Kintera, Koťátková, Šedá a Kovanda. Hvězdy českého umění se setkávají na jediné výstavě

Nahrávám video

Krištof Kintera, Eva Koťátková, Jiří Kovanda nebo Milena Dopitová. Díla nejvýraznějších jmen současné české scény jsou k vidění v pražském Domě U Zlatého Hroznu na Malostranském náměstí. Prodejní výstava vznikla na základě žebříčku Art Index. Ten sestavují odborníci coby seznam stovky nejúspěšnějších umělců narozených po roce 1950. Expozice Art Index Pop Up je otevřena pouze do středy 11. září.

Výstava prezentuje práce šestatřiceti autorů vybraných z první stovky Art Indexu, jsou mezi nimi díla Krištofa Kintery, Jiřího Davida, Pavly Scerankové, Vladimíra Kokolii či Kateřiny Šedé a Jana Nálevky. Na prvním místě je letos Eva Koťátková, která vystřídala svého učitele Jiřího Kovandu.

Kovanda na prvním místě figuroval do loňska rok co rok – už od vzniku indexu před pěti lety. Koťátková byla vždy druhá nebo třetí a celá první desítka se za šest let vydávání indexu téměř nemění, objevují se v ní často laureáti či nominanti Ceny Jindřicha Chalupeckého.

„Chceme představit to nejlepší, co v současném umění vzniká, tedy nejen díla, ale také špičkové české umělce, kteří jsou mnohdy známější v zahraničí než u nás,“ říká kurátorka výstavy Anna Pulkertová.

Kdo je kdo na české scéně

První stovka žebříčku představuje výběr nejaktivnějších umělců narozených po roce 1950. Databáze Artplus.cz, která shromažďuje také údaje o aukčních prodejích, eviduje více než dva tisíce umělců, kteří spadají do této kategorie. Na základě shromážděných dat její experti sestavují Art Index.

Pro účely letošního žebříčku se bodovalo více než devět set výstav doma i v zahraničí, kterých se zúčastnilo přes jedenáct set umělců. Jako každý index je i tento podle pořadatelů zjednodušeným popisem komplexní situace, nelze tedy klást rovnítko mezi umístěním v indexu a uměleckou kvalitou díla. Vysoké umístění nutně neznamená, že daný autor je významnějším umělcem než někdo, kdo se do první stovky nedostal, uvádějí.

Připomínají, že kdyby podobný žebříček existoval za první republiky, je pravděpodobné, že například František Kupka by se umístil až někde v jeho druhé polovině, neboť v meziválečném období stál spíše stranou výstavního provozu. Index je podle nich proto třeba chápat primárně jako zprávu o tom, jak je který autor na současné výtvarné scéně viditelný a jak moc vystavuje v renomovaných institucích.

Žebříček Art Index společně připravují J&T Banka a databáze ArtPlus už od roku 2014. Letos poprvé je ale spojený také s výstavou. Expozice Art Index Pop Up je otevřena pouze do středy 11. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 32 mminutami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 12 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 18 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
12. 9. 2026

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.