Kintera, Koťátková, Šedá a Kovanda. Hvězdy českého umění se setkávají na jediné výstavě

Nahrávám video

Krištof Kintera, Eva Koťátková, Jiří Kovanda nebo Milena Dopitová. Díla nejvýraznějších jmen současné české scény jsou k vidění v pražském Domě U Zlatého Hroznu na Malostranském náměstí. Prodejní výstava vznikla na základě žebříčku Art Index. Ten sestavují odborníci coby seznam stovky nejúspěšnějších umělců narozených po roce 1950. Expozice Art Index Pop Up je otevřena pouze do středy 11. září.

Výstava prezentuje práce šestatřiceti autorů vybraných z první stovky Art Indexu, jsou mezi nimi díla Krištofa Kintery, Jiřího Davida, Pavly Scerankové, Vladimíra Kokolii či Kateřiny Šedé a Jana Nálevky. Na prvním místě je letos Eva Koťátková, která vystřídala svého učitele Jiřího Kovandu.

Kovanda na prvním místě figuroval do loňska rok co rok – už od vzniku indexu před pěti lety. Koťátková byla vždy druhá nebo třetí a celá první desítka se za šest let vydávání indexu téměř nemění, objevují se v ní často laureáti či nominanti Ceny Jindřicha Chalupeckého.

„Chceme představit to nejlepší, co v současném umění vzniká, tedy nejen díla, ale také špičkové české umělce, kteří jsou mnohdy známější v zahraničí než u nás,“ říká kurátorka výstavy Anna Pulkertová.

Kdo je kdo na české scéně

První stovka žebříčku představuje výběr nejaktivnějších umělců narozených po roce 1950. Databáze Artplus.cz, která shromažďuje také údaje o aukčních prodejích, eviduje více než dva tisíce umělců, kteří spadají do této kategorie. Na základě shromážděných dat její experti sestavují Art Index.

Pro účely letošního žebříčku se bodovalo více než devět set výstav doma i v zahraničí, kterých se zúčastnilo přes jedenáct set umělců. Jako každý index je i tento podle pořadatelů zjednodušeným popisem komplexní situace, nelze tedy klást rovnítko mezi umístěním v indexu a uměleckou kvalitou díla. Vysoké umístění nutně neznamená, že daný autor je významnějším umělcem než někdo, kdo se do první stovky nedostal, uvádějí.

Připomínají, že kdyby podobný žebříček existoval za první republiky, je pravděpodobné, že například František Kupka by se umístil až někde v jeho druhé polovině, neboť v meziválečném období stál spíše stranou výstavního provozu. Index je podle nich proto třeba chápat primárně jako zprávu o tom, jak je který autor na současné výtvarné scéně viditelný a jak moc vystavuje v renomovaných institucích.

Žebříček Art Index společně připravují J&T Banka a databáze ArtPlus už od roku 2014. Letos poprvé je ale spojený také s výstavou. Expozice Art Index Pop Up je otevřena pouze do středy 11. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 8 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 11 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled