Bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) porušil při vydávání do Spojených států práva údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina. Nepočkal na definitivní vyřešení jeho žádosti o azyl, včetně soudního přezkoumání. Ústavní soud (ÚS) vyhověl Rusově stížnosti a Pelikánovo rozhodnutí zrušil. Nikulin už je však od loňska v zámoří. I přesto se soud rozhodl zasáhnout, a to zejména s ohledem na možné budoucí opakování podobného postupu.
Soud se rozhodl zasáhnout, přestože nález těžko může zvrátit již provedené vydání Nikulina do USA. „Kdyby ÚS takovýto postup, respektive rozhodnutí ministra jako protiústavní nezrušil, mohl by přispět k tomu, že k takovému ústavně nesouladnému předčasnému postupu ministra dojde i v budoucnu, čemuž je u takto vysoce závažného a obtížně napravitelného typu zásahu nutno jednoznačně předejít,“ uvedl soud.
Rusa zadržela česká policie v říjnu 2016 v Praze na základě amerického zatykače, který ho spojuje s devíti skutky z let 2012 až 2013. Podle amerických vyšetřovatelů se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a na webové úložiště Dropbox. Prý získal hesla uživatelů sítí s úmyslem ukradené informace buď prodat, nebo je využít k neoprávněnému přístupu k dalším počítačům a účtům.
Pelikánovo rozhodnutí z 29. března 2018 bezprostředně předcházelo Nikulinovu vydání a bylo jeho nezbytným předpokladem. Podle stížnosti zvolil exministr spravedlnosti nezákonný postup. V době vydání Pelikánova rozhodnutí totiž česká justice ještě ve fázi kasační stížnosti řešila jeho případný nárok na humanitární azyl.
Nález podle Nikulinova právníka Martina Sadílka otevírá cestu k náhradě za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím exministra. Pelikán nechce nález komentovat, zatím se nevyjádří ani ministerstvo spravedlnosti, čeká na plné odůvodnění.
ÚS kritizoval příliš složité vydávání
ÚS v nálezu konstatoval, že procesní postup při vydávání člověka do cizího státu je neobvykle složitý. Pokud cizinec využije všech možností, včetně opravných prostředků, postupně se věcí zabývají dva soudy v řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ministerstvo vnitra, dále dva soudy ve správním soudnictví, ministr spravedlnosti a třikrát Ústavní soud. „Nabízí se otázka, zda by nemohl být (procesní postup) nějakým způsobem zjednodušen. Její zodpovězení však přísluší zákonodárci, nikoliv Ústavnímu soudu,“ uvedl Suchánek.
Momentálně je Nikulin ve Spojených státech. Tamní orgány jej nechaly podrobit psychiatrické expertize kvůli ověření příčetnosti. Pokud bude shledán vinným, hrozí mu až 30 let vězení. Nález ÚS uvádí jako poslední známé místo jeho pobytu jednu z kalifornských věznic.
Čtvrtá ústavní stížnost
Ústavní soud se zabýval v pořadí už čtvrtou stížností údajného ruského hackera. Předchozí tři soud odmítl jako neopodstatněné. První stížnost se týkala pobytu ve vazbě, druhá potom směřovala proti usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost vydání jak do USA, tak do Ruska.
Ústavní soud následně odložil vykonatelnost usnesení pražského městského soudu, dokud nerozhodne o Nikulinově stížnosti. Po jejím odmítnutí vydalo Česko koncem března údajného ruského hackera k trestnímu stíhání do USA.
Třetí stížnost zpochybňovala způsob, jakým soud rozhodl o jeho propuštění z vazby. Podle Nikulinova právníka Martina Sadílka měl soud rozhodnout příkazem, nikoliv usnesením, protože tím mu znemožnil se proti verdiktu odvolat.
Nikulin podával stížnost také k Nejvyššímu správnímu soudu. Ta se týkala rozhodnutí o neudělení azylu. I tu soud odmítl.
Spor o zemi vydání
Spojené státy požádaly o Nikulinovo vydání nótou českému ministerstvu zahraničních věcí 16. listopadu 2016. Ministerstvo spravedlnosti však následně obdrželo extradiční žádost Ruska vydanou také 16. listopadu a podloženou zatykačem kvůli internetové krádeži z roku 2009 v řádu desítek tisíc korun.
Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán se nakonec rozhodl vydat Nikulina do USA, protože tam byl podle něj stíhán pro závažnější trestné činy než v Rusku. Pelikán řekl, že ho prezident Miloš Zeman v roce 2018 dvakrát žádal, aby ho vydal do Ruska.
