Očkovat se proti RS virům bude možné od září. Pojišťovny budou vakcínu proplácet jen částečně

Nahrávám video

Blíží se podzim a s ním sezona respiračních onemocnění. Lékaři vyzývají, aby se zejména starší lidé a rizikové skupiny obyvatel nechali naočkovat proti chřipce. Letos poprvé budou k dispozici také vakcíny proti RS virům, za ty si ale zájemci připlatí.

„Lze se nechat očkovat i proti několika nemocem najednou, respektive proti dvěma. Třeba covid a chřipka nebo pneumokok a covid,“ sdělila primářka Kliniky infekčních onemocnění Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová.

Vakcíny proti těmto onemocněním řada velkých pojišťoven hradí nebo na ně alespoň přispívá. Záleží na věku a zdravotním stavu pacienta. Částečně by měly začít proplácet vakcíny proti RS virům.

„V době covidové, kdy jsme používali roušky a respirátory, tak jsme nebyli exponováni RS virům, v těch prvních dvou sezonách se prakticky nevyskytovaly. A kompenzačně tady v posledních dvou sezonách vidíme poměrně významný nárůst,“ okomentoval epidemiolog Roman Prymula.

Příspěvek dva tisíce korun

První účinná vakcína proti RS virům už v Česku je, lidé se jí budou moci nechat naočkovat od září. Výhodou je její účinnost, která dle odborníků přesahuje osmdesát procent. Nevýhodou je cena, ta činí pět tisíc korun.

„I přes tu zvýšenou částku na to budou pojišťovny přispívat. Veřejná zdravotní pojišťovna (VZP) od 1. září, další pojišťovny následně dle svých preventivních programů také,“ sdělil náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).

Konkrétně u VZP budou mít klienti nad šedesát let nárok na příspěvek ve výši dvou tisíců korun. „Občan, kterému záleží na jeho zdravotním stavu, si ty tři tisíce připlatí. Je to očkování jednorázové, tudíž nás nečeká nějaká další vakcinace v průběhu tohoto roku,“ poznamenala místopředsedkyně správní rady VZP Michaela Matoušková (STAN).

RS virus způsobuje infekce dýchacích cest, často záněty průdušek. Nejčastěji se jím nakazí malé děti, nejvíc úmrtí je právě mezi seniory.

Na podzim by pak do Česka měly dorazit další vakcíny proti covidu upravené na nejnovější varianty viru. Resort zdravotnictví doufá, že o ně bude zájem. Likvidace prošlých vakcín totiž dle náměstka vyšla na stovky tisíc korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 8 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 9 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...