S Kinterou končí legrace. V Praze i Birminghamu vystavuje spontánní čurbes v gigantické síti

Nahrávám video
Krištof Kintera komentuje moderní civilizaci v Praze i Birminghamu
Zdroj: ČT24

Odpad vyprodukovaný moderní civilizací slouží Krištofu Kinterovi jako materiál pro umělecká díla. Kritiku nezřízené spotřeby a fascinaci propojenými systémy vystavuje aktuálně v pražské Galerii Zdeněk Sklenář a zároveň v Ikon Gallery v Birminghamu.

Kintera svou dosud nejrozsáhlejší přehlídku v Británii nazval Konec legrace, the Guardian ji zařadil do top kulturních událostí letošního podzimu. Instalaci uznávaný výtvarník kvůli protikoronavirovým omezením připravoval na dálku. Pro něj typicky ji pojal jako řízený chaos, který v návštěvníkovi vzbuzuje dojem, že právě vstoupil do umělcova ateliéru.

„Baví mě ukazovat podhoubí. Nejen spontánní čurbes ateliéru, ale i ilustrovat myšlení, které provází tvorbu,“ vysvětluje. Repliku uměleckého zákulisí vytvořil také pro českou výstavu s názvem Neuropolis. Staví na kontrastu dílny, kde nápady vznikají, a tradiční prezentace hotových exponátů. 

Jeho Neuropolis vychází z myšlenek teoretického fyzika Geoffreye Westa. Od něj převzal výraz urbanocén označující epochu, v níž se populace masivně přelévá do měst stále více připomínajících jeden velký superorganismus. „Každé tři měsíce přibývá rozloha městské aglomerace o velikosti New Yorku a to ve své práci reflektuju,“ podotýká Kintera.

Jsme součást systému

Městskou krajinu ukazuje jako detailně strukturovanou gigantickou síť přívodů, komunikací a data center. Některá propojení jsou podle něho zřetelně viditelná, ale probíhají také skrytě, v podzemí a stěnách budov, přičemž nejmenší části systému se od těch velkých zas tolik neliší.

„Fascinuje mě změna a záměna měřítek, kdy něco velmi malé, propracované a pečlivě vynalezené připomíná něco velké, rovněž dobře promyšlené a architekty a developery prosazené a stavebníky postavené. Mikro a makro se prolíná, co je nahoře, je i dole, co je malé, je i velké, a malé je ve velkém a velké je v malém. A mezi tím běhají myriády mravenců neboli my lidé, s celou škálou svých osobních tužeb, postojů, pocitů a problémů,“ říká Kintera.

V pražské galerii bude možné do jeho Neuropole vstoupit do 17. listopadu. Konec legrace v Británii potrvá o pět dní déle.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koprodukční český dokument Pan Nikdo proti Putinovi získal cenu BAFTA

Snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české koprodukci, získal v neděli cenu BAFTA za nejlepší dokumentární film. Je už rovněž v nominacích na Oscara. Nejlepším loňským filmem je podle britských cen akční černá komedie Jedna bitva za druhou režiséra Paula Thomase Andersona.
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026

Česko-slovenský dokument je nejlepším na Berlinale, může se ucházet o Oscara

Česko-slovenský film Kdyby se holubi proměnili ve zlato české režisérky Pepy Lubojacki získal na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší dokument. Autorka v dokumentu natočeném na mobilní telefon zkoumá, proč se její bratr a dva bratranci ocitli bez domova a potýkají se se závislostí. Hlavní cenu Zlatého medvěda získal film Gelbe Briefe (Žluté dopisy) německého režiséra tureckého původu Ilkera Cataka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Indický umělec Sahej Rahal vypráví pomocí mýtů i obrazovek

Mezi hrou a vyprávěním se pohybuje tvorba indického umělce Saheje Rahala. V pražské Galerii Rudolfinum představují jeho malby, rytiny a sochy, ale i velkoformátové audiovizuální instalace a videohru. Rahal ve své tvorbě mísí dávné mýty, iluze, mluvící tvory i hybridy.
21. 2. 2026

Nejúspěšnější světové hity roku 2025 dostaly poprvé na vrchol K-pop hvězdy

Celosvětově nejúspěšnějším singlem roku 2025 byla skladba APT., kterou společně nahráli Rosé a Bruno Mars. Žebříček sestavila Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI). Poprvé se na jeho vrcholu ocitla skladba, která není jen v angličtině a je zpívaná hvězdou K-popu.
20. 2. 2026
Načítání...