Vědci vložili do rýže lidský gen, její výnosy to zvýšilo o 50 procent. Navíc je odolnější vůči suchu

Vědcům se podařilo vylepšit rýži a brambory vložením lidského genu. Ten rostlinám pomáhá v tom, aby nepřestávaly růst, díky čemuž mají výrazně vyšší výnosy. Experti očekávají, že jejich technologie bude využitelná pro široké spektrum plodin.

Výzkum provedl rozsáhlý mezinárodní tým, na studii se podíleli vědci z Chicagské univerzity, Pekingské univerzity a Univerzity v Kuej-čou. Uvedli, že přidání lidského genu, který produkuje enzym FTO, do rýže a brambor zvyšuje výnosy těchto plodin o padesát procent, a to nikoliv v laboratoři, ale v reálných podmínkách na polích.

„Změna je skutečně dramatická,“ řekl profesor Chuan He z Chicagské univerzity, který společně s profesorem Guifangem Jia z Pekingu výzkum řídil. „Fungovala téměř u všech druhů rostlin, u kterých jsme to zatím zkoušeli, a navíc je to velmi jednoduchá modifikace.“

Vědci o výsledcích výzkumu informovali v odborném žurnálu Nature Biotechnology. Podle této studie modifikované rostliny výrazněji rostly, vytvářely delší kořenový systém a lépe snášely stres způsobený suchem. I takové výsledky ovšem pro autory výzkumu představovaly lehké zklamání.

„V laboratorních podmínkách měla rýže dokonce třikrát větší výnosy,“ uvedli. „Když se to vyzkoušelo v reálných polních testech, rostliny narostly o padesát procent víc a daly nám o padesát procent více rýže. Byly schopné nechat si vyrůst delší kořeny, probíhala u nich efektivněji fotosyntéza a také lépe odolávaly stresu ze sucha.“

„Zázračný“ enzym

To všechno umožnil enzym, který dostal jméno FTO. U lidí vymazává úseky chromozomu, které se starají o výrobu proteinů spojených s buněčným růstem, u rostlin pracuje podobně: vymazává části genomu, které brzdí jejich růst. Zjednodušeně řečeno umí říct organismu, že s růstem nemá přestat.

Vědci vložili v rámci tohoto experimentu gen pro enzym FTO také do brambor a výsledky byly podobné jako u rýže – výnosy na poli se zvýšily také přibližně o polovinu. U brambor se ale větší výnosy projevovaly odlišně. Zatímco modifikovaná rýže produkovala více zrnek, počet brambor se nezvýšil, rostla hmotnost.

Důležité také bylo, že se nijak nezhoršily jiné vlastnosti zmíněných plodin. Rýže ani brambory nevykazovaly významné změny v obsahu škrobu, bílkovin, sacharidů nebo vitaminu C.

Budoucí výnosy

Na základě této studie se expertní tým domnívá, že je použitá technika univerzální a mohla by zvýšit nejen produktivitu, ale také odolnost nejen většiny zemědělských plodin, ale i stromů, trav a dalších rostlin. Objev by tak mohl vést k hlubšímu pochopení toho, jak je možné zvyšovat výnosy.

„Jde o velmi zajímavou technologii, která by potenciálně mohla pomoci řešit problémy chudoby a nedostatku potravin v celosvětovém měřítku a mohla by být také potenciálně užitečná při reakci na klimatické změny,“ uvedl v tiskové zprávě nobelista za ekonomii Michael Kremer z Chicagské univerzity.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 3 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 5 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 6 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 22 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 23 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.