Lednová schůze Poslanecké sněmovny skončila, aniž by se koalici zejména kvůli obstrukcím hnutí SPD podařilo projednat korespondenční volbu poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí. Vládní poslanci zvažují svolání další mimořádné schůze. Nejbližší se z podnětu koalice uskuteční v úterý k novele pandemického zákona, kterou hodlá hnutí SPD také obstruovat.
Schůze sněmovny skončila. Kompenzace podnikatelům poslanci neprojednávali
Události: Skončila lednová schůze Poslanecké sněmovny (zdroj: ČT24)
Dolní komora měla během dvoutýdenní schůze na programu asi 82 bodů. Dostala se ale jen k 16 z nich. Poslanci dokázali schválit tři zákony ve stavu legislativní nouze, pět předloh projednali v prvním čtení a jednu z nich i ve čtení druhém. V úvodním kole schvalování podpořili dvě mezinárodní smlouvy.
ANO na pátečním jednání chtělo projednat covidové kompenzace podnikatelům, s návrhem ale neuspěli. Koaliční poslanci zařazení tohoto bodu nepodpořili. Podle zástupců opozice se tak schyluje k další mimořádné schůzi.
Podnikatelé omezení protiepidemickými restrikcemi ze závěru loňského roku si totiž stěžují, že s nimi vláda stále nekomunikuje. Třeba někteří restauratéři už mluví i o žalobách. Říkají, že doteď nevědí, zda a jak jim budou škody nahrazeny. Příští úterý se tím mají zabývat šéfové koaličních stran, o den později i kabinet. Programy připravené ještě předchozí vládou jsou podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nesystémové a proinflační.
„Přesto, že plošná opatření nepodporuji, tak jsem připravil pro vládní koalici variantní řešení, s přesnou kvantifikací dopadů do státního rozpočtu, a je na vládní koalici, aby se rozhodla, jestli a jaké z těchto opatření podporuje,“ uvádí Síkela.
„Nemáme jedinou informaci o tom, jak by měly ty programy vypadat. My jsme o to několikrát žádali, jediné, co jsme se dozvěděli, je, že to bude řešeno nějakým sektorovým způsobem,“ kritizuje prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.
Podle místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Martina Kolovratníka (ANO) by se mělo kompenzovat plošně, ale za splnění určitých podmínek. Novou vládu kritizuje za to, že nepokračuje v programech nachystaných vládou předchozí.
„Ty peníze nezmizí, lidé si je nenechají, vrátí se do ekonomiky. Je lepší být k firmám vstřícný, protože když skončí, tak bude vyšší nezaměstnanost a celkový účet pak bude vyšší,“ myslí si Kolovratník. Děsivé podle něj je, že ministr Síkela nemá nachystané řešení. Zvažuje také, že by ho vyzpovídal v rámci zasedání hospodářského výboru.
Události, komentáře: Martin Kolovratník o vládních covidových kompenzacích (zdroj: ČT24)
Jednání a obstrukce
Poslanci ale schválili deset dnů ředitelského volna navíc, i když k tomu málem nedošlo, i přesto, že s tím souhlasili všichni poslanci. „Projednával se místo hodiny tři hodiny a nechybělo moc k tomu, že vůbec nebude. Selhávají tady úplně elementární domluvy,“ kritizoval poměry ve sněmovně minsitr školství Petr Gazdík (STAN).
Koalice pak chtěla první kolo projednávání korespondenční volby pro české občany v zahraničí prosadit na závěr pátečního zasedání sněmovny. Kvůli tomu přerušila debatu o pražské novele živnostenského zákona, podle níž by obce a města dostaly pravomoc regulovat nařízením krátkodobé ubytovací služby typu Airbnb.
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová postup koalice označila za „podivnou praktiku“ vzhledem k tomu, že návrh pomohli v zastupitelstvu hlavního města prosadit zástupci Starostů, TOP 09 a Pirátů, a vyžádala si přestávku pro klub ANO do 14 hodin, kdy páteční jednání dolní komory obvykle končí. Nynější schůze sněmovny pak skončila zcela, když poslanci na návrh předsedy poslanců KDU-ČSL Marka Výborného vyřadili z jejího programu všechny neprojednané body.
SPD proti korespondenční volbě
Korespondenční volbu pro Čechy v cizině navrhl Senát na základě požadavku krajanských sdružení a s podporou ministerstva zahraničí. Argumentoval také tím, že Česko je jednou z posledních pěti zemí Evropské unie, které možnost hlasování poštou uzákoněno nemají.
