Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.

Zkolabuje/nezkolabuje/už kolabuje/je stabilní... Informace o možném zpomalení nebo dokonce úplném zastavení mořského proudění AMOC, jehož součástí je Golfský proud, se střídají a mění prakticky co týden. Je to tím, že první náznaky zpomalení přitáhly k tomuto proudění velkou pozornost expertů z celého světa a ti se na problém dívají z mnoha různých úhlů. Teď oznámili výsledky svého bádání klimatologové, kteří tvrdí, že cirkulace už se možná dostala do stavu, kdy ji už nebude možné zachránit.

Ve studii, která dosud neprošla recenzním řízením, vědci pomocí klimatického modelu odhadli, jaká je pravděpodobnost, že Atlantická meridionální cirkulace (AMOC) je odsouzena ke kolapsu. Pokud se bude planeta oteplovat v souladu s existujícími modely a podle toho bude tát i grónský led, který je hlavním motorem změny proudění, pak je pravděpodobnost kolapsu do roku 2100 asi deset procent. Když ale dojde na takzvaný pesimistický scénář, ve kterém se začne spalovat ještě víc fosilních paliv, potom se pravděpodobnost zvyšuje na osmdesát procent, za některých okolností dokonce na sto procent, uvedli výzkumníci.

Autoři se nepokoušeli popisovat, kdy AMOC zkolabuje, ale chtěli zjistit, kdy nastane stav, v němž už bude kolaps této cirkulace nezastavitelný. Model prověřili stovkami simulací, které ukázaly, že i kdyby emise skleníkových plynů přestaly loni globálně růst, tak by byla pravděpodobnost kolapsu výše uvedených přibližně deset procent.

„Naše analýza ukazuje, že existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že ke kolapsu dojde, a to bez ohledu na rychlost jakýchkoli proveditelných budoucích zmírňujících opatření, přičemž tato pravděpodobnost při pokračujících emisích prudce stoupá,“ upozorňují autoři ve zprávě, kterou vydali společně se studií.

Zkolabuje, nebo ne?

Tato studie nezodpověděla otázku, zda AMOC zkolabuje, na to je rozsah práce příliš malý. Studie má slabinu v tom, že vychází jen z jednoho modelu, takže není jednoznačné, zda jsou její výsledky jisté. Naznačují ale zranitelnost tohoto systému proudění mořské vody, který je klíčový zejména pro Evropu, přičemž kontinent zásobuje teplem. Výzkum přináší spoustu detailů do mozaiky, kterou se věda pokouší o AMOCu poskládat. V posledních měsících se objevuje stále více výzkumů, které dospívají k názoru, že kolaps nebo přinejmenším silné zpomalení jsou spíše pravděpodobné.

Zatím každopádně neexistuje vědecký konsensus, zda se „něco stane“, ale podle zastánců optimistické i pesimistické varianty je důležité tento fenomén dál sledovat – už jen kvůli možným dopadům na významnou část světa.

Jak by vypadal kolaps

Kdyby se AMOC zastavil, vyvolalo by to dle současných modelů globální klimatické změny s rozsáhlými dopady, které by se v různých částech světa projevily odlišně. Na východním pobřeží USA by došlo ke vzestupu hladiny, v severní Evropě by zase průměrná teplota mohla klesnout o pět až patnáct stupňů Celsia. Pro Česko by tento scénář znamenal chladnější zimy a sušší léta. Rozkolísání stabilního systému by vedlo ke změnám v extrémním počasí – včetně silnějších bouří a posunu tropického dešťového pásu.

Odhady o dopadu změn AMOC přinesla také předloňská studie, jejíž výsledky vědci vizualizovali na mapě, která ukazuje různé scénáře vývoje. Najdete ji zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 20 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 23 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.