Podzimní vlna covidu by měla být mírná, zranitelní by se ale měli očkovat, nabádá Smejkal

Nahrávám video
Smejkal o aktuálním nárůstu nakažených covidem
Zdroj: ČT24

Závažnější vlna nákaz covidem-19 se na podzim zřejmě nečeká, ve vysílání ČT to řekl hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. Podle něj nová varianta covidu-19 postihuje hlavně horní cesty dýchací, a tak se pravděpodobně nebude opakovat scénář z předchozích let, kdy zdravotnictví kolabovalo pod náporem nakažených. Upozornil však, že pro chronicky nemocné nebo starší lidi je stále důležité očkování. A to nejen proti koronaviru, ale například i chřipce.

Podle Smejkala k vlně onemocnění covidem-19 na podzim s největší pravděpodobností dojde, větší problémy ale nečeká. „Troufnu si říct, že nebudeme pozorovat nějakou větší vlnu hospitalizovaných nebo kriticky nemocných, jako jsme to viděli v posledních letech,“ uvedl. 

„Covid je tady stále, stále mutuje, ta nová varianta EG.5, která stojí za nárůstem nakažených, je dnešní subvariantou Omikronu. To znamená, že jde o variantu covidu, která postihuje spíš horní cesty dýchací, nemá takovou smrtnost či závažnost průběhu onemocnění jako předchozí varianty, například Delta,“ řekl Smejkal. 

Epidemiolog ale upozorňuje, že pokud se nakazí starší člověk, osoba s chronickým onemocněním nebo někdo, kdo není očkovaný, mohou se komplikace objevit. Nicméně ke komplikacím ve zdravotnictví by podle něj docházet nemělo.

„Ale víte, že u covidu už nikdy neříkáme nikdy. Navíc tuto sezonu máme na všechny tři viry, které nás trápily minulou sezonu (chřipka, SARS-CoV-2, respirační syncytiální (RS) virus), očkování pro rizikové skupiny, to by nám mohlo situaci usnadnit,“ dodal. 

Proočkovanost je nízká

Smejkal upozornil, že proočkovanost lidí proti koronaviru je v Česku nízká. Zejména o druhou posilující dávku byl podle něj mezi lidmi velmi malý zájem. „Jsme na tom s proočkovaností hůř než západní země, to je známá věc. Jsme v tomto dost skeptici. Zase asi zafunguje leda ten fakt, že opravdu dojde k nějaké vlně, nebo začnou stoupat případy hospitalizovaných, pak ti lidé zareagují,“ míní. 

Pro posilující dávku by si tak podle hlavního epidemiologa IKEMu měli dojít zejména starší lidé, vážně nemocní, případně ti, u kterých od poslední dávky vakcíny uběhl delší čas. Nová vakcína je už schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). „Nová vakcína bude lepší, než byla ta předchozí dávka,“ dodal. Myslí si ale, že velký zájem o ni nebude. 

Mírnější varianta, přesto nebezpečná pro rizikové skupiny

Nové varianty covidu jsou mírnější i podle praktického lékaře pro děti a dorost a člena České vakcinologické společnosti Daniela Dražana. Je to právě díky tomu, že napadají horní cesty dýchací.

„Pro laickou veřejnost už není tak důležité sledovat jednotlivé varianty, protože ony se stále vyvíjí. (…) Jsou to prostě infekce dýchacích cest, které způsobují běžné respirační příznaky jako kašel a rýma. Ale můžou vést i ke komplikovaným respiračním infekcím, zejména zápalům plic, hlavně u rizikových skupin,“ upozornil. 

Podle Dražana platí, že proti covidu se mohou očkovat všichni od šesti měsíců věku. „Ale už od začátku víme, že ty nejohroženější skupiny jsou zejména starší lidé a všichni, co mají nějaká závažná chronická onemocnění,“ řekl. Novou očkovací látkou by se podle něj měli lidé naočkovat hned, jak se dostane do Česka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...