Vláda na pondělním zasedání schválila poslaneckou novelu, která by zakázala polovojenské ozbrojené skupiny. Odsouhlasila také způsob výběru nového ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na programu kabinetu byla i studie hodnotící dopady stavebního zákona, ministři její projednávání ale odložili. Připomínky k legislativě bude ministerstvo pro místní rozvoj vypořádávat do března.
Vláda souhlasí se zákazem ozbrojených skupin, zavést chce i střelecké kurzy
Návrh novely o ozbrojených skupinách počítal s neutrálním stanoviskem kabinetu, vláda ale nakonec dala stanovisko souhlasné a ve sněmovně zákaz polovojenských ozbrojených skupin podpoří. Zákaz by podle návrhu zahrnoval i jejich vyzbrojování a účast v nich. Za porušení by hrozila pokuta až 200 tisíc korun a zákaz nakládání se zbraněmi.
Legislativa se nedotkne takzvaných sousedských hlídek – pokud budou skutečně sloužit jen k hlídkování. Nezákonné má být vytváření paramilitárních ozbrojených skupin, které by prosazovaly politické, náboženské nebo obdobné cíle.
„Stát někde na hraničním přechodu s praporem nikdo nikomu nezakáže. Ale není možné, aby ta skupina fungovala organizovaně, ozbrojená a zkoušela třeba kontrolovat cestující ve vlaku nebo na hraničním přechodu,“ vysvětluje ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který je pod poslaneckým návrhem také podepsaný.
„Jsou tam i jiné záležitosti, které třeba umožňují, aby členové ozbrojených složek, jako jsou vojáci nebo policisté, mohli i mimo služební dobu použít svoji zbraň nebo jak zorganizovat střeleckou přípravu pro držitele zbrojních pasů. To jsou všechno věci pozitivní, a proto se vláda rozhodla, že k tomu dá kladné stanovisko,“ doplňuje ministr životního prostředí Richard Brabec (za ANO).
Události: Zákon o ozbrojených skupinách (zdroj: ČT24)
Předloha dále počítá se zavedením dobrovolných kurzů střelecké přípravy. Účastníci kurzu by spadali do zálohy k zajištění bezpečnosti a obrany státu, do záloh by patřily i zbraně, se kterými zájemci cvičili. Návrh zákona by zavedl také zvláštní povolení pro nakládání se zbraní určité kategorie.
V připomínkovém řízení předlohu podpořila například ministerstva vnitra a financí. Ministerstva obrany a spravedlnosti patřila k resortům, které doporučily neutrální stanovisko. Záporně se k předloze postavilo jen Nejvyšší státní zastupitelství, a to právě kvůli vágní definici ozbrojené skupiny.
Do výběru šéfa NÚKIB promluví opozice
Nástupce odvolaného ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušana Navrátila by se měl vedení instituce ujmout od dubna. Babišův kabinet v pondělí schválil způsob obsazení komise, která nového ředitele vybere. Ředitele tajných služeb a zástupce vlády doplní v sedmičlenné komisi poslankyně Jana Černochová (ODS) a zastupitel Patrick Zandl (Piráti) jako zástupci opozice.
Podle Hamáčka mají zájemci o funkci příležitost podávat přihlášky do konce února. Premiér doplnil, že nový ředitel NÚKIB by měl mít mimo jiné pětiletou praxi v řídicí funkci v posledních patnácti letech a prověrku na stupeň důvěrné.
„Následně se bude požadovat stupeň přísně tajné. A samozřejmě (musí předložit) koncepci NÚKIB,“ upřesňuje Babiš.
Kabinet schválil také návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která má omezit šíření invazivních druhů rostlin a živočichů. V Česku se eviduje přes dva tisíce nepůvodních druhů, například mývalové severní, nutrie říční nebo psíci mývalovití, z rostlin potom třeba bolševník velkolepý nebo javor jasanolistý.
Ztráty související s nepůvodními druhy v celé EU se odhadují nejméně na 12 miliard eur ročně (zhruba 305 miliard korun), roční výdaje na zamezení šíření, na regulaci a odstraňování invazních organismů mohou podle důvodové zprávy ročně dosahovat až 2,5 miliardy korun.
Ministři schválili i zákon, který reguluje reklamu na zdravotní prostředky, například protézy, berle, pleny či invalidní vozíky. Zákon stanovuje působnost jednotlivých orgánů státní správy v oblasti zdravotních prostředků a popisuje přestupky spočívající v porušení povinnosti výrobců. Upravuje také předepisování a výdej zdravotních prostředků – nově by ty nejběžnější nemuseli vydávat farmaceutičtí asistenti.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) bude zákon lépe chránit pacienty. „Bojujeme tak proti takzvaným šmejdům, kdy se celá řada výrobků prezentuje jako zdravotní prostředky, ale ve skutečnosti tomu tak není. Dnes nemáme právní úpravu, abychom mohli postihovat takové subjekty,“ vysvětluje.
Analýzu stavebního zákona kabinet odložil
Vláda měla projednat i studii ministerstva vnitra o dopadech nové úpravy stavebního zákona, diskuzi ale nakonec odložila. Analýza doporučuje nepřevádět úředníky zabývající se povolováním staveb z obcí na stát. Vnitro jednorázové náklady vyčíslilo na 2,2 miliardy korun v minimální variantě, v maximální verzi by vyšplhaly na 32 miliard.
K zákonu se do závěru loňského roku sešla řada kritických připomínek, důležitost rychlého prosazení nové úpravy zdůrazňovali ve svých projevech na přelomu roku premiér Babiš i prezident Miloš Zeman. Připomínky bude ministerstvo podle šéfky resortu Kláry Dostálové (za ANO) vypořádávat do konce března. S posunem termínu souhlasil premiér Babiš.
Kabinet odložil také diskuzi o tezích hospodářské strategie Česka pro toto desetiletí. Dokument předchází samotné strategii, která by měla být vládě předložena v březnu. Česká republika chce v připravované hospodářské strategii propojit vědu s průmyslem a obchodem. Inspirací hospodářské vize do roku 2030 jsou skandinávské země, Nizozemsko, Švýcarsko nebo Irsko.