Krištof Kintera

Pražská galerie Prostora se v této sezoně zabývá otázkou, jaké umění sbírají umělci. Aktuálně zde své sbírkové předměty odtajňuje vizuální umělec a hudebník Vladimir 518. Expozice s názvem Strom.Strom potrvá do poloviny ledna příštího roku.

Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně slaví 150 let a hlavním bodem programu oslav je výstava Made by Fire, jedna z největších prezentací českého autorského skla, keramiky a porcelánu v novodobé historii. Otevírá také otázky udržitelnosti a produkce odpadu, a s tím souvisí střepy.

Pokračuje stavba pražského Dvoreckého mostu. Spojí městské části Smíchov a Podolí. Po kubistickém díle budou jezdit cyklisté i městská hromadná doprava. Pro pěší bude v okolí mostu místo pro odpočinek, sport i kulturu. Na výtvarném řešení se podílí také umělec Krištof Kintera.

Cena vydražené malby při aukcích v Česku za deset let průměrně vzrostla bez započtení inflace o jednačtyřicet procent, ukazuje ročenka Art+, která shrnuje aukční trh s uměním za rok 2022. Obchod s uměním si připsal loni několik rekordů. Sálové aukce zaznamenaly největší obrat ve své historii a tuzemské aukční maximum za jeden obraz přesáhlo stomilionovou hranici. Jedním z důvodů rekordního roku byla inflace, která vedla lidi k uložení svých úspor do uměleckých děl.

Dvě pražské galerie se ohlížejí za etapami českého umění. Galerie Zdeněk Sklenář připravila přehledovou výstavu Nepřestávej toužit, která ilustruje vývoj výtvarné scény za posledních sto dvacet let. Galerie Jaroslava Fragnera v instalaci Z galerie ven! mapuje porevoluční umění v tuzemském veřejném prostoru.

O peníze jde mezi českými sběrateli až na druhém místě, ukázal mimo jiné dosud největší průzkum o českém sběratelském trhu s uměním. Art Report připravila J&T Banka společně s portálem Art+ a zapojilo se do něj více než osm set sběratelů.

Drážďany hostí až do konce roku české tvůrce, kteří zde v rámci uměleckého festivalu Všechnu moc imaginaci! nabídnou nejen svá výtvarná díla, ale i divadelní a filmová představení, koncerty a autorská čtení, diskuse a performance. „Česká sezona v Drážďanech“ svým způsobem navazuje na tradici česko-drážďanské „družby“.

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) připravila výstavu, která je reakcí na „neutuchající přitažlivost a atraktivitu“ devadesátých let. „Zlatá devadesátá“ odborné ani širší veřejnosti nedají podle autorů expozice stále spát. Instalace Heroin Crystal vybírá patnáct výtvarných umělců, které GHMP vystavovala v letech 1994 až 2002.

Moravská galerie v Brně proměnila budovu Uměleckoprůmyslového muzea v centrum současného designu. Rozšiřuje své sbírky, plánuje výstavy i osvětovou činnost a především dokončuje celkovou přestavbu a obměnu expozic Uměleckoprůmyslového muzea. Expozice se veřejnosti otevře v pátek. Muzeum s podobnou koncepcí a záběrem podle ředitele Moravské galerie Jana Presse dosud v Česku chybělo.

Výtvarní kritik Jan H. Vitvar přiznává, že sám některým uměleckým dílům nerozumí, ale vždycky se je snaží pochopit. Návodem k podobné ochotě by měla být i jeho kniha Umění, kterému nikdo nerozumí. V publikaci rozebírá důvody, proč lidé některá díla odmítají (nebo dokonce ničí), i to, proč uklízečky v galeriích občas uklidí i to, co nemají.

„Možná si někdo myslí, že jsem šikovný, ale jsem jenom umanutý. Když něco chci udělat, tak to prostě udělám,“ říká o sobě Krištof Kintera. Ač to nerad slyší, patří k nejúspěšnějším výtvarným umělcům v současném Česku. Jeho jméno figuruje v žebříčku nejprodávanějších autorů a jeho poslední výstava v pražské galerii Rudolfinum lámala rekordy v návštěvnosti za posledních několik let. I o měření úspěchu v umění hovořil jako host Interview ČT24.

Muzea a galerie mohou mít otevřeno už od minulého čtvrtka, některá to stihla až tento týden. Velké instituce s několika výstavními prostory musely zajistit personál. Od úterka je otevřeno například Technické muzeum v Brně nebo Dům umění, ve středu se přidalo i Moravské zemské muzeum a Moravská galerie.

V britské aukční síni Sotheby's začala aukce výtvarného umění dvacátého století, hojně jsou na ni zastoupeni i čeští umělci. Desítku děl od současných tvůrců zařadila aukční síň do nabídky ve spolupráci s českou galerií Kodl. Vedle současného tuzemského umění je možné v aukci koupit i tvorbu Jana Kaplického či Mikuláše Medka.

Odpad vyprodukovaný moderní civilizací slouží Krištofu Kinterovi jako materiál pro umělecká díla. Kritiku nezřízené spotřeby a fascinaci propojenými systémy vystavuje aktuálně v pražské Galerii Zdeněk Sklenář a zároveň v Ikon Gallery v Birminghamu.

Totální nedůvěra, deprese, hrdí Ostraváci. Hesla z výstavy v Dolních Vítkovicích, která ve zkratce charakterizují cestu ke znovuzrození této národní kulturní památky. Loni industriální areál navštívily téměř dva miliony lidí.

Zatímco nad budoucím fungováním Národní galerie jako instituce visí pár otazníků, výstavy mají budoucnost docela jistou. Do plánů na rok 2020, které galerie 5. prosince představila, se dostala tvorba Rembrandta, Mikuláše Medka, Kurta Gebauera i díla přibližující umění spojené s buddhismem či brutalismem. Podrobnější přehled nabízí fotogalerie.

Průvodce po brněnských sochách najdou lidé od příštího týdne v knihkupectvích a na pobočkách turistického informačního centra. Vydali ho studenti a pracovníci Masarykovy univerzity (MU). Věnuje se i sochám, které už z města zmizely nebo ho zdobily jen dočasně. Nezapomíná ani na díla, která ve veřejném prostoru způsobila pozdvižení.

Krištof Kintera, Eva Koťátková, Jiří Kovanda nebo Milena Dopitová. Díla nejvýraznějších jmen současné české scény jsou k vidění v pražském Domě U Zlatého Hroznu na Malostranském náměstí. Prodejní výstava vznikla na základě žebříčku Art Index. Ten sestavují odborníci coby seznam stovky nejúspěšnějších umělců narozených po roce 1950. Expozice Art Index Pop Up je otevřena pouze do středy 11. září.

Umění je přirozenou součástí života, kterého se není třeba bát, tvrdí Krištof Kintera. Čtyřiačtyřicetiletý umělec se ho rozhodně nebojí, stejně jako institucí, které umění vystavují. Podle svých slov je rád vyvětrá. Své vstupy do galerií i veřejného prostoru se rozhodl přiblížit i v autorské monografii Fatal Banal.