Asie čelí nejhorší epidemii moru prasat v historii. Ohroženo je 200 milionů zvířat

Jihovýchodní Asie čelí podle expertů nejhorší epidemii afrického moru prasat v historii. Informaci přinesl britský deník The Guardian. Vědci ani zemědělci přitom neví, jak dalšímu šíření viru zabránit. Nemoc je pro prasata smrtelná, neexistuje proti ní očkování. Lidi však neohrožuje. Kvůli epidemii v posledních týdnech vzrostly světové ceny vepřového.

„Je to nejrozsáhlejší nákaza zvířecí nemocí, jakou jsme kdy na naší planetě měli,“ řekl Dick Pfeiffer, veterinář z jedné z hongkongských univerzit. „Epidemie slintavky a kulhavky a BSE (takzvané nemoci šílených krav) ve srovnání s ní blednou. A neznáme způsob, jak další šíření zastavit,“ dodal.

Mor cestuje po světě

Virus se objevil loni v srpnu v Číně, kde žije téměř polovina všech prasat na světě. Kvůli nemoci již museli místní zemědělci porazit 1,2 milionu prasat. Podle některých odhadů bude nutno v zemi usmrtit až dalších 200 milionů zvířat.

Z Číny se nákaza rychle šíří do sousedních zemí, s nemocí se nyní potýká Vietnam a Kambodža. Některé případy se také objevily v Hong Kongu, Severní Koreji nebo v Mongolsku. Jižní Korea provádí na hranicích u prasat krevní testy. Nákaza ohrožuje i Thajsko, druhého největšího producenta vepřového masa v Asii.

Virus afrického moru prasat přežije několik týdnů, usadit se může na oblečení nebo na vozidlech. Hranice mezi státy v regionu jsou přitom málo hlídané a propustné. Místní úřady se také obávají, že kdyby pohyb prasat a vepřového přes hranice zakázali, začne se s masem a zvířaty obchodovat na černém trhu, a tím se situace vymkne kontrole.

Velkým problémem se může stát tato nemoc pro Severní Koreu. „Situace v oblasti bezpečnosti potravin a výživy v Severní Koreji je znepokojivá a vypuknutí afrického moru prasat vyvolává další tlak na dostupnost bílkovin živočišného původu,“ řekl Vincent Martin z Organizace OSN pro výživu a zemědělství v Číně a v Severní Koreji. „Ovlivní to hlavně elitu, protože ne pro každého Severokorejce je maso dostupné,“ řekl odborník na zemědělství Kwon Tae-jin.

Potvrzení ohniska v Severní Koreji znamená, že Jižní Korea zvyšuje úroveň připravenosti. Podle tiskové agentury Reuters posílí Jižní Korea opatření v oblastech poblíž hranic, aby se zabránilo šíření viru.

Ekonomické problémy

Podle expertů z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) problém prohlubuje také fakt, že státy v regionu nabízí farmářům malé kompenzace za zvířata, jež musí kvůli viru porazit. Zemědělci proto nákazu svých prasat kvůli obavě ze ztráty zisku často nehlásí.

V reakci na epidemii vzrostly světové ceny vepřového o téměř 40 procent. Asie bude zřejmě muset brzy začít dovážet stále více masa z Evropy a Spojených států, což ceny dále zvýší, napsal deník The Guardian.  

Problém se šíří světem

„Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné, vysoce nakažlivé onemocnění domácích i divoce žijících prasat všech plemen a věkových kategorií. Původcem je virus vyvolávající u postižených zvířat širokou škálu klinických příznaků. Pro akutní formu onemocnění je charakteristická vysoká horečka, krváceniny v játrech, slezině, na výstelce krevních cév a mízních uzlinách a také vysoký počet úhynů. Na člověka se AMP nepřenáší a nepředstavuje pro něj zdravotní nebezpečí,“ uvádí specializovaný web

Rozšíření afrického moru prasat v Evropě k 4. 6. 2019
Zdroj: africkymorprasat.cz/ Friedrich-Loeffler-Institut Bundesforschungsinstitut für Tiergesundheit

Česká republika v současné době problém s AMP nemá. Světová organizace pro zdraví zvířat na svých internetových stránkách na konci května zveřejnila oficiální prohlášení zaslané Státní veterinární správou v průběhu dubna a deklarovala tak všem, že je Česká republika zemí prostou afrického moru prasat. 

„Česká republika dosáhla v dosavadním postupu při zdolávání AMP jedinečného úspěchu, proto předává své zkušenosti s tlumením a eradikací AMP také ostatním zasaženým státům. Některé české postupy se dokonce začaly aplikovat v některých zasažených zemích,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Tato nemoc se však stále objevuje v okolních zemích. Naposledy ho hlásili ve velkých rozměrech na konci května z Polska. Tam vypukl africký mor prasat ve velkém chovu prasat domácích. Podle Nejvyššího veterinárního úřadu se závod nachází v blízkosti města Bielsk Podlaskie na východě země. S přibližně 8 000 nakaženými zvířaty je to zatím největší ohnisko AMP v Polsku. Nové případy nákazy se tam ale objevují i v populaci divočáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
včera v 07:00

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.