Kandidáti na prezidenta se střetli v Superdebatě ČT

Superdebata kandidátů na prezidenta republiky (zdroj: Česká televize)

Kandidáti na novou hlavu státu odpovídali na otázky v prezidentské Superdebatě ČT. Pozvání přijalo osm z nich – Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS). Účast odmítl Andrej Babiš (ANO). Debatu moderoval Martin Řezníček. Středula na konci pořadu oznámil, že se vzdává kandidatury na prezidenta ve prospěch Nerudové.

Babiš byl do debaty pozván, rozhodl se ale nepřijít. ČT mu chtěla dát prostor i kvůli tomu, aby mohl vysvětlit vše, včetně svého soudního procesu. Babiš odmítl debatu s protikandidáty v ČT, televizi Prima i na serveru Blesk.cz. I tak je ale v Národním muzeu připraveno devět stolků, kdyby se nakonec rozhodl přijít.

Nerudová v úvodu debaty uvedla, že se chce aktivně zasadit o to, aby bylo Česko lepší zemí. „Chtěla bych, abychom byli moderním státem, moderní společností,“ řekla.

Pavel podotkl, že díky svým pracovním zkušenostem měl možnost vidět, jak se žije lidem v jiných zemích. „Dovedu si velice dobře představit, jak a které problémy občany pálí,“ uvedl.

Fischer řekl, že prezident má být pro všechny – i pro ty, kteří s ním nesouhlasí. V zásadních otázkách národní bezpečnosti a suverenity je podle něj garantem Severoatlantická aliance a Evropská unie. „Tato společenství jsou naší kotvou, jsou zdrojem naší prosperity,“ řekl s tím, že on se svým programem chce tuto spolupráci posilovat.

Hilšer zmínil, že jakožto místopředseda senátního výboru pro sociální záležitosti bojoval za lidi v dluhových pastích. „Myslím si, že dluhová epidemie, která zde byla částečně i rozpoutána za přispění politiků, je něco, co musíme v České republice řešit,“ zdůraznil. Česko by podle něj mělo být sebevědomou zemí, což podle něj znamená například i to, že by zde neměl stavět Rosatom.

Středula uvedl, že chce hájit práva zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů, kteří jsou poctiví. „Ale také budu poukazovat na chování některých darebáků,“ poznamenal. Poukázal v tomto kontextu i na podmínky ve společnosti Agrofert „zde nepřítomného člověka, který nechce s občany ani mluvit“. Středula tvrdí, že poté, co poukázal na problémy, došlo k nápravě. Tak chce jednat i nadále.

Bašta dostal dotaz, proč má na billboardu vzkaz, že odvolá vládu, když prezident takovou pravomoc nemá. Odvětil, že prezident má fungovat jako poslední pojistka a podle jeho interpretace hlavě státu ústava takovou pravomoc dává. Tvrdí, že hájí zájmy dvou třetin obyvatel. Tato vláda je podle něj asociální a působí proti nim.

Zima v reakci na Baštu apeloval, že se nemá lhát ohledně prezidentských pravomocí. Prezident by podle něj neměl být sebestředný, neměl by se povyšovat nad ostatní a měl by být normálním člověkem, který se setkává s lidmi napříč zemí.

Fischer v reakci na Baštovo vyjádření k odvolání vlády řekl, že pokud by to prezident udělal, hned by Senát jednal o ústavní žalobě. „Protože by se prezident dopustil hrubého porušení ústavy,“ vysvětlil.

Diviš potvrdil, že v kandidatuře jde od píky. Podstatné podle něj je debatovat o tom, kdo z kandidátů má být prezidentem. Osočil Andreje Babiše, že je „srab“, když do debaty nepřišel. Petra Pavla obvinil, že z armády dezertoval do „žvanírny“ vojenského výboru NATO. Danuše Nerudová podle něj falešně zneužila LGBT komunity, aby mohla kandidovat a obvinil ji z nelegitimního rozdávání titulů. Pavel ani Nerudová nechtěli na jeho slova reagovat.

Hodnocení Miloše Zemana

Kandidáti dostali také otázky týkající se současné hlavy státu Miloše Zemana. Podle Fischera Zeman systematicky porušoval Ústavu ČR. „V tom bych chtěl udělat radikální změnu – to znamená Ústavu dodržovat,“ řekl. Navázat na současného prezidenta by chtěl v otázce cestování mezi občany do regionů.

Podle Pavla za sebou Zeman zanechal pozitivní prvek ve vztahu k armádě. Ocenil, že se prezident zasazoval o to, aby rozpočet na obranu neklesal pod dvě procenta. „Neříkám k obraně, protože naopak svým vztahem k Číně a Rusku tu naši obranyschopnost zase narušoval,“ doplnil.

Bašta jako jediný z kandidátů považuje Zemana za nejlepšího českého prezidenta. Považuje za velmi významný Zemanův přístup k politické krizi v roce 2013 za vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase.

Středula dostal otázku, zda by Zemanovi udělil nejvyšší státní vyznamenání. Odpověděl na ni, že neudělil. „Prezident je nositelem těchto vyznamenání, má je propůjčené a ukončením jeho funkce to skončí. Nemám důvod udělovat prezidentům ocenění,“ zdůvodnil.

Podle Nerudové se sluší z titulu nové hlavy státu odcházejícímu prezidentovi poděkovat. „To je norma, kterou bychom v civilizované společnosti měli dodržovat,“ řekla. Ani ona by Zemanovi státní vyznamenání neudělila. „Za to, že tu roky bagatelizoval ruskou hrozbu. Za to, že bagatelizoval práci tajných služeb, že roky odmítá povýšit do funkce generála pana (Michala) Koudelku,“ zdůvodnila.

Zeman se orientoval na východ. Na otázku, zda by Česko mělo rozvíjet obchodní vztahy se zeměmi, které porušují lidská práva, Diviš řekl, že jen komunikací s takovýmito státy lze dosáhnout toho, že mohou změnit názor. „Snažil bych se s nimi na státních návštěvách i tato nepříjemná témata otevírat,“ uvedl.

 Nerudová řekla, že si nemyslí, že by se mělo bez omezení obchodovat se zeměmi, které porušují lidská práva. „Myslím si, že je potřeba skutečně otevřít téma Číny. Protože Čína je jednou z největších bezpečnostních hrozeb,“ varovala. Podle ní je na čase začít omezovat export některých technologií do Číny. Diviš vize Nerudové označil za „naprosto idealistické“ a špatné.

Hilšer upozornil, že je potřeba myslet na to, že Česká republika nesmí být závislá na „diktátorských zemích“. Jmenoval Čínu a Rusko. „Proto je nutné hovořit i o tom, jaká u nás bude energetická strategie. Sázím na to, že bychom měli jet po lince obnovitelných zdrojů,“ řekl.

Středula považuje téma bezpečnosti za velké téma pro budoucího prezidenta. „Česká republika byla za posledních několik let vystavena kybernetickým útokům,“ podotkl. Dodal, že Česko se dostává do situace, kdy hrozí, že může mít potíže s dodávkami důležitých komodit z jiných zemí. Prezident je podle něj jednou z velmi důležitých osob, která za bezpečnost zodpovídá a má možnost do ní vstupovat.

Zima podotkl, že Česká republika může mít respekt jedině tehdy, kdy bude součásti pevných aliancí jako je Evropská unie a NATO. Zima hodnotil i Zemanovu roli v kauze Vrbětice. „Bylo to jednání na hraně,“ řekl s tím, že prezident měl informace bezpečnostních sil a jeho postoj by měl být mnohem razantnější. Měl konat razantněji. „Nemůžou nám tady operovat cizí rozvědné služby,“ prohlásil. Určitě by se zachoval jinak než Zeman.

Marek Hilšer na dotaz, zda Zeman spáchal zločin, prohlásil, že o žádném neví, ale v celé řadě věcí se podle něj ukázalo, že Miloš Zeman hrubě porušoval ústavu. Dlouho ohrožoval bezpečnost země vztahem k Rusku a Vladimiru Putinovi, řekl Hilšer. Mimo jiné tím, že už poté, co Rusko roku 2014 vtrhlo na Ukrajinu zval Putina do Prahy. Je rád, že Zeman v pohledu na Rusko nakonec uznal, že lidé protestující proti němu měli pravdu.

