jsme s tím, že trhy budou. Bylo to směrem k nám komunikováno tak, že trhy, pokud dodržíme opatření, se normálně konat mohou,“ poukázala. Rozhodnutí vlády proto označila za překvapivé. Dodala, že náklady na pořádání jsou dvacetimilionové, organizátoři proto nevědí, jak se situací naložit. „Budeme rozmýšlet, co je ekonomičtější: Jestli to nechat a doufat, nebo to zabalit,“ poznamenala Tietze.

Zákaz vánočních trhů hájila vicepremiérka a ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO), jsou podle ní rizikové. „Koncentrace vánočních trhů je obrovská, kolikrát se tam sjíždí lidé z celé republiky. Podívejte se do Prahy na Staroměstské náměstí, podívejte se na fotografie z minulosti. Já jsem z Brna, tam jsou propojená čtyři náměstí, kam se sjedou lidé ze široka, daleka. Je tam velká koncentrace lidí, kde není možné dělat žádné testování, žádné kontroly. Není možné to zvládnout žádnými restriktivními opatření,“ řekla. Odvolala se i na postoj všech krajských hygienických stanic.

Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) reagovala vláda na loňskou situaci v Chebu. Je přesvědčen, že jarní vlna souvisela s tím, že se trhy ve městě konaly. „Všichni asi zapomněli, že jsme řešili leden, únor, březen v Chebu přeplněné nemocnice, převáželi jsme pacienty. Jednoznačně to byl dopad vánočních trhů,“ prohlásil.

O kompenzacích vláda nemluví. Pořadatelé hrozí žalobami, Praha by mohla odkoupit část zboží

Zatímco v Praze trhovci některé stánky jen postavili, v Olomouci či Plzni je dokonce stihli otevřít. Provozovatelé nepočítali s tím, že právě na ně dopadnou vládní opatření. Je to pro ně velký finanční problém.

„Trhy sice měly trvat 35 dní, ale veškeré náklady nese pořadatel před jejich začátkem. Taktéž prodejci musí nakoupit či vyrobit dostatek zboží, aby jej měli na pokrytí celého období. Někteří prodejci si na nákup berou úvěry, které následně splácí z prodeje,“ uvedla Monika Řehulková ze společnosti Kulturní Olomouc, která pořádá trhy ve středomoravské metropoli. Hlavní organizátor na plzeňském náměstí Republiky Jaroslav Strohschneider řekl, že v celé republice budou ztráty organizátorů stamilionové.

Ačkoli nám nové nařízení v tomto směru nedává žádný smysl, nechceme ho nijak obcházet, ale zároveň chci věřit tomu, že se nám podaří najít nějakou zákonnou možnost, jak prodejce nenechat úplně na holičkách.
Mirek Žbánek
primátor Olomouce

Jistotu, že dostanou peníze zpět, zatím nemají. Vláda žádné speciální komenzace pro trhovce neschválila, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) začnou znovu fungovat některé dříve zavedené kompenzační tituly s programy COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady. Ministerstvo financí zavede kompenzační bonus pro živnostníky, kteří budou mít nárok na tisíc korun za den omezení.

Alena Schillerová ujistila, že vláda bude ještě jednat o možných změnách v kompenzacích, za klíčový však považuje kompenzační bonus, který již míří do sněmovny. „S panem vicepremiérem Havlíčkem se budeme muset velmi rychle pobavit o kompenzacích,“ předeslala.

Pořadatelé trhů oznámili, že zváží podání žaloby na stát. Větší města, kde trhy nepořádají přímo radnice, nýbrž soukromé společnosti, očekávají, že vláda sama náklady pořadatelům i stánkařům kompenzuje.

Vánoční trhy v Olomouci (25. listopadu 2021)
Zdroj: ČT24/Marek Vrlák

„Spousta trhovců nemá ani prostředky na to, aby stánky rozebrali a odvezli pryč. Veškerou svoji ekonomickou aktivitu směřovali do tohoto pětitýdenního období. Den předem, kdy vynaložili všechny své finanční možnosti, kdy má přijít zúročení, se jim trhy zruší, neřekne se případná kompenzace ani možnosti konání,“ řekl pražský radní pro oblast správy majetku Jan Chabr (TOP 09).

V Praze ale podle radního pro podporu podnikání Víta Šimrala (Piráti) připadá v úvahu alespoň nepřímá podpora stánkařů. Kritizoval vládu, že zatím vůbec nedala najevo, jak by mohla zákaz trhů kompenzovat.

