Česká ekonomika by mohla při návratu k normálu těžit z toho, že zde byla restriktivní opatření kvůli šíření koronaviru zavedena dříve než jinde. Opatření by totiž mohla být i dříve odstraněna, což by urychlilo zotavení. Firmy by také měly více času i možností připravit se na otevření okolních trhů, vyplývá z vyjádření analytiků.
„Česká vláda přijala preventivní opatření poměrně brzo a v poměrně razantní podobě. Očekával bych proto, že česká ekonomika se z potíží daných protipandemickou prevencí vymaní jako jedna z prvních. Vzhledem ke své silné provázanosti s jinými ekonomikami však bude zřejmě brzděna doběhem preventivních opatření v zemích svých hlavních obchodních partnerů,“ uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Dřívější ukončování opatření může ale podle něj dát českým firmám jistou konkurenční výhodu ve chvíli, kdy rozjíždějící se firmy v zahraničí budou hledat partnery připravené okamžitě vyprodukovat potřebné subdodávky.
Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil upozornil, že objem českého importu a exportu odpovídá zhruba 150 procentům HDP, což zemi na indexu ekonomické otevřenosti řadí na 17. místo celosvětově a deváté místo v rámci Evropské unie. Pro Česko je tak podle něj zásadní zlepšení situace v zahraničí.
„Země, které virus zkrotí dříve, získají jistou konkurenční výhodu, která se může přenést i do budoucna. Jakmile se totiž bude přeshraniční obchod vracet do normálu, budou subjekty z nejrychleji ,uzdravených'zemí nejlépe připraveny zaplnit vzniklé mezery,“ uvedl Hradil.
Česko jako evropská Čína
I podle analytika Natlandu Petra Bartoně může Česku pomoci, když zde krizová opatření skončí dříve než jinde. Evropa je totiž podle něj nyní postižena kolapsem dovozu ze vzdálených míst jako Čína a zbytek Asie a Česko je ideálním náhradním dodavatelem, protože se velice podobá Číně.
„Má totiž jeden z nejvyvinutějších zpracovatelských průmyslů v EU, má stále levnější pracovní sílu než vážený průměr EU a podobně jako Čína se specializuje na dodávky komponentů, nikoli vysoce sofistikovaných koncových zařízení,“ uvedl. Doplnil, že na trhu mají vždy výhodu ti, kteří jsou schopni navázat smlouvy a začít dodávat dříve než ostatní.
Zároveň se domnívá, že obnova české ekonomiky na vývoji v okolních zemích není nijak zásadně závislá. „Snížená poptávka EU může ovlivnit jen zhruba čtyřicet procent domácí ekonomiky. Hlavním faktorem obnovení ekonomiky tak zůstává obnovení domácí poptávky. Aby se mohlo vyrábět, musí být dovoleno prodávat,“ uvedl.
Hlavní ekonom Deloittu David Marek ale upozornil na riziko, že důsledkem pandemie může být podpora protekcionistických tendencí a volání po větší soběstačnosti. To pak může oslabit výhody mezinárodního obchodu. „To by zasáhlo zejména malé otevřené ekonomiky,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma Unicredit Bank Pavla Sobíška dřívější přijetí nouzových opatření povede v české ekonomice k hlubšímu propadu HDP za první čtvrtletí. „Včasné uvolnění ekonomických restrikcí by naopak mohlo pomoct zmírnit propad ekonomiky ve druhém čtvrtletí, kdy se čeká nejhlubší,“ uvedl.
Pro třetí čtvrtletí pak bude podle něj rozhodující, jak pružně dokážou jednotlivé ekonomiky obnovit zpřetrhané vazby a vracet k normálnímu fungování. „Pro druhé čtvrtletí čekám spíš jen menší rozdíly v míře propadu mezi zeměmi, třetí čtvrtletí by mohlo více oddělovat zrno od plev,“ dodal.
Ekonom Komerční banky Michal Brožka se domnívá, že opouštění přijatých opatření bude v Evropě spíše obdobné a bude se lišit řádově o týdny. „Oslabená zahraniční poptávka a narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce budou pro nejbližší měsíce podvazovat schopnost rychlého návratu ekonomiky na původní výkon,“ uvedl.
