Ve Švýcarsku už je ohrožená víc než polovina původních druhů ryb. Devět z nich vymřelo

Více než polovině původních druhů ryb ve Švýcarsku hrozí vyhynutí nebo již v tamních vodách vyhynuly, ukázal nový výzkum. Na vině jsou znečištění, elektrárny, změna klimatu či šíření nepůvodních druhů.

Ze 71 původních druhů ryb je 34 druhů ve švýcarských vodách ohroženo vyhynutím a devět druhů se už na území Švýcarska nevyskytuje, uvedl Spolkový úřad pro životní prostředí (FOEN).

Studie přibližně 70 tisíc ryb ve vnitrozemských švýcarských řekách a jezerech se pokoušela kategorizovat původní druhy podle kritérií Mezinárodní unie pro ochranu přírody. Těmito pravidly se řídí zařazování druhů mezi různě ohrožené. Švýcarsko toto „sčítání“ provedlo vloni poprvé od roku 2007.

Stále více ryb je ohrožených

U devíti druhů museli přírodovědci kategorii ohrožení zvýšit; týká se to například úhoře říčního, mníka jednovousého a lipana podhorního. Naopak hodnocení se zlepšila pro kapra obecného, sumce velkého a jelce tyrhénského.

Počet hodnocených původních druhů se rozšířil z 55 na 71 – včetně pěti druhů, u nichž zatím stále vědci nemají k dispozici dostatek údajů, aby bylo možné učinit závěr o ohrožení. Počet ohrožených druhů se zvýšil z 24 na 34.

„Už Červený seznam z roku 2007 ukazoval na nejistou situaci ryb,“ uvedla v aktualizaci zástupkyně ředitele FOEN Franziska Schwarzová. „Tento revidovaný seznam bohužel neukazuje žádný obrat tohoto trendu: celkově počet ohrožených druhů ryb nadále roste, což přispívá k narušení biologické rozmanitosti ryb.“

Viníkem je člověk

Švýcarsko je známé svými velkými jezery i početnými řekami – mohlo by se tedy zdát, že zde panují pro ryby ideální podmínky. Zpráva ale uvádí, že ryby v této zemi ohrožuje lidská činnost, zejména znečištění vody, degradace biotopů a také výroba vodní energie.

A stále silnější je i vliv dalších dvou vlivů: globálního oteplování a konkurence nepůvodních druhů.

Zpráva pozitivně hodnotí úspěšnou snahu o zastavení znečišťování řek. Stálo to sice spoustu peněz, ale především díky zlepšení kvality čističek odpadních vod se to povedlo. Podle vědců je úspěšná zejména ochrana menších řek, ty větší v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech mají stále ještě příliš mnoho mikropolutantů.

Devět původních druhů, které jsou nyní na území Švýcarska považovány za vyhynulé, jsou jeseter evropský, ostroretka stěhovavá, hrouzek obecný, mník říční, mihule potoční, losos obecný, pstruh obecný a siven neuchâtelský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 53 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 2 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 5 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...