Vůbec první záchrana ohrožené sviňuchy. Vědcům pomohli armádní delfíni

Expertům se ve spolupráci s mexickou vládou poprvé podařilo vypátrat a zachránit mládě sviňuchy kalifornské, která je nejohroženějším mořským savcem. Využili k tomu i delfíny vycvičené americkým námořnictvem.

Sviňuchy kalifornské se často chytaly do obřích rybářských sítí určených pro smuhu MacDonaldovu neboli totoabu. Mexiko tyto sítě před pár měsíci zakázalo. V současné době přežívají poslední tři desítky sviňuch kalifornských, ještě před pěti lety jich přitom bylo několik stovek.

Záchranu zvířat, kterým se přezdívá „mořská kravička“, se snaží zajistit projekt na ochranu přírody VaquitaCPR ve spolupráci s mexickým ministrem životního prostředí Rafaelem Pacchianem. Podle odborníků zachráněné zvíře vykazovalo známky stresu, Pacchiano ale mluví o velkém úspěchu.

  • Patří k nejmenším kytovcům na světě. Jedná se o endemický živočišný druh, který žije pouze na severu Kalifornského zálivu v Mexiku. Dosahuje délky 150 centimetrů a váhy do 50 kilogramů. Samice obvykle bývá větší než samec. Sdružuje