S Kinterou končí legrace. V Praze i Birminghamu vystavuje spontánní čurbes v gigantické síti

Nahrávám video

Odpad vyprodukovaný moderní civilizací slouží Krištofu Kinterovi jako materiál pro umělecká díla. Kritiku nezřízené spotřeby a fascinaci propojenými systémy vystavuje aktuálně v pražské Galerii Zdeněk Sklenář a zároveň v Ikon Gallery v Birminghamu.

Kintera svou dosud nejrozsáhlejší přehlídku v Británii nazval Konec legrace, the Guardian ji zařadil do top kulturních událostí letošního podzimu. Instalaci uznávaný výtvarník kvůli protikoronavirovým omezením připravoval na dálku. Pro něj typicky ji pojal jako řízený chaos, který v návštěvníkovi vzbuzuje dojem, že právě vstoupil do umělcova ateliéru.

„Baví mě ukazovat podhoubí. Nejen spontánní čurbes ateliéru, ale i ilustrovat myšlení, které provází tvorbu,“ vysvětluje. Repliku uměleckého zákulisí vytvořil také pro českou výstavu s názvem Neuropolis. Staví na kontrastu dílny, kde nápady vznikají, a tradiční prezentace hotových exponátů. 

Jeho Neuropolis vychází z myšlenek teoretického fyzika Geoffreye Westa. Od něj převzal výraz urbanocén označující epochu, v níž se populace masivně přelévá do měst stále více připomínajících jeden velký superorganismus. „Každé tři měsíce přibývá rozloha městské aglomerace o velikosti New Yorku a to ve své práci reflektuju,“ podotýká Kintera.

Jsme součást systému

Městskou krajinu ukazuje jako detailně strukturovanou gigantickou síť přívodů, komunikací a data center. Některá propojení jsou podle něho zřetelně viditelná, ale probíhají také skrytě, v podzemí a stěnách budov, přičemž nejmenší části systému se od těch velkých zas tolik neliší.

„Fascinuje mě změna a záměna měřítek, kdy něco velmi malé, propracované a pečlivě vynalezené připomíná něco velké, rovněž dobře promyšlené a architekty a developery prosazené a stavebníky postavené. Mikro a makro se prolíná, co je nahoře, je i dole, co je malé, je i velké, a malé je ve velkém a velké je v malém. A mezi tím běhají myriády mravenců neboli my lidé, s celou škálou svých osobních tužeb, postojů, pocitů a problémů,“ říká Kintera.

V pražské galerii bude možné do jeho Neuropole vstoupit do 17. listopadu. Konec legrace v Británii potrvá o pět dní déle.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral

V pondělí, v den svých 94. narozenin zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informaci potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.
11:51Aktualizovánopřed 8 mminutami

Náš další bláznivý nápad, říkají Waltari o death metalu s orchestrem

Na letošním festivalu Brutal Assault v Jaroměři zahráli také finští Waltari. Místním publikum si mohlo poslechnout jejich speciální koncertní program k desce Yeah! Yeah! Die! Die! Death Metal Symphony in Deep C, který Waltari připravili v doprovodu symfonického orchestru.
před 54 mminutami

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
před 2 hhodinami

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
včera v 09:00

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
včera v 07:00

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.