Nejméně čtvrt metru. Zvýšení hladiny moří kvůli tání grónského ledovce je už nevyhnutelné, varuje výzkum

Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.

Výzkum ukázal, že dosavadní globální oteplování způsobí jen v důsledku tání ledu z Grónska minimální zvýšení hladiny moře o 27 centimetrů. Ale s pokračujícími emisemi uhlíku, táním dalších ledovců a teplotní expanzí oceánu je podle vědců spíše pravděpodobné, že hladina moře stoupne víc.

V pobřežních oblastech přitom žijí miliardy lidí, takže stále častější záplavy způsobené stoupající hladinou moře budou jedním z největších, nejdražších a nejničivějších dlouhodobých dopadů klimatické krize. Pokud by se například pravidelně opakovalo  rekordní tání z roku 2012, pak by to vedlo ke zvýšení hladin moře o 78 centimetrů, uvedli vědci.

Nová metoda ukázala víc

Předchozí studie používaly k odhadu budoucích ztrát počítačové modely chování ledové pokrývky ostrova, ale fyzikální procesy jsou složité,  takže výsledky se v různých modelech značně odlišovaly a odhady proto byly značně nejisté.

Teď ale autoři práce zveřejněné v časopise Nature Climate Change využili reálné satelitní snímky, které sledovaly úbytek ledu v Grónsku a také tvar ledovce na jeho povrchu v letech 2000–2019. Tato data jim umožnila vypočítat, jak moc se mění vyvážený stav, při němž úbytek ledu způsobený přirozeným táním v letních měsících vyvažují sněhové srážky. To pak následně umožnilo vypočítat, kolik ledu už zmizelo, kolik zmizí a jak velká je jeho celková stabilita.

„Je to velmi konzervativní odhad, při němž jsme se pohybovali spíše u dolní hranice možného,“ uvedl profesor Jason Box z Dánského národního geologického úřadu, který výzkum vedl.

Odhad 27 centimetrů je tedy minimální, protože zatím zohledňuje jenom vliv samotného globálního oteplování, ale neřeší například to, jak ledovec na okrajích kolabuje. Autoři jsou si této slabiny vědomi – jako hlavní výhodu studie uvádějí to, že poskytuje solidní odhad nevyhnutelného vzestupu mořské hladiny.

Tato metoda také není schopná říct, jak rychle změna nastane, podle autorů to ve skutečnosti ale není až tak důležité „Minimálně 27 centimetrů je prostě minimum, které nastane, ať už budeme dělat do budoucna cokoliv,“ komentoval výsledky další z autorů William Colgan. „Ať už to přijde za 100 let, nebo 150 let, přijde to.“

Podle Colgana je ale vidět, že lidské změny chování mohou mnohé změnit. „Pokud se rok 2012 stane normálním, pak hladina stoupne minimálně o 78 centimetrů, což je obrovské číslo. Rozdíl mezi 78 a 27 centimetry ale dobře ukazuje na rozdíl, kterého lze dosáhnout prostřednictvím provádění Pařížské dohody. Stále existuje velký prostor pro minimalizaci škod.“

Nový odhad je přitom výrazně vyšší, než vědci předpokládali: loňská zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu předpokládala pravděpodobné zvýšení mořské hladiny v důsledku tání grónského ledu do roku 2100 v rozmezí šest až třináct centimetrů.

Více problémů

Netají ale jen ledovce v Grónsku, mizí také další ledová pokrývka, která byla součástí pevninského povrchu. Například horským ledovcům v Himálaji hrozí asi třetinový úbytek do konce století, těm alpských dokonce asi poloviční. A také západoantarktický ledový příkrov je podle některých studií už za bodem, kdy jsou velké ztráty nevyhnutelné. Ke zvyšování hladin moří navíc příspívá fakt, že teplejší voda má větší objem.

„Ve vědecké literatuře se stále častěji objevují názory, že během příštích 100 až 200 let dojde k několikametrovému vzestupu,“ upozornil Colgan. Kolaps východoantarktického ledového příkrovu, který by v případě, že by celý roztál, vedl během tisíciletí k 52metrovému zvýšení hladiny moří, by mohl být odvrácen, pokud by se rychle přijala opatření v oblasti klimatu, uvádí vědec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 2 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 21 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...