Tuzemské soudy už udělují víc peněžitých trestů, než kolik lidí posílají do vězení. Loni vyměřily sankce za rekordní půl miliardy korun. Zabavování majetku nebo ukládání peněžitých trestů by mohlo být ještě častější. Justice by tak mohla snížit počet vězňů, těch po covidovém období zase přibývá.
Zabavení majetku teď hrozí například i Antoniu Koláčkovi v případě čtvrt století staré privatizace Mostecké uhelné společnosti. Bývalý manažer by kromě uložení trestu vězení mohl přijít o všechny své nemovitosti nebo buddhistické centrum.
Státní zástupce Koláčka a jeho bývalého kolegu z managementu viní z toho, že při privatizaci podvedli vládu Miloše Zemana. Stát měli připravit o téměř dvě a půl miliardy korun.
„Obžalovaní usilovali trestnou činností o získání majetkového prospěchu a takový majetkový prospěch také získali. Čili s tím trestní zákoník spojuje povinnost minimálně zvážit ukládání majetkových sankcí,“ vysvětlil státní zástupce Radek Bartoš.
Zvýšit podíl peněžitých trestů
Kromě propadnutí věcí to jsou peněžité tresty, u kterých vedení justice dlouhodobě apeluje na častější využívání. Státní zástupci je navrhují a soudci nařizují stále víc. V loňském roce se tak stalo v šestadvaceti procentech případů.
„Podle mého názoru bychom se mohli zlepšit a posunout ještě o něco dál, na takových třicet až čtyřicet procent. Já bych byl potom spokojený,“ sdělil šéf Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. „Naším cílem není lidi zavírat. Za určitý druh trestné činnosti – majetková, verbální – tam se vůbec nedá uvažovat o tom, že by trest odnětí svobody byl adekvátním řešením,“ doplnil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Zvyšuje se i objem peněz, který odsouzení celkově zaplatí. Pokud se o ně nepřihlásí poškození, přesouvají se finance do státního rozpočtu. Výši pokuty soudy určují podle finanční situace pachatele. A když odsouzený nezaplatí ve stanovené lhůtě, musí do vězení.
„Pouze řádově v nějakých 250 až 260 případech za loňský rok se ten peněžitý trest přeměnil na trest nepodmíněný, což není zas tak velké číslo,“ konstatoval Angyalossy.
Finanční sankce byly loni součástí třinácti tisíc rozsudků. Zatímco trestů vězení bylo o čtyři tisíce méně. Vězňů ale celkově přibývá. A po covidovém poklesu se jejich počet letos začíná opět blížit k dvacetitisícové hranici.
