S Kinterou končí legrace. V Praze i Birminghamu vystavuje spontánní čurbes v gigantické síti

Nahrávám video

Odpad vyprodukovaný moderní civilizací slouží Krištofu Kinterovi jako materiál pro umělecká díla. Kritiku nezřízené spotřeby a fascinaci propojenými systémy vystavuje aktuálně v pražské Galerii Zdeněk Sklenář a zároveň v Ikon Gallery v Birminghamu.

Kintera svou dosud nejrozsáhlejší přehlídku v Británii nazval Konec legrace, the Guardian ji zařadil do top kulturních událostí letošního podzimu. Instalaci uznávaný výtvarník kvůli protikoronavirovým omezením připravoval na dálku. Pro něj typicky ji pojal jako řízený chaos, který v návštěvníkovi vzbuzuje dojem, že právě vstoupil do umělcova ateliéru.

„Baví mě ukazovat podhoubí. Nejen spontánní čurbes ateliéru, ale i ilustrovat myšlení, které provází tvorbu,“ vysvětluje. Repliku uměleckého zákulisí vytvořil také pro českou výstavu s názvem Neuropolis. Staví na kontrastu dílny, kde nápady vznikají, a tradiční prezentace hotových exponátů. 

Jeho Neuropolis vychází z myšlenek teoretického fyzika Geoffreye Westa. Od něj převzal výraz urbanocén označující epochu, v níž se populace masivně přelévá do měst stále více připomínajících jeden velký superorganismus. „Každé tři měsíce přibývá rozloha městské aglomerace o velikosti New Yorku a to ve své práci reflektuju,“ podotýká Kintera.

Jsme součást systému

Městskou krajinu ukazuje jako detailně strukturovanou gigantickou síť přívodů, komunikací a data center. Některá propojení jsou podle něho zřetelně viditelná, ale probíhají také skrytě, v podzemí a stěnách budov, přičemž nejmenší části systému se od těch velkých zas tolik neliší.

„Fascinuje mě změna a záměna měřítek, kdy něco velmi malé, propracované a pečlivě vynalezené připomíná něco velké, rovněž dobře promyšlené a architekty a developery prosazené a stavebníky postavené. Mikro a makro se prolíná, co je nahoře, je i dole, co je malé, je i velké, a malé je ve velkém a velké je v malém. A mezi tím běhají myriády mravenců neboli my lidé, s celou škálou svých osobních tužeb, postojů, pocitů a problémů,“ říká Kintera.

V pražské galerii bude možné do jeho Neuropole vstoupit do 17. listopadu. Konec legrace v Británii potrvá o pět dní déle.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...