Podle Fischera byla kauza Vrbětice důležitá v tom, že šlo o působení cizí moci na českém území. „Prezident republiky tam velmi vážně ohrozil bezpečnost České republiky, protože se choval neloajálně vůči vládě, která ten problém musela řešit,“ míní. Podle něj se jednalo o zločin, který by se měl vyšetřovat po skončení Zemanova mandátu. „Byl to projev prezidenta, který pracoval pro cizí mocnost a nehájil zájmy České republiky,“ dodal Fischer. Bašta v reakci poznamenal, že to, zda někdo spáchal zločin či ne, určuje soud.

Kroky nové hlavy státu

Zima uvedl, že pokud by se stal prezidentem, jeho prvním krokem by bylo setkání s premiérem. „Řekl bych mu, že pro občany České republiky dělá málo,“ kritizoval.

Bašta řekl, že by chtěl být výrazným a aktivistickým prezidentem. „Jako první bych udělal to, k čemu se nehlásí žádný z ostatních kandidátů – to znamená řešení té krize, která tu je a která vyplývá z činnosti současné vlády,“ sdělil. Účastnil by se zasedání vlády, sněmovny i Senátu. Naslouchal by i občanům.

Pavel dostal otázku, zda by měl prezident veřejně vystupovat proti vládě, když s jejími politickými kroky nesouhlasí. Podle Pavla by se měl prezident starat o to, aby společnost a vláda byly stabilní. „Rozhodně by neměl zdůrazňovat to, co zdůraznil zde nepřítomný kandidát, že půjde vládě po krku. Protože on by jí měl primárně pomáhat,“ podotkl.

Nerudová za nejdůležitější pravomoc prezidenta označila jmenování premiéra, druhou pak jmenování guvernéra České národní banky. Připomněla, že diskuse se nyní vede o jmenování předsedy Ústavního soudu. „Už v tuto chvíli se stavím velmi na odpor tomu, co Miloš Zeman avizoval,“ řekla k možnosti, že by Zeman jmenoval nového předsedu Ústavního soudu už nyní. Uvedla, že pokud by se stala prezidentkou, považovala by tento akt za neexistující.

Diviš řekl, že by chtěl být aktivním prezidentem. Považuje za důležité investovat do elektronické armády. „Čelit kyberhrozbám, čelit pomocí dronů, bezpilotních systémů těm hybridním válkám,“ poznamenal.

Fischer upozornil, že prezident má velký neformální politický vliv, který může uplatňovat v otázkách, které přesahují funkční období vlády nebo dokonce i jeho. Podle něj je třeba nezapomínat na některé otázky týkající se budoucnosti – například důchodovou reformu nebo otázku klimatické změny.

Hilšer zdůraznil, že prezident musí dobře reprezentovat zemi. Dostal také otázku týkající se zpřesňování Ústavy. Nebyl by pro, aby se zpřesňovaly termíny, zpřesnit by se podle něj ale mohlo to, kdy prezident nějakým způsobem překračuje Ústavu. „Vede se diskuze například o tom, že bychom měli zvýšit možnost toho, že by mohl být prezident v případě porušování ústavy snadněji odvolán,“ řekl.

Středula uvedl, že prezident republiky by měl zastávat společnou politiku s vládou. „Může to mezi nimi být ostrá debata, ale navenek by to tak nemělo působit. Zahraniční politika by měla být jen jedna,“ řekl s tím, že by si Česko v této oblasti mělo vzít příklad z Rakouska.

