E-knihy a audioknihy mají šanci na nižší daňovou sazbu. Mohou se zařadit po bok papírové literatury

Sněmovní rozpočtový výbor jednomyslně doporučil k dalšímu projednávání pozměňovací návrh k novele o EET, díky němuž by se e-knihy a audioknihy mohly dostat do nižší daňové sazby. Místo současných 21 procent by u nich mohlo platit zvýhodněných 10 procent, tedy stejně jako u klasických knih. Návrh podporuje i ministerstvo financí. Výbor také podpořil návrh na zvýšení limitu pro možnost evidovat tržby bez připojení k internetu.

„Zrovnoprávnění tištěných a digitálních knih z hlediska uplatňované sazby DPH považuje ministerstvo financí za žádoucí,“ uvedl resort. Odhaduje, že změna sníží příjmy veřejných rozpočtů o zhruba dvě stě milionů korun ročně.

Vedle nižší sazby pro e-knihy a audioknihy našel ve výboru podporu vyšší limit pro evidenci tržeb bez internetu. Nově by mohli této možnosti využít podnikatelé, kteří budou mít hotovostní tržby během dvanácti měsíců do šesti set tisíc korun. Změnu nakonec podpořilo i ministerstvo financí, které původně navrhovalo jenom dvě stě tisíc korun.

Takzvaný zvláštní režim EET, tedy evidence bez připojení k internetu, je určena pro podnikatele, kteří nejsou plátci DPH a mají nejvýše dva zaměstnance. Ministerstvo ani rozpočtový výbor nepodpořily návrh, aby se EET vztahovala jen na plátce daně z přidané hodnoty, tedy na podnikatele s ročním obratem nad jeden milion korun. Úřad i výbor rovněž odmítly v rámci novely zákona o DPH i zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 1,5 milionu i dva miliony korun.

Zato rozpočtový výbor schválil, že předvánoční prodej kaprů od 18. do 24 prosince nebude podléhat evidenci tržeb.

Obtížná cesta parlamentem

Novela k EET, která obsahuje i změny v zákoně o DPH, prošla v únoru prvním čtením v Poslanecké sněmovně až na osmý pokus. I teď doprovázely projednávání novely spory mezi opozicí a vládními stranami o potřebnosti a přínosu EET. Konečné slovo při schválení změn bude mít právě dolní komora.

Novela zákona o EET především reaguje na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Rozšiřuje evidenci na další odvětví, která jí dosud nepodléhala, půjde třeba o služby řemeslníků. Části podnikatelů má usnadnit evidování tržeb tak, aby to mohli dělat bez připojení k internetu.

Norma rovněž posouvá do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty například stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 35 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...