Česko má jedna z nejhorších koronavirových čísel v Evropě. Opatření má však podle vědců z Oxfordu jen mírná

Nahrávám video

Česká republika je z hlediska rychlosti šíření koronaviru v posledních sedmi dnech třetí nejhorší v Evropě. Více přírůstků na 100 tisíc obyvatel má jen Černá Hora a Andorra. Podle indexu vládních opatření, ve kterém vědci z univerzity v Oxfordu porovnávají jednotlivé země, jsou ale opatření v Česku jen mírná.

Ke zpřísňování vládních opatření v souvislosti s nákazou se uchyluje většina evropských států. Index opatření zpracovávají odborníci z univerzity v Oxfordu a indikuje například svobodu shromažďování, otevření škol nebo povinnost nosit roušky. Česká republika podle něj spadá spíše k zemím s mírnějšími opatřeními.

Naopak sousední Německo je přísnější. Fotbalová Bundesliga se tam hraje bez diváků. Při příchodu do restaurace pak musí host vyplnit formulář s osobními údaji, které podnik využije k trasování, pokud by se objevila nákaza.

Přísnější je i Velká Británie a Irsko. V Británii platí na veřejnosti zákaz shromážďování více než šesti osob. Na svatbách pak může být jen 15 lidí, na pohřbech třicet. Premiér Boris Johnson při zhoršení situace uvažuje i o úplném vypnutí ekonomiky podobně jako na jaře.

Index vládních opatření v boji proti koronaviru
Zdroj: ČT24

Unikátní Švédsko

Výrazně jinou cestou jde od jara Švédsko, které jako jedna z mála zemí nevypnulo ekonomiku a vydalo se cestou promořování obyvatelstva. Švédsko má podobný počet obyvatel jako Česká republika, dosud tam zemřelo s koronavirem desetkrát více lidí než u nás, tedy přes pět tisíc. V současnosti má ale přírůstek nakažených nižší.

Ve Švédsku platí důsledný zákaz shromažďování nad 50 lidí. Týká se demonstrací, náboženských setkání, sportovních i kulturních akcí. Ostatní způsoby omezení pandemie jsou ve formě doporučení, které ale Švédové odpovědně dodržují. Za poslední týden přibylo 1200 nakažených, což je šestkrát více oproti týdnu předchozímu. Týká se to především Stockholmu a okolí. I proto vláda zvažuje další opatření.

Počet nově nakažených covidem-19 v České republice
Zdroj: ČT24

Rekordní nákaza v České republice

Za posledních sedm dní v Česku přibylo 133 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Rychleji se v současnosti virus šíří jen v Černé Hoře, která má 331 nakažených lidí na 100 tisíc obyvatel. V přepočtu na obyvatele pak Česko předběhlo i větší Španělsko a Francii.

Ve Francii je číslo na 112, ve Španělsku pak 82 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Česká republika výrazně vyčnívá i v rámci střední Evropy. Nejblíže je Česku Rakousko s 55 případy, Polsko a Slovensko pak spadají do nejmírnější kategorie. V obou zemích vychází zhruba 15 případů nákazy koronavirem na 100 tisíc obyvatel. Obecně se Evropa pohybuje okolo přírůstku 50 případů na 100 tisíc obyvatel.

Počet nově nakažených covidem-19 v Evropě za posledních 7 dnů
Zdroj: ČT24

Pro Německo rizikoví

Německo považuje většinu České republiky za rizikovou, bezpečné jsou z pohledu západních sousedů pouze Ústecký a Moravskoslezský kraj. Lidé ze zbytku Česka musejí mít při cestě do Německa platný negativní test, nebo nastoupit do karantény.

Němci se při zavádění opatření vůči dalším zemím rozhodují podle počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dnů. Pokud je to více než 50, země se může dostat na seznam rizikových oblastí.

Na začátku září se ještě většina České republiky pohybovala pod touto hranicí. Za posledních sedm dnů je už však ve většině okresů republiky více než 50 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Nejlépe je teď na tom Most s 26 nakaženými, nejhůře potom Praha, kde vychází 218 nakažených na 100 tisíc obyvatel.

Omezené cestování

Ze sousedních zemí se Češi zatím bez omezení dostanou jen do Polska a Rakouska, i Vídeň ale v nejbližších dnech zařadí Prahu mezi rizikové oblasti. V oranžových zemích je potřeba karanténa nebo negativní test na covid-19. Například v Belgii je nutné obojí.

Omezení cestování v Evropě v souvislosti s koronavirem
Zdroj: ČT24

Jako turista se Čech vůbec nepodívá do Dánska, Maďarska nebo Černé Hory. Neplatí to však pro lidi, kteří tam studují nebo pracují za dodržení daných podmínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 2 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 7 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 8 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 9 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...