Pražská Akademie výtvarných umění (AVU) zřídila v hlavní budově na Letné pietní místo za Milana Knížáka, sdělil mluvčí AVU Vít Novák. Knížák, který zemřel v neděli ve věku 86 let, byl v letech 1990 až 1997 rektorem školy. Moravská galerie v Brně připravuje na podzim roku 2027 velkou Knížákovu retrospektivní výstavu, uskutečnit se má v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Knížákovu retrospektivu chystá i Národní galerie v Praze (NGP). Vláda rozhodla o pohřbu se státními poctami.
„Máme drobné pietní místo na hlavní budově ve foyer,“ uvedl mluvčí AVU Novák.
Knížák v čele AVU stanul krátce po sametové revoluci. Akademii v té době otevřel novým médiím, zahraničním vlivům a provedl rozsáhlou restrukturalizaci výuky. AVU například zavedla doktorské studium a do roku 1998 rekonstruovala hlavní budovu.
Až do roku 2015 Knížák zároveň vedl Ateliér intermediální tvorby, který sám založil. Mezi jeho absolventy patří umělci a kurátoři Krištof Kintera, Jakub Špaňhel, Milena Dopitová, Tomáš Hlavina nebo Milan Mikuláštík.
Současný rektor AVU Tomáš Pospiszyl podle Nováka chystá kondolenci rodině. Pospiszyl označil v neděli Knížáka za mimořádnou kulturní osobnost, která se nebála kontroverzí, ba je sama s oblibou vyhledávala. „Ač sám nepotřeboval školy, výrazně se zasloužil o Akademii výtvarných umění. Ovlivnil široké spektrum studujících, pozitivně i negativně,“ uvedl Pospiszyl.
Vláda schválila pohřeb se státními poctami
Vláda na pondělním zasedání schválila, že Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, uvedl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Vdova po výtvarníkovi Marie Knížáková s tím souhlasí.
„Mám jasno hned, protože můj muž byl úžasný člověk. Pro tuhle zemi udělal opravdu maximum, čeho byl schopen. Myslím, že si to zaslouží,“ řekla Knížáková.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) uvedl, že rozhodnutí vlády má zajistit důstojné poděkování člověku, který po desítky let formoval tuzemské umění, kulturu i několik generací umělců. Resort podle něj připraví poslední rozloučení společně s rodinou a dalšími zapojenými institucemi. „Termín i podrobnosti oznámíme až po dohodě s rodinou,“ avizoval.
Podle bývalého hradního ceremoniáře a nynějšího poradce ministra zahraničí Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami přítomnost státní vlajky nebo účast vojáků. Poprvé se tak stalo při pohřbu bývalého ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010.
Na podzim roku 2019 měl pohřeb se státními poctami Karel Gott, koncem roku 2023 byl se státními poctami pohřben také bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg. Tento typ pohřbu provází méně formalit než státní pohřeb, který se týká mimořádně významných osobností.
V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské, o podobném pohřbu se mluvilo už v případě atleta Emila Zátopka v roce 2000. Kabinet stejně rozhodl také v únoru v případě herečky Jany Brejchové. Ve všech zmíněných případech to odmítla rodina.
Knížákova retrospektiva v Brně a Praze
Podle Moravské galerie byl Knížák výraznou osobností českého umění, jejíž tvorba i myšlení zanechaly hlubokou stopu v Brně. Zpráva o jeho úmrtí přišla v polovině příprav Knížákovy velké retrospektivy, plánované na podzim příštího roku. Umělec projektu věnoval velkou energii nehledě na svůj zdravotní stav, uvedla galerie na facebooku. Knížák vypracoval koncept výstavy, seznam klíčových exponátů i návrhy instalace.
V lednu 1967 Knížák se skupinou Aktual vystoupili v brněnském Domě umění s akční přednáškou, následně uspořádali v ulicích sérii happeningů. V době normalizace už jeho prezentace možná nebyla. „Jeho rozsáhlá retrospektivní výstava v brněnském Domě pánů z Kunštátu v dubnu 1989 se proto stala jedním ze signálů blížícího se konce totalitního režimu,“ uvedla galerie, která získala první Knížákova díla koncem 80. let. Jeho práce jsou dodnes součástí dlouhodobých expozic Moravské galerie.
Knížák v červenci 1999 rovněž stanul v čele NGP, kterou vedl dvanáct let a zasadil se o její rozvoj. Pozornost však zároveň upoutal autoritativním způsobem řízení a rozešel se s některými odborníky.
Rovněž NGP připravuje Knížákovu retrospektivu, interně o ní diskutovala letos na jaře, napsala galerie na facebooku. Knížák byl také kurátorem. Zasadil se o akvizice děl významných autorů, mezi nimi Karla Škréty či Lucase Cranacha staršího.
„Díky Milanu Knížákovi (a jeho vztahům s ministrem kultury Pavlem Dostálem) byla také zakoupena nejvýznamnější díla z Waldesovy sbírky, což byl nepochybně největší akviziční počin v historii Národní galerie v Praze – součástí nákupu bylo i osm obrazů Františka Kupky za celkovou cenu 94 milionů korun,“ informovala galerie.
