Do nového mýta je zatím přihlášeno 82 tisíc ze 450 tisíc aut. V prosinci hrozí kolaps, varoval ministr

2 minuty
Do nového systému pro výběr mýtného se zatím registrují hlavně velcí dopravci
Zdroj: ČT24

Do nového mýtného systému, jenž má být spuštěn od letošního prosince, bylo dosud přihlášeno 82 tisíc z celkově očekávaných 450 tisíc vozů. Většinu z registrovaných tvoří velcí dopravci, z menších firem, které ovšem v současném systému tvoří v souhrnu většinu, se zaregistrovalo pouze pět procent, uvedl ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Podle něj může při takto pomalých registracích nastat v prosinci dopravní kolaps.

Většinu ze zaregistrovaných vozidel tvoří auta velkých dopravců. Z jejich očekávaného počtu je evidována přibližně polovina. Problém je u malých firem, které mají méně než deset vozů.

„Pokud si malí dopravci nezačnou ve velkém vyzvedávat nové palubní jednotky, na přelomu listopadu a prosince stráví zbytečné hodiny času ve frontách,“ uvedl generální ředitel budoucího správce systému firmy CzechToll Matej Okáli. Současně ujistil, že nové mýto bude přes právní spory spuštěno od prosince.

Pozadu s registrací jsou hlavně polští dopravci

Společnost má obavy zejména z nedostatečného zájmu o registrace u polských dopravců. Ti mají v současnosti zhruba 117 tisíc palubních jednotek, do nového mýta jich je ovšem zaregistrováno kolem 15 tisíc. CzechToll proto v minulém týdnu posílil svou informační kampaň v Polsku. Problémy jsou i u dopravců z Rumunska, Bulharska a dalších zemí východní Evropy. Kremlík proto tento týden pošle dopis ministrům dopravy z těchto zemí, ve kterém je požádá o spolupráci.

Nejlépe zatím registrační povinnosti plní čeští dopravci, kteří přihlásili 41 tisíc aut a také firmy ze Slovenska, jež mají zaregistrováno kolem osmi tisíc vozidel. Kvůli očekávanému náporu dopravců na přelomu listopadu a prosince CzechToll posílil spolu s provozovateli obchodních míst personální kapacity.

Registrace do nového systému začala 22. září. Dopravci se mohou přihlašovat několika způsoby, například prostřednictvím palivových karet, přes obchodní distribuční místa, dále na pobočkách Hospodářské komory nebo přes internet.

Přípravu nového mýtného systému provázejí právní spory. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v září zatím nepravomocně zakázal plnění mýtné smlouvy, a to s ročním odkladem. Stát proti tomu podal rozklad. Kremlík i Okáli v pondělí v této souvislosti zopakovali, že přípravy nového mýta pokračují a systém bude spuštěn včas.

Konsorcium CzechToll/SkyToll vystřídá na pozici správce mýta firmu Kapsch. Konsorcium loni uspělo v tendru s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...