S Kinterou končí legrace. V Praze i Birminghamu vystavuje spontánní čurbes v gigantické síti

6 minut
Krištof Kintera komentuje moderní civilizaci v Praze i Birminghamu
Zdroj: ČT24

Odpad vyprodukovaný moderní civilizací slouží Krištofu Kinterovi jako materiál pro umělecká díla. Kritiku nezřízené spotřeby a fascinaci propojenými systémy vystavuje aktuálně v pražské Galerii Zdeněk Sklenář a zároveň v Ikon Gallery v Birminghamu.

Kintera svou dosud nejrozsáhlejší přehlídku v Británii nazval Konec legrace, the Guardian ji zařadil do top kulturních událostí letošního podzimu. Instalaci uznávaný výtvarník kvůli protikoronavirovým omezením připravoval na dálku. Pro něj typicky ji pojal jako řízený chaos, který v návštěvníkovi vzbuzuje dojem, že právě vstoupil do umělcova ateliéru.

„Baví mě ukazovat podhoubí. Nejen spontánní čurbes ateliéru, ale i ilustrovat myšlení, které provází tvorbu,“ vysvětluje. Repliku uměleckého zákulisí vytvořil také pro českou výstavu s názvem Neuropolis. Staví na kontrastu dílny, kde nápady vznikají, a tradiční prezentace hotových exponátů. 

Jeho Neuropolis vychází z myšlenek teoretického fyzika Geoffreye Westa. Od něj převzal výraz urbanocén označující epochu, v níž se populace masivně přelévá do měst stále více připomínajících jeden velký superorganismus. „Každé tři měsíce přibývá rozloha městské aglomerace o velikosti New Yorku a to ve své práci reflektuju,“ podotýká Kintera.

Jsme součást systému

Městskou krajinu ukazuje jako detailně strukturovanou gigantickou síť přívodů, komunikací a data center. Některá propojení jsou podle něho zřetelně viditelná, ale probíhají také skrytě, v podzemí a stěnách budov, přičemž nejmenší části systému se od těch velkých zas tolik neliší.

„Fascinuje mě změna a záměna měřítek, kdy něco velmi malé, propracované a pečlivě vynalezené připomíná něco velké, rovněž dobře promyšlené a architekty a developery prosazené a stavebníky postavené. Mikro a makro se prolíná, co je nahoře, je i dole, co je malé, je i velké, a malé je ve velkém a velké je v malém. A mezi tím běhají myriády mravenců neboli my lidé, s celou škálou svých osobních tužeb, postojů, pocitů a problémů,“ říká Kintera.

V pražské galerii bude možné do jeho Neuropole vstoupit do 17. listopadu. Konec legrace v Británii potrvá o pět dní déle.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
před 22 hhodinami

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025

Potřebujeme inspirativní příběhy, říkají Čermák a Pánek o Neporazitelných

Česká kina od listopadu promítají nový snímek Dana Pánka Neporazitelní. Inspirace k příběhu vzešla z událostí kolem mistrovství světa v parahokeji, které se hrálo v roce 2019 v Ostravě. „Obzvlášť v dnešní době potřebujeme takové inspirativní příběhy,“ zmínil Pánek v rozhovoru pro ČT24. „Vzbudí to emoce, které v nás možná už usínají, a uvědomíme si, že každý člověk může být hrdina,“ souhlasí Hynek Čermák. V hereckém obsazení se objevuje také Ivan Trojan, Lenka Vlasáková nebo Vanda Hybnerová.
3. 12. 2025

Sedláčková objevuje erotická léta Toyen

Tvorbě a životu významné české surrealistické malířky se věnuje další kniha. Dílem Toyen – léta erotická autorka Andrea Sedláčková volně navazuje na dřívější pojednání o této výtvarnici.
3. 12. 2025

„Od řízku k růstu.“ Vánoční festival zlozvyků v Brně je alternativou ke stresu

Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.
3. 12. 2025

I v církvi se hřeší, ukazuje komedie Kardinální chyba

Ve hře Kardinální chyba navštíví papež malou německou diecézi, čímž vyvolá řadu zmatků. Komedii, která se vysmívá přetvářce a přehnaným ambicím, uvádí Národní divadlo moravskoslezské v české premiéře.
3. 12. 2025
Načítání...