Hnutí SPD na sněmovním plénu potvrdilo, že navrhované zavedení korespondenční volby bude obstruovat, zdůvodňuje to možnou manipulací s hlasy. V bloku jednání o změnách programu schůze to řekl předseda klubu SPD Radim Fiala.
Reagoval na vystoupení šéfa frakce TOP 09 Jana Jakoba, který se vrátil k zablokování čtvrtečního jednání dolní komory, za nímž stáli poslanci hnutí Tomia Okamury. „Mám připravený projev, kde podrobně budu vysvětlovat, proč ta korespondenční volba je ohrožením demokracie v ČR,“ avizoval Okamura.
Jakob uvedl, že koalice nabídla opozici obrovskou vstřícnost, když se ve čtvrtek večer měly projednávat její předlohy. SPD ale podle něho tak dlouho obstruovala, až vyobstruovala sama sebe, což Jakob nazval Okamurovou kličkou. „Dosáhli jste toho, že korespondenční volba je dnes prvním bodem,“ poznamenal. „Když přijdeme na opoziční okénko a nemáme tam ani jeden zákon, je nesmysl, abychom zde byli,“ opáčil Fiala.
Korespondenční volbu by mohlo využít až 600 tisíc Čechů žijících v cizině, pro které je podle jejích zastánců časově i finančně náročné hlasovat na některém z velvyslanectví. Loni tam přišlo volit poslance 13 236 z 18 808 zapsaných voličů. Strany současné vládní koalice volilo z ciziny 85 procent voličů, ANO získalo necelých pět procent hlasů a SPD 2,2 procenta hlasů.
Pandemický zákon
SPD plánuje v úterý obstruovat rovněž novelu pandemického zákona. Už tento týden hnutí zablokovalo v souladu s jednacím řádem zařazení předlohy na program nynější schůze, která v pátek skončila. Novela mimo jiné předpokládá, že mimořádná protikoronavirová opatření vydaná podle pandemického zákona budou moci zahrnout širší okruh činností než teď.
Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví podle předlohy oznamovat lidem bez rozhodnutí i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou.
Noví předsedové výborů
Plénum v pátek potvrdilo bývalé ministry Kláru Dostálovou (za ANO) nově v čele výboru pro veřejnou správu a Lubomíra Metnara (za ANO) jako nového předsedu branného výboru. Členové obou výborů je zvolili tento týden. Někdejší ministryně pro místní rozvoj vystřídala Roberta Stržínka (ANO). Bývalému ministru obrany uvolnil pozici Miloslav Janulík (ANO).
Dostálová a Metnar se stali členy výborů z rozhodnutí dolní komory v úterý. Bývalá ministryně pro místní rozvoj nahradila ve správním výboru Lenku Dražilovou, Metnar v branném výboru Taťánu Malou (obě ANO). S tím, že Dostálová a Metnar výbory povedou, se počítalo již dříve. Koncem loňského listopadu, když jejich členové zvolili na prvních povolebních schůzích Stržínka a Janulíka, Dostálová a Metnar ve výborech ještě nemohli figurovat kvůli neslučitelnosti funkcí. Byli tehdy stále členy vlády.
Volba místopředsedy sněmovny
Neshody ohledně místopředsedů
Rozpory mezi koalicí a opozicí zůstávají i kvůli šestému místopředsedovi sněmovny. Křeslo je stále prázdné, ani třetí volba z tohoto týdne vítěze nepřinesla. „Máme v tomto směru vůli zvolit hnutí ANO dalšího místopředsedu, tak jak byla dohoda, ale ty dohody musí platit vždy oboustranně,“ říká předsedkyně TOP 09 i sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
„Pro nás je důležité to, že jsme nevyměnili poslušnost, vyšší stupeň loajality nebo dokonce rychlejší schvalování zákonů koalice za místopředsednické křeslo,“ vysvětluje místopředseda klubu ANO Karel Havlíček.
On sám přitom mohl být zvolený už předminulý týden, tehdy se ale vládní koalici nelíbilo, že poslanci ANO při projednávání odkladu nového stavebního zákona prosadili přerušení debaty do března. Stalo se tak v momentě, kdy v sále chyběli koaliční poslanci.
Sněmovna pak ve svém letošním rozpočtu ušetří téměř 40 milionů korun, a to například na zahraničních cestách. O desetinu mají také klesnout výdaje na investice. V tiskové zprávě to uvedla její předsedkyně Pekarová Adamová.
Podle návrhu z loňského roku, který schválil sněmovní rozpočtový výbor, měly celkové letošní výdaje dolní komory vzrůst proti roku 2021 o 63 milionů korun na zhruba miliardu a půl. Pekarová návrh úspor zdůvodnila růstem zadlužení země, které přičetla minulé vládě.