Spolky zastupující zájmy měst a obcí vyzvaly ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (za ANO) ke stažení kontroverzního návrhu stavebního zákona. Předloha, ke které mohly posílat připomínky do 23. prosince loňského roku, je podle nich natolik špatná, že je potřeba místo ní předložit návrh zcela nový. V pondělí ministerstvo získalo souhlas, aby připomínky k návrhu vypořádávalo o dva měsíce déle.
Návrh stavebního zákona je tak špatný, že je třeba jej stáhnout, žádají spolky Dostálovou
Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova to uvedly v pondělí ve společné tiskové zprávě. „Návrh vykazuje tolik věcných i legislativních nedostatků, že ho nemůžeme považovat za vhodný základ pro rekodifikaci stavebního práva,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Vadí mu především plánované převedení úředníků zabývajících se stavební agendou z obcí na stát.
Rušení stavebních úřadů v rámci radnic podle něj povede k dalšímu posilování centralizačních tendencí, což je v přímém rozporu se schválenými koncepcemi reformy veřejné správy.
Zástupci organizací reprezentujících města a obce ocenili dosavadní ochotu ministryně se samosprávami jednat. Jsou připraveni k věcné diskusi o změně stavebního práva tak, aby nový zákon mohl projít legislativním procesem ještě v současném volebním období.
Norma má podle plánu platit od příštího roku
Podle ministerstva pro místní rozvoj má nový zákon urychlit a zjednodušit povolování staveb. Povolovací řízení u staveb by se mělo zkrátit ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok, což se podle odborníků týká spíše větších developerských projektů.
Nový systém podle Dostálové přinese odbourání velkého počtu razítek a jasné a vymahatelné lhůty. Institucionální změny podle ministryně vyřeší i problémy se zastupitelností či sdílení úředníků.
O potřebě urychlení stavebního řízení mluvil prezident Miloš Zeman v projevu na konci loňského roku, prioritou je změna i pro premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj ukončilo přijímání připomínek k normě 23. prosince. Nyní je zpracovává.
Resort v pondělí získal souhlas premiéra, aby mohl připomínky vypořádávat až do konce března, tedy o dva měsíce déle.
Norma by podle vládního plánu měla platit od roku 2021. Návrh zákona se ovšem setkává s kritikou z řady míst, vedle měst a obcí jej kritizují hasiči, památkáři, ochránci životního prostředí i část úředníků z resortu pro místní rozvoj. Podle kritiků znění zákona připravila Hospodářská komora a norma je šitá na míru developerům.
Vláda odložila analýzu nákladů na přesun stavebních úřadů
V pondělí vláda odložila projednávání analýzy ministerstva vnitra, která nedoporučuje převést při plánované změně stavebního práva úředníky z obcí na stát. Tento možný přesun kritizuje právě i Svaz měst a obcí. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že o věci budou resorty ještě jednat.
Analýza ministerstva vnitra zmiňuje vysoké náklady spojené s přesunem až 13 500 úředníků a spisů. Vyčíslila je od dvou do 32 miliard. Podle ministryně pro místní rozvoj analýza zahrnuje i nereálné krajnosti. Vnitro jednorázové náklady vyčíslilo na 2,2 miliardy v minimální variantě. V maximální verzi by se vyšplhaly na 32 miliard korun, počítá totiž s výstavbou budov za 29 miliard. Každoroční náklady se podle studie zvednou o 2,3 až 2,7 miliardy korun. Podle Dostálové je maximální částka nereálná.
Podle nového stavebního zákona by měla v Česku vzniknout dvoustupňová povolovací soustava v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, pod nímž mají vzniknout krajské stavební úřady, které budou mít v obcích pobočky. Nyní je v Česku 730 stavebních úřadů. Případný pokles stavebních řízení na polovinu během přeměny stavebních úřadů může pro ekonomiku znamenat podle analýzy vnitra ztrátu až 204 miliard korun, tedy 3,5 procenta HDP.
Dokument varuje, že paralýza úřadů způsobená problémy s přesunem zaměstnanců a materiálu může trvat rok až rok a půl. Pokles produkce podle autorů nebude okamžitý, lze na něj pohlížet jako na ušlý zisk. Při propočtech vycházeli z předpokladu, že milion investovaný ve stavebnictví má potenciál zvýšit produkci ČR až o 3,09 milionu korun.