„Jednou z variant, kterou promýšlíme, je možnost odkupu části zboží našimi příspěvkovými organizacemi, hlavně školami, případně pečovatelskými domovy, k vytvoření balíčků pro zaměstnance škol, učitele, zaměstnance pečovatelských domů, příslušníky bezpečnostních sborů a podobně. Ale ani k tomuto kroku se nemůžeme zavázat, protože nevíme, jak by to mohlo oslabit pozici stánkařů v případném kompenzačním opatření,“ upozornil.

Na náměstí lidé nakupovat nesmí, v obchodních centrech ano, zlobí se stánkaři

Pořadatelé i prodejci rozhodnutí vlády kritizují mimo jiné proto, že kamenné obchody zavřít nemusí, vláda jen zakázala, aby lidé na trzích či například ve foodcourtech nákupních center jedli nebo pili, a zakázala venkovní pití alkoholu. Na to odkazují i lidé z vánočních trhů. „Nevím, proč se zakázaly celé vánoční trhy. Stačilo zakázat prodej punče a na trzích by se nezdržovalo tolik lidí. Všichni teď budou místo na čerstvém vzduchu nakupovat v obchodech,“ řekl stánkař z olomouckého náměstí.

„My opravdu nemáme peníze na to, abychom se dostali do těch obchodních center, proto jsme tady. A jsme tady i proto, že spousta z nás má takzvané staré české řemeslo. Jsou to prostě věci, které nekoupíte ve velkých obchodních centrech. Snažíme se to nabídnout lidem, ale bohužel vláda svým opatřením nám zakáže prodávat,“ komentovala rozhodnutí vlády prodejkyně z Plzně Petra Vavříková.

Nahrávám video
Konec vánočních trhů v Plzni
Zdroj: ČT24

Zavřít nemusí ani trhy, které nejsou vánoční, a to bez ohledu na to, co se na nich prodává. Nesmí pouze prodávat jídlo a pití, které by lidé konzumovali na místě. Na to poukázal pražský radní Chabr. „Farmářské trhy, které mnohdy prodávají podobné produkty (jako vánoční trhy), tyto věci prodávat mohou,“ uvedl. Praha by proto podle něj chtěla, aby ministerstvo zdravotnictví „přehodnotilo definici vánočních trhů“. Za pochopitelné považuje, když se nebude moci konat kulturní program nebo i na trzích jíst a pít. „Ale myslíme si, že by stálo za zvážení, aby se mohly konat alespoň trhy s prodejem vánočního zboží,“ řekl.

Naopak mostecká radnice doufá, že se podaří trhy udržet otevřené, a to díky tomu, že je přejmenovala z vánočních trhů na „zimní farmářské trhy“. Krajská hygiena již avizovala, že proti nim nijak nezasáhne.

Kromě pražských politiků se trhů zastal i olomoucký primátor Miroslav Žbánek. „Zavřít je ze dne na den je vůči stánkařům ohromně nefér. Kdyby se platnost nařízení odsunula o pár dní, mohli stánkaři zejména v gastro stáncích stihnout prodat alespoň to, co měli předpřipravené,“ řekl.

Pro některé stánkaře jsou trhy v adventní době nejdůležitějším zdrojem příjmů z celého roku a připravují se na ně přinejmenším od léta. Příští příležitost vydělat si dostanou stánkaři až před Velikonoci. Podle Libora Votruby, předsedy představenstva společnosti Taiko, která pořádá trhy na pražském Staroměstském náměstí, jsou ale i trhovci, kteří celý rok připravují jen vánoční zboží. „Nic jiného nedělají, možná ani neumí dělat. Celý život malují vánoční kuličky a podobně. Nyní se dostávají do situace, ve které jsou,“ upozornil.

Zoufají si i samotní stánkaři. „Bylo s tím tolik práce, připravování a snahy. A teď přijde všechno vniveč,“ řekla prodejkyně perníkových srdcí a dalších výrobků na olomouckém trhu Božena Kršková. „Pekla jsem to všechno sama a nebudu to teď mít kde udat. Vůbec nevím, co budu dělat. Možná je rozdáme do dětských domovů,“ dodala.

Trhařů se zastala Asociace hotelů a restaurací. Její prezident Václav Stárek  prohlásil, že způsob přijímání je „rychlý a chaotický“. Dodal, že i pro hoteliéry a provozovatele restaurací jsou trhy důležité „V letošním roce zvláště to bylo období, kdy jsme mohli přilákat v zimním období turisty. Také je to předehra silvestrovských oslav a silvestrovských pobytů nejen ve městech, ale i na horách,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 59 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 7 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 12 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...