Jevgenij Nikulin neuspěl ani v pořadí už s třetí ústavní stížností. Údajný ruský hacker, kterého Česko vydalo koncem března do USA, nesouhlasil se způsobem, jakým soud rozhodl o jeho propuštění z vazby. To jeho vydání předcházelo. Podle Nikulinova právníka Martina Sadílka měl soud rozhodnout příkazem, nikoliv usnesením, protože tím mu znemožnil se proti verdiktu odvolat. Ústavní soud ale jeho námitky neuznal a stížnost odmítl jako neopodstatněnou. Informaci ČT potvrdil Sadílek.
Podle Sadílka se Nikulin na Ústavní soud obrátil, protože nesouhlasil s formou rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým byl propuštěn z vydávací vazby a předán eskortě. „Tím, že soud rozhodl usnesením a nikoliv příkazem, znemožnil panu Nikulinovi podání opravného prostředku. Podle našeho názoru tak pražský městský soud zvolil nesprávný způsob rozhodnutí,“ upřesnil Sadílek. S tím ale Ústavní soud nesouhlasil a podanou ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková nechtěla rozhodnutí soudu týkající se způsobu propuštění z vazby potvrdit ani ho nijak komentovat.
Ústavní soud se zabýval v pořadí už třetí ústavní stížností údajného ruského hackera. Předchozí dvě soud rovněž odmítl jako neopodstatněné. Zabývá se ale ještě čtvrtou, o které zatím nerozhodl.
O Nikulina žádalo také Rusko
První stížnost se týkala pobytu ve vazbě, druhá potom směřovala proti usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost vydání jak do USA, tak do Ruska.
Ústavní soud následně odložil vykonatelnost usnesení pražského městského soudu, dokud nerozhodne o Nikulinově stížnosti. Po jejím odmítnutí vydalo Česko koncem března údajného ruského hackera k trestnímu stíhání do USA.
Rusa zadržela česká policie předloni v říjnu v Praze na základě amerického zatykače, který ho spojuje s devíti skutky z let 2012 až 2013. Údajně se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox.
USA požádaly o Nikulinovo vydání nótou českému ministerstvu zahraničních věcí 16. listopadu 2016. Ministerstvo spravedlnosti však následně obdrželo extradiční žádost Ruska vydanou také 16. listopadu a podloženou zatykačem kvůli internetové krádeži z roku 2009 v řádu desítek tisíc korun.
Exministr spravedlnosti Pelikán se nakonec rozhodl vydat Nikulina do USA, protože tam byl podle něj stíhán pro závažnější trestné činy než v Rusku.
Právě tento krok napadá Nikulin ve své čtvrté ústavní stížnosti. Podle něj zvolil exministr spravedlnosti postup, kterým porušil zákon. V případě, že by se Nikulina Ústavní soud v této stížnosti zastal, chtěl by po státu vymáhat škodu.
„Uvědomujeme si, že ke zvratu událostí týkajícího se vydání by už asi nedošlo. Pokud bychom ale byli úspěšní, tak se nabízí vymáhání odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí,“ upřesnil Sadílek ke čtvrté stížnosti.
