Krajský soud ve Zlíně uložil dvojici mužů za ozbrojené přepadení klenotnictví v Uherském Hradišti ze září 2015 nepodmíněné tresty. Miloše Zezulu poslal do vězení na osm let, Martina Skalického na pět let. Oběma hrozil až dvanáctiletý žalář. Obžalovaní vinu popřeli. Tvrdí, že v okamžiku loupeže byli v práci. Státní zástupce pro oba obžalované žádal sedmileté vězení.
Za přepadení zlatnictví v Uherském Hradišti rozdal soud pět a osm let. Lupiče usvědčily pachové stopy
Dva muži v motorkářském oblečení a s přilbami a kuklami na hlavách přepadli zlatnictví v Hradební ulici 8. září 2015 krátce před polednem. Z místa činu poté ujeli na motocyklu. Ještě předtím zranili dva muže, kteří se je pokusili zadržet. Jeden z nich utrpěl střelné zranění nohy, druhý měl poraněné oči od střepů z rozbitých dveří prodejny.
Trestní senát uznal oba obžalované vinnými z loupeže a poškození cizí věci, Zezulu také z těžkého ublížení na zdraví. Podle předsedy senátu Jiřího Dufka hrál Zezula v případu dominantní roli, Skalického prý využil jako řidiče a pomocníka.
Pachatelé odjeli z místa činu na motorce
Obžalovaní: Pachové stopy na místo zavlekl policista
Ve zlatnictví a jeho nejbližším okolí kriminalisté identifikovali několik pachových stop obou obžalovaných, které byly jedním ze stěžejních důkazů proti nim. Miloš Zezula už dříve uvedl, že se na místo mohly dostat prostřednictvím kriminalisty, s nímž vede dlouholetý spor o majetek. Podle Martina Skalického mohly být jeho pachové stopy do klenotnictví přeneseny v rukavicích, které u Zezuly zapomněl.
„Domníváme se, že situace je taková, že lze pachové stopy jako usvědčující důkaz vůči obžalovaným použít. Byl tam nalezen celý komplex pachových stop obou obžalovaných. Netuším, proč bych neměl mít přesvědčení, že oba obžalovaní na místě byli. Nálezy stop jsou v souladu s výpověďmi svědků,“ uvedl v odůvodnění rozsudku předseda senátu Jiří Dufek. Nepodařilo se podle něj také prokázat, že obžalovaní byli v době činu skutečně v práci, jak tvrdili.
Miloš Zezula po skončení soudu novinářům zopakoval, že loupež nespáchal. „Svědci, kteří hovořili pro mou nevinu, byli zpochybněni. Nemám zapotřebí někoho přepadat. A je to paradox, že prostě nějaký pes, který byl mezi čtyřmi zdmi s jedním pánem, mě má usvědčit z toho, že jsem udělal trestný čin. Já nejsem násilník,“ řekl Zezula. Vinu popírá i Skalický.
Lupiči by odcizením šperků způsobili škodu přes milion dvě stě tisíc korun. V odnesení věcí z místa činu jim však zabránili svědci. Škoda na zařízení prodejny byla v řádu desítek tisíc korun. Na základě rozsudku musejí muži zaplatit odškodné majiteli zlatnictví, zraněným mužům a pojišťovně, a to v celkové výši přesahující osm set padesát tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, Zezula se Skalickým se proti němu na místě odvolali, žalobce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