Politické preference kandidátů

Na otázku, koho kandidáti volili v minulých sněmovních volbách uvedli Danuše Nerudová i Petr Pavel, že koalici SPOLU. Hilšer zmínil, že nevolí podle průzkumů a odmítl prozradit své politické preference. Kandidát SPD Jaroslav Bašta zmínil, že přestože je kandidátem parlamentní strany, mínil by být nadstranickým prezidentem. Senátor Fischer bez upřesnění řekl, že volil „jednu ze stran vládní koalice.“ Odborář Středula prozradil, že volil ČSSD se záměrem, aby měla levice zastoupení ve sněmovně. Karel Diviš řekl, že šel volit, ale neprozradí koho, protože je podle svých slov nejvíc nezávislým kandidátem. Rektor Tomáš Zima odmítl na otázku odpovědět.

Ceremoniální funkce prezidenta

Během bloku věnovaného ceremoniální funkci hlavy státu bývalý rektor Zima vzpomněl, že výročí vzniku Československa si připomíná na místech spjatých s českou státností. Na dotaz, kdy se naposledy dojal u české hymny, řekl Středula, že nejintenzivnější pocit státnosti zažívá při předávání státních vyznamenání lidem, kteří ve válečných konfliktech padli za český národ.

Danuše Nerudová zmínila, že jako rektorka Mendelovy univerzity pravidelně slavila státní svátek 17. listopadu se studenty střídavě v Praze a Brně. Karel Diviš přiznal, že výročí konce druhé světové války 8. května si nepřipomínal, ale dojetí u zvuků české státní hymny zažívá při sportovním úspěchu národního týmu, naposledy juniorských reprezentantů v hokeji.

Senátor Hilšer dodal, že se při hymně dojímá pravidelně. Poslanec Bašta považuje za největší hrdinský čin českého národa „počínání legií za první světové války, které vybojovaly za hranicemi náš stát.“ Jejich činnost je podle něj ve společnosti nedoceněná.

Podle generála Pavla jsou jedněmi ze zásadních milníků české a československé historie události následující 17. listopad 1989. „Byla to svým způsobem úleva a zároveň očekávání, co nová doba přinese. K podobě demokracie jsem se poté snažil přispívat tak, jak nejlépe jsem dovedl,“ řekl Pavel s tím, že služba v armádě před rokem 1989 se s touto věcí podle něj nevylučuje.

Na dotaz, zda by jako prezident podpořil sportovce i v zemi porušující lidská práva odpověděl Pavel Fischer, že „by si na to velmi dával pozor.“ Na olympiádu do Pekingu by údajně jel, ale vyhýbal by se oficialitám a dodal, že vyzýval vládu, aby sportovce do země vyslala, ale sama se cesty neúčastnila.

Hlavní vize kandidátů

„Musíme něco udělat s takzvanou vzdělanostní ekonomikou, podpořit regiony, abychom se vrátili k principům Tomáše Bati,“ uvedl svoje hlavní priority v prezidentském úřadu Karel Diviš a dodal, že by chtěl posílit obranyschopnost země díky rozvoji moderních technologií.

Generál ve výslužbě Petr Pavel hovořil o tom, že při kandidatuře do vedení Severoatlantické aliance se pokoušel o transparentnost a uklidnění organizace. „To bych si přál, aby takový pocit zůstal, kdybych končil ve funkci,“ řekl.

Svoji pozici v úřadu by Josef Středula chtěl zapsat jako pozici „bojovníka za lepší život lidí.“ Hovořil o tom, že jeho hlavní vizí by bylo spojit zdánlivě nespojitelné lidi a pomoci jim jednat. „Chci, aby si lidé pamatovali, že to byl prezident spravedlivý, ostrý a dokázal prosadit to, za co celý život bojoval. Za lepší a férovější život pro poctivé lidi a firmy.“

Bývalý rektor Zima řekl, že by chtěl být aktivním prezidentem, který se bude setkávat s lidmi napříč Českou republikou i se zahraničními partnery. Hlavní prioritou by podle něj bylo rozvíjení vzdělávání a rozvoj zdravotní péče současně s rozvojem českého průmyslu.

Jaroslav Bašta jako svoji hlavní prioritu označil obranu svobody projevu. „Chtěl bych se zapsat do historie jako prezident, který i ve své funkci dělal to, co celý život v totalitním režimu i tomto, který má tendenci svobodu slova omezovat,“ řekl s tím, že by chtěl dbát na nastolení sociálního smíru.

Senátor Hilšer by chtěl, aby se v případě jeho zvolení zmírnily tlaky lobbistů, které „se derou na povrch na úkor občanů a veřejného zájmu.“ Zmínil, že by chtěl, aby se na něj vzpomínalo jako člověka, který přispěl ke spojení společnosti a obnově důvěry v demokracii.

Podle Pavla Fischera je Česká republika v situaci, kdy je pro velkou část společnosti realitou chudoba. „Měli bychom být také zemí solidarity, nejen mezi občany, ale i mezi firmami nebo těmi, kteří za posledních třicet let dokázali vydělat velké peníze,“ řekl. Hlava státu podle něj může přispět ke spojení společnosti posílením důvěry občanů v instituce vlastní země.

Danuše Nerudová zmínila, že by chtěla být prezidentkou „po které zůstane to, že úspěch v naší zemi není sprosté slovo.“ Za svého úřadování by chtěla, aby byly podobným osobnostem vytvářeny ideální ekonomické podmínky a podpora pro rozvoj země. Dodala, že by se chtěla zaměřit i na podporu regionů a zvýšení sociální mobility. „Je na čase, aby se nůžky začaly zavírat a prezident vyrazil i za hranice Prahy a Brna,“ uzavřela.

Dotazy osobností veřejného života

V další části debaty odpovídali kandidáti na prezidenta na dotazy nejvyšších ústavních činitelů a dalších významných osobností veřejného života. Otázky si náhodně vylosovali. Poslední dotaz, na který měl odpovídat Andrej Babiš, zůstal kvůli jeho nepřítomnosti nezodpovězený.

Měla by česká vláda postupovat stejně jako Maďarsko a neposkytovat Ukrajině vojenskou techniku?“ – dotaz předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09)

Na dotaz odpovídal Marek Hilšer, který zmínil, že nepomáhat vojensky Ukrajině by v kontextu české historické zkušenosti mimo jiné ze srpna 1968 nedávalo smysl. „Na Ukrajině se odehrává obrovská tragédie. Ukrajina bojuje za naši bezpečnost a měli bychom se za ni postavit, protože jsme národ, který mnohokrát potřeboval pomoc ostatních a silnějších a byli jsme bohužel zrazeni. Nezrazujme Ukrajinu,“ vyzval.

Jak vnímáte odkaz T. G. Masaryka pro dnešní dobu?“ – dotaz rektora Masarykovy univerzity a šéfa konference rektorů Martina Bareše

Na dotaz odpovídal poslanec Jaroslav Bašta, který vzpomněl na dva citáty prvního československého prezidenta, konkrétně „Demokracii máme, teď potřebujeme nějaké demokraty“ a „Demokracie je diskuse.“ Podle něj nyní tyto citáty v české společnosti neplatí, protože se v České republice omezuje demokratická diskuse. „Místo toho se tu používají nálepky typu dezoláti, proruští trollové a další proti lidem, kteří protestují proti sociálním podmínkám nebo mají jiné názory,“ sdělil. Masaryk je podle něj proto velmi aktuální.

Jakými konkrétními kroky budete inspirovat zaměstnance státu – od soudců, přes policisty a úředníky až učitele – k tomu, aby občanům poskytovali moderní a kvalitní služby a nekomplikovali jim život?“ – dotaz prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly

Na dotaz odpovídal senátor Pavel Fischer, který by v této oblasti chtěl upozorňovat na „étos veřejné služby.“ Zdůraznil, že stát není soukromá firma, ale společenství, ve kterém by se měli občané „k sobě obracet v důvěře.“ Cílem jeho úřadu by podle něj mělo být dodávat úředníkům a zaměstnancům veřejné správy motivaci a podporovat jejich modernizaci.

