Japonská vláda a vesmírná agentura plánují stálý zdroj potravin na Měsíci

Japonská vesmírná agentura JAXA spolu s tokijskou vládou hodlají získat potravinářské a technologické společnosti pro výzkum vývoje udržitelného zdroje jídla na Měsíci. Napsala to tisková agentura Kjódó s odvoláním na zdroj přímo spojený s tímto záměrem. Cílem je povzbudit soukromý sektor k účasti na tomto vesmírném podnikání.

Navrhovaný základní výzkum je podle Kjódó zaměřený na uspokojení poptávky po dodávkách potravin na Měsíc pro dlouhodobé lunární mise s účastí velkého počtu lidí. Neustálý přísun potravin ze Země je pro takové velké výpravy nepraktický.

Dlouhodobé cesty na přirozeného souputníka Země jsou stále pravděpodobnější vzhledem k chystaným lunárním projektům Spojených států, Číny a dalších zemí. Kjódó v této souvislosti připomněla, že Japonsko se zapojilo do programu Artemis americké vesmírné agentury NASA, který je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu.

Měsíční technologie pomohou Zemi

Výzkum podpořený japonskou vládou a agenturou JAXA má za cíl pomoci vyvinout technologie umožňující provozovat v nehostinném lunárním prostředí farmy, kde by se v uzavřených prostorech daly pěstovat plodiny. Na Měsíci panují mrazy pod minus sto stupňů Celsia a není tam dostatek vody ani vzduchu.

Uvedený projekt má současně zahrnovat výzkum zaměřený na zajištění podmínek pro dlouhodobé udržování duševního a fyzického zdraví lidí pracujících v uzavřeném prostoru.

Uvedené technologie by mohly být využity i k řešení problémů v zemědělství souvisejících s dezertifikací, degradací území na pouště nebo polopouště a změnami klimatu na Zemi, poznamenala Kjódó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...