Zlínský krajský soud musí znovu otevřít kauzu ozbrojeného přepadení klenotnictví v Uherském Hradišti. Ústavní soud vyhověl stížnostem odsouzených Miloše Zezuly a Martina Skalického, kteří si odpykávají osm a pět let ve vězení. Verdikt stál hlavně na pachových stopách, jinak důkazy chyběly, svědkové nebyli schopní pachatele identifikovat. Oba odsouzení vinu dlouhodobě popírají, například tvrdí, že v době loupeže byli v práci.
Krajský soud podle ústavních soudců musí při opětovném projednání kauzy znovu vyhodnotit důkazy, případně doplnit dokazování. Pokud ani poté nedosáhne „praktické jistoty“ o vině Zezuly a Skalického, bude nutné oba zprostit s ohledem na zásadu presumpce neviny, plyne z nálezu.
Zezula i Skalický jsou momentálně ve výkonu trestu, rozsudek je ale po zásahu Ústavního soudu zrušený. Justice by tak měla rozhodovat, jestli muži půjdou na svobodu, nebo zůstanou ve vazbě.
Advokát očekává propuštění co nejdříve
Skalický uložený trest odpykává ve věznici v Brně. „Podle toho, co vím, tak Ústavní soud zrušil ve věci všechna rozhodnutí, to znamená rozhodnutí Nejvyššího soudu, vrchního soudu i krajského soudu jako nezákonná. Tím pádem se domnívám, že by klient měl být co nejdříve propuštěn z výkonu trestu,“ řekl Skalického obhájce Filip Opatřil.
Očekává propuštění ještě v úterý. „O tom se nevydává žádné rozhodnutí, krajský soud by měl pouze vydat pokyn do věznice, aby klienta propustili. Potom předpokládám, že v nějakém časovém horizontu krajský soud znovu bude muset nařídit hlavní líčení a věc začít projednávat celou znovu,“ doplnil Opatřil.
Pachatelé ke klenotnictví přijeli 8. září 2015 na motocyklu, jeden měl zbraň. Šperky za více než 1,2 milionu korun se ale útočníkům s kuklami na hlavách nepodařilo odnést. Zabránili tomu dva kolemjdoucí, kteří utrpěli těžká zranění. Jednoho postřelili lupiči do nohy, druhého zranily střepy z rozbitých skleněných dveří prodejny. Lupiči na místě nechali tašku se šperky, šroubovák a páčidlo a odjeli na motocyklu.
ÚS: pachová identifikace je pouze nepřímý důkaz
Zezulovi a Skalickému za loupež a poškození cizí věci hrozilo pět až 12 let vězení. Usvědčily je zejména pachové stopy z místa činu. Podle ústavních stížností se rozsudek vedle pachové identifikace neopírá o žádný uzavřený řetězec nepřímých důkazů. Ústavní soudci v minulosti opakovaně akceptovali pachové stopy jako nepřímý nebo podpůrný důkaz, zdůraznili však, že nemají být jediným podkladem pro uznání viny.
„Ústavní soud i Nejvyšší soud ve své judikatuře jednoznačně vymezily, že pachová identifikace je pouze nepřímý, podpůrný důkaz. Z tohoto hlediska je třeba na kvalitu jeho provedení a důkazní sílu klást zvýšené požadavky,“ řekl soudce zpravodaj Pavel Šámal. Ani ostatní důkazy a svědecké výpovědi spolehlivě nepodpořily identifikaci odsouzených. Že jeden z dvojice pachatelů byl menší a druhý větší, v podstatě o ničem nevypovídá, uvedl Šámal.
Zatímco se Ústavní soud zabýval stížnostmi, žádali oba odsouzení o obnovu řízení. Justice jim nevyhověla.
