Sviňucha z Modré řeky se stala říční pandou. Vymírá, ale Čína masivně investuje do její záchrany

Černé lesknoucí se tělo se nesměle vynoří z vody a pak se zase potopí do hloubky: sviňucha z Modré řeky (Jang-c'-ťiang), jeden z nejvíce ohrožených druhů v Číně, se v zimní mlze objeví nad hladinou jen velmi zřídka. Tento tvor vymírá – ale v poslední době se Čína intenzivně snaží, aby získal alespoň nějakou naději.

V nejdelší čínské řece žije asi tisícovka těchto savců, z nichž někteří přežívají v jezerech poblíž Modré řeky. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) jsou kriticky ohroženi, a to je poslední stádium před vyhubením druhu ve volné přírodě. Počet sviňuch je dokonce nižší než počet pand, považovaných za symbol ohroženého druhu.

Sviňucha z Modré řeky, které domorodci říkají „usmívající se anděl“, trpí znečištěním, nadměrným výlovem, navigací a přehradami, jako jsou Tři soutěsky, které jsou vybudovány na horním toku řeky.

Experti však vidí známky naděje: pokles této populace se v posledních letech zmírnil, přitom v letech 2006 až 2012 klesla populace o polovinu. Počet těchto kytovců dokonce vzrostl v ochranných zónách poblíže řeky.

Posledních osmdesát

V rezervaci Tchien-e-čou v provincii Chu-pej žije nyní podle expertů 80 jedinců. Na počátku 90. let, kdy byly sviňuchy vysazeny v tomto jezeře spojeném s Modrou řekou potokem, jich tu bylo sotva 40.

„Zjistili jsme, že v Tchien-e-čou nejen zvířata přežívají, ale že se i přirozeně rozmnožují. To je velmi povzbudivé,“ raduje se expert na sviňuchy z Čínské akademie věd Wang Ting.

Ovoce přineslo i úsilí o snížení znečištění a nadměrného výlovu. „Veřejné mínění sehrálo významnou roli,“ přiznává Čang Sin-čchiao ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Cílem je zabránit tomu, aby se opakovala tragédie s delfínem z Modré řeky, který je od roku 2006 považován za vyhynulého. Sviňucha je nyní jediným kytovcem, který ještě obývá vody Modré řeky. Je rovněž jediným druhem sviňuchy na světě, který žije ve sladké vodě.

Panda z řeky

Vyhynutí sviňuchy by bylo tvrdou ranou pro Čínu a její ekologické úsilí, neboť toto zvíře je ukazatelem kvality vody v Modré řece. Podle nizozemské asociace Ocean Cleanup je tato řeka, významná ekonomická tepna, největším přispěvatelem ke znečištění moří.

O sviňuše, která může v dospělém věku měřit až dva metry, se zmiňují již klasické básně. V lidové kultuře se praví, že vynoření sviňuchy znamená, že přijde déšť. Někteří místní usedlíci jí pro její tloušťku říkají „říční prase“. Lidé ji konzumují, ačkoli její kůže není považována za příliš chutnou. Její játra se používají v tradičním lékařství.

Počátkem roku 2016 byla z iniciativy prezidenta Si Ťin-pchinga zahájena politika ochrany řek a ještě téhož roku vznikl plán na ochranu sviňuchy, byly zřízeny rezervace a vědci zkoumají možnosti jejího umělého rozmnožování.

Věda i aktivismus pomáhají

Rezervace Tchien-e-čou, založená v roce 1992, je uváděna jako jediná na světě, kde se tito kytovci přirozeně rozmnožují. Rybáři z okolí byli povzbuzováni, aby lovili jiné ryby, a šestačtyřicetiletý Wang Che-sung se stal v rezervaci hlídačem.

„Podívejte se, tady je samice s mládětem,“ ukazuje a zastavuje motor loďky, když vidí, jak se dva hřbety vynořují nad hladinu jezera, aby pak rychle zmizely. „Vystoupí nad hladinu jen na několik sekund, aby se nadechly,“ vysvětluje. V řece však nemají kam se uchýlit. Jak se zhoršuje jejich životní prostředí, mohou jejich počty silně klesnout.

Ve městě Wu-chan chovají ve výzkumném středisku šest jedinců pro účely rozmnožování. Podle WWF má sviňucha inteligenci tří až pětiletého dítěte. Reprodukce je však v zajetí obtížná. V červnu se tu narodilo mládě, které bylo teprve druhým, jež v delfináriu přežilo 100 dní.

„Náš ekonomický rozvoj způsobil, že rychle vyhynuly četné druhy zvířat. Snažíme se tyto zločiny napravit,“ říká studentka Liou Chan-chuej, která ve výzkumném středisku pracuje jako dobrovolnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 3 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 4 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 9 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...