Na obloze se setkají Venuše s Jupiterem. Společně budou zářit jasně jako Měsíc

Začátek března nabízí na večerní obloze konjunkci planet. Protože by mělo přát i počasí, bude nebe zářit spojeným svitem Venuše a Jupiteru.

Ve středu a ve čtvrtek mohou lidé na večerní obloze pozorovat blízké setkání Venuše a Jupitera. Dvě nejjasnější planety bude na pohled dělit vzdálenost půl úhlového stupně, což přibližně odpovídá velikosti Měsíce v úplňku, uvedl v tiskové zprávě Fyzikální ústav v Opavě.

Svou otevírací dobu kvůli tomu mimořádně prodlouží Štefánikova hvězdárna v Praze a Hvězdárna Ďáblice v Praze, a to v čase mezi 18:00 a 19:00.

Právě za soumraku bude takzvaná konjunkce planet viditelná nad západním obzorem, zájemci by tento jev měli sledovat ideálně z vyvýšeného místa. Konjunkce, tedy blízké setkání objektů na obloze, v tomto případě planet, nastává v momentě, kdy se k sobě objekty přiblíží z pozice pozorovatele. Podle Planetária Praha mohou lidé spatřit konjunkci Venuše a Jupitera zhruba jednou či dvakrát ročně.

Konjunkce Venuše a Jupiteru
Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno

Fyzikální ústav objasnil, že zájemci, kteří navštíví pražské hvězdárny, v dalekohledu rozpoznají Venuši jako jasný oválek. Naopak Jupiter a jeho měsíce uvidí podle ústavu v podobě slabšího disku obklopeného šňůrou tří až čtyř „hvězdiček“.

Už ve středu 22. února mohli lidé pozorovat trojitou konjunkci těchto planet s Měsícem. V minulosti přikládali lidé blízkému setkání planet velký význam. Nejznámějším příkladem je vzácná trojnásobná konjunkce planet Jupitera a Saturnu z roku sedm před naším letopočtem, která někdy bývá spojována s betlémskou hvězdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.