V rámci nedělní Superdebaty ČT vyčlenila čas pro otázky na prezidentské kandidáty s nejvyšším volebním potenciálem. Podle průzkumu, který pro ČT realizovaly agentury Kantar a DataCollect, ho mají nejvyšší Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš (ANO). Expremiér účast v debatě odmítl. Moderoval ji Martin Řezníček.
Superdebata ČT prezidentských kandidátů se na závěr zaměřila na ty s největším volebním potenciálem
28 minut
Debata s důrazem na kandidáty s nejvyšším volebním potenciálem
Volební potenciál ukazuje, kolik by konkrétní kandidát mohl v prezidentských volbách hypoteticky získat hlasů, pokud by se k němu přiklonili všichni, kteří jeho volbu zvažují a zároveň nevylučují svou účast při hlasování. Nejvyššího potenciálu podle průzkumu dosáhl Petr Pavel – jeho volbu zvažuje 38,5 procenta potenciálních voličů. S 34,5 procenty následuje Danuše Nerudová. Třetí nejvyšší potenciál má Andrej Babiš, který se debaty nezúčastnil. Má podporu 30,5 procenta.
Jako první dostala Nerudová otázku, jakou největší „podpásovku“ od svých největších protikandidátů, tedy Pavla a Babiše, v této kampani dostala. „Myslím si, že poslední tři týdny jsou ukázkou toho, že se zpochybňuje naprosto vše – jednak moje působení na univerzitě a samozřejmě se zpochybňuje i moje profesní práce,“ odpověděla. Předpokládá, že situace se vyostří ještě následující týden. „Ale já dál povedu pozitivní kampaň a nebudu se negativně vymezovat a nebudu kydat hnůj na ostatní kandidáty. Já totiž nekandiduji proti – kandiduji pro lidi naší země,“ dodala.
Uvedla, že ji mrzí, že kolegové a studenti Mendelovy univerzity „trpí politickou kampaní“. „Když budujete otevřenou instituci 21. století a začínáte s poměrně konzervativní univerzitou, samozřejmě že na té cestě děláte dílčí chyby, ale ty chyby nebyly nikdy zásadní. A myslím si, že kvůli tomu, že dvacet studentů dostudovalo o pár měsíců dřív – nebylo to o rok, ale o pár měsíců – je velmi smutné, že na celou univerzitu padá negativní stín,“ sdělila.
Podotkla, že na jednotlivých fakultách jsou děkani, které si rektor nevybírá. Připustila, že v řešení celé záležitosti mohla postupovat rychleji. „Ale na povaze toho problému by to asi nic nezměnilo,“ poznamenala. Podle ní univerzita tituly neprodávala.
Pavel v otázce na „podpásovky“ podotkl, že každý, kdo jde do politické kampaně musí počítat s tím, že bude konfrontován s různými názory. „Zatím to, s čím jsem se setkal ze strany Danuše Nerudové nebo Andreje Babiše bylo v mezích toho, co považuji za přijatelné v kampani, a nevidím důvod, proč bych to měl považovat za podpásové údery,“ řekl.
Výhrady k protikandidátům
Pavel připomněl, že Babiše čeká v pondělí rozhodnutí soudu v kauze Čapího hnízda. Jako nedostatek Nerudové pro funkci hlavy státu vnímá to, že její zkušenost je omezená na akademickou obec. Chybí jí také „schopnost postavit se za svoji zodpovědnost,“ dodal. Tyto výhrady ale nepovažuje za diskvalifikující z prezidentské kandidatury.
Nerudová řekla, že pokud pondělní soud rozhodne v neprospěch Babiše, měl by zvážit, jestli bude dál kandidovat. Jinak „vystaví naši společnost té naprosto bezprecedentní situaci, kdy bude kandidovat, byť nepravomocně odsouzený,“ řekla. K Pavlovi uvedla, že byť má k němu některé výhrady, jeho práce pro Českou republiku za posledních třicet let si velmi váží.
Jmenování hlavou státu
Pavel dostal otázku, zda by jmenoval náčelníkem generálního štábu člověka s komunistickou minulostí. Reagoval, že členství v komunistické straně před rokem 1989 by nemělo být apriori diskvalifikující – pokud členství nevyústilo v trestní nebo morálně odsouzeníhodný čin. „Díval bych se především na to, co této zemi mohou nabídnout, jak se chovali v posledních 33 letech a jestli jejich kvality jsou dostatečné pro to, abych je mohl jmenovat,“ řekl. V oblasti soudní by Pavel postupoval stejně.
„Nikoho, kdo by měl komunistickou minulost, bych do této funkce nejmenovala,“ uvedla k případnému jmenování náčelníka generálního štábu Nerudová. V soudní oblasti řekla, že by byla na pochybách. „Myslím si, že po třiceti letech už mezi námi máme zdatné experty, kteří komunistickou minulost nemají,“ doplnila.
Nerudová také dostala otázku, zda by jmenovala rektorem člověka, kterému se vytýkalo, že se na škole, kde působí, kšeftuje s tituly. Uvedla, že se domnívá, že akademický senát by takového člověka nezvolil. V roli prezidentky by nicméně respektovala vůli akademického senátu. „Stejně tak bych respektovala i jmenování profesorů,“ podotkla.
To, že diplomy cizincům zprostředkovává na veřejné škole agentura podle Nerudové není správná praxe. „Proto také, když jsem se o té situaci dozvěděla, že takovéto smlouvy byly podepsány, tak jsem poprosila děkana, aby tyto smlouvy vypověděl. Zároveň, aby nebylo žádných pochyb, jsem na univerzitě provedla finanční audit, v jehož rámci jsem zjistila, že studenti platí řádně školné podle toho, jak stanovují interní předpisy univerzity,“ řekla.
Pavel by u kandidáta, u jehož jména by bylo podezření, chtěl mít nejprve jasno, zda se ta podezření prokážou. „A potom bych se rozhodl,“ dodal. Se jmenováním by počkal na výsledek šetření. Pokud jde o profesory, dovede si představit, že způsobilost lidí získat titul profesora bude posuzována spíš akademickou a vědeckou obcí podle jasných kritérií. „A pokud adepti projdou tímto sítem, tak prezident by do toho už neměl zasahovat,“ míní Pavel.
Prostor pro kandidáty
Ostatní kandidáti dostali prostor, aby kladli Nerudové a Pavlovi otázky. Marek Hilšer ale kritizoval vyčlenění části debaty pro kandidáty s nejvyšším volebním potenciálem, což podle něj neodpovídá rovnému právu. Zřekl se proto možnosti položit otázky. Podobný názor měl i Jaroslav Bašta, který rovněž otázku nepoložil. „Volby rozhodují voliči, nikoliv agentury pro výzkum veřejného mínění,“ řekl Bašta.
Moderátor Martin Řezníček reagoval, že všichni kandidáti dostali jednotný prostor v Událostech, v rámci Interview ČT24 a speciálního Hyde Parku.
Dotazy pro Babiše
Pavel Fischer uvedl, že chtěl mít dotaz směrem k Babišovi, který ale nedorazil. Zmínil, že je proti Babišovi vedeno vyšetřování pro praní špinavých peněz ve Francii. To je podle něj mezinárodní ostuda. „Tu jeho kandidaturu nebo ochotu kandidovat vidím, kdy se mohl zastavit a očistit svoje jméno u nezávislého soudu a pak se vrátit, jako hrubou chybu a poškození zájmů České republiky,“ řekl Fischer. Otázku Pavlovi a Nerudové rovněž nepoložil.
Josef Středula řekl, že je pro něj neakceptovatelné, aby jakýmkoliv způsobem podpořil lidi, kteří byli evidováni jako agenti StB nebo vojenští rozvědčíci. Uvedl, že on sám odmítl spolupráci s kontrarozvědkou. Vyzval Řezníčka, aby uvedl pět otázek pro nepřítomného Babiše. Moderátor je nicméně vzhledem k nepřítomnosti Babiše nepoložil a dodal, že ČT by byla ráda, kdyby se Babiš zúčastnil. Středula kritizoval, že se expremiér vyhýbá debatě i všem nepříjemným věcem. Středula na konci pořadu oznámil, že se vzdává kandidatury na prezidenta ve prospěch Nerudové.
Karel Diviš se Nerudové zeptal, proč trvá na přijetí eura. Kandidátka potvrdila, že je pro přijetí eura. „Zároveň ale říkám, že nemáme základní strukturální reformy, které musíme udělat. A v tuto chvíli ani nesplňujeme maastrichtská kritéria,“ řekla. Přijetí eura podle ní není v Česku ekonomický, ale politický problém, jelikož měně nedůvěřují čeští občané. Podle ní projekt eura mají prosazovat politici.
Diviš směrem k Pavlovi řekl, že v rozhovoru pro DVTV uvedl, že podporuje vstup Ukrajiny do NATO. Zeptal se tedy, proč s tím souhlasí, když Ukrajina neovládá své hranice. „Vstup jakékoliv země do NATO není rozhodnutí ze dne na den. Pokud by Ukrajina měla vstoupit do NATO, tak to samozřejmě bude proces, který bude trvat několik let,“ reagoval Pavel. „Nikdo neříká, že by Ukrajina dnes mohla vstoupit do NATO. Zároveň ale také říkám, že Ukrajina více než důkladně prokázala, že si to zaslouží,“ dodal. Podotkl také, že po skončení ruské invaze bude mít Ukrajina velké vojenské zkušenosti.
Tomáš Zima podotkl ke kauze Mendelovy univerzity, že na najímání agentur, které rekrutují studenty obecně nevidí nic špatného. Nerudové se zeptal, jak je možné, že z celkové částky 25 tisíc eur za studenta dostala univerzita pět tisíc a agentura dvacet. „To jsou smlouvy, které uzavíral děkan fakulty, protože to byla rámcová smlouva o spolupráci, tak ji podle interních předpisů mohl uzavřít sám, aniž by to konzultoval. Já ihned, když jsem se o tom nepoměru dozvěděla, tak jsem ho požádala, aby tu smlouvu vypověděl,“ odpověděla Nerudová. Následoval podle ní audit, který na straně univerzity nic neodhalil.