Budete dbát na to, aby česká zahraniční politika obnovila směřování ustanovené Václavem Havlem, že se má obzvláště zasazovat o udržování lidských práv ve světě? Stále je to oblast, ve které má česká zahraniční politika možnost ještě hodně znamenat.“ – dotaz bývalého kandidáta na prezidenta Karla Schwarzenberga

Na dotaz odpovídal generál ve výslužbě Petr Pavel, podle kterého je to „důležité, ale ne výlučně.“ Česká zahraniční politika by se podle něj měla orientovat na vyváženost, která bude akcentovat lidská práva, hodnoty i národní zájem a pragmatická kritéria. „Měli bychom akcentovat jak hodnoty, tak se pragmaticky dívat na to, co Česká republika bude potřebovat,“ řekl.

Jakou největší chybu jste ve svém profesním životě udělala? Vyplynulo z ní pro vás nějaké poučení?“ – dotaz předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS)

Na otázku odpovídala bývalá rektorka Danuše Nerudová, která připomněla své začátky na Mendelově univerzitě. „Velmi mylně jsem si myslela, že celou řadu změn jde udělat tak, že se jenom vydá nějaké nařízení. Zapomněla jsem na to, že nejdůležitější na tom, když se dělá změna, je komunikovat a vysvětlovat,“ řekla. Dodala, že v manažerské funkci podle ní šlo realizovat více změn, kdyby je vysvětlovala.

Jak se budete starat o nemovitosti Pražského hradu a oboru v Lánech? Asi všichni známe úpravy Pražského hradu za první republiky. Plečnik, Rothmayer, Janák. Přišlo komunistické pustošení, které zvláště na zámku v Lánech zanechalo stopy, pak nešťastná spolupráce Václava Havla s Bořkem Šípkem, a naopak pozitivní úpravy zámku za Václava Klause, kterou si vzala na starost Livie Klausová. Co se stalo s úpravami zámku za Miloše Zemana nevím, protože se příliš neangažoval, a pokud k něčemu došlo, musíme to přičíst pánům Nejedlý a Mynář. Bojím se o osud Pražského hradu, a proto se ptám,“ – dotaz profesora Milana Knížáka

Na otázku odpovídal šéf odborových svazů Josef Středula, podle kterého je nutné diskutovat o změnách v rámci areálu Pražského hradu důkladně s architektonickou obcí. „Neměl by to být primárně prezident republiky, kdo rozhoduje, a mělo by se dbát na to, aby byl zachován duch Pražského hradu se vším, co k tomu patří,“ řekl. Vzpomněl na to, že čeští architekti mají významnou autoritu a všechny změny by s nimi konzultoval.

Prezident hraje významnou roli při jmenování nového premiéra v parlamentních volbách. Jak k této pravomoci chcete přistoupit? Budete vždy důsledně respektovat výsledek voleb a pověříte vítěze, respektive toho, kdo se opírá o většinu v Poslanecké sněmovně?“ – dotaz předsedy vlády Petra Fialy (ODS)

Na otázku odpovídal podnikatel Karel Diviš, který zmínil, že „jako veliký sportovec respektuje vítěze, ale politika není sport.“ Dodal, že jako prezident by udělal vše pro to, aby po jakýchkoliv sněmovních volbách dolní komora vygenerovala vládu s důvěrou. Vzpomněl na situaci po posledních volbách a ocenil krok Miloše Zemana pověřit Petra Fialu sestavením vlády s jasnou většinou poslanců.

Souhlasíte s tím, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je třeba přestat vyjednávat a je třeba na něj vydat mezinárodní zatykač, ustavit zvláštní trestní tribunál a soudit jej před ním pro válečné zločiny agrese, genocidy páchané jeho zločinným režimem na Ukrajině?“ – dotaz předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského

Na otázku odpovídal bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Česká republika je podle něj silná pouze v případě, že bude postupovat společně se svými spojenci z Evropské unie a Severoatlantické aliance. „Nejhorší je, když se mezi jakýmikoliv státy přestane vést jakýkoliv dialog a diskuse,“ dodal s tím, že je podle něj třeba na platformě Ukrajina – Rusko za dohledu NATO a Spojených států vést jednání v zájmu toho, aby byla zachována celistvost napadené Ukrajiny. Zdůraznil, že vedle vojenského postupu je proto nutné udržovat i diplomatické styky, „aby utrpení lidí co nejdříve skončilo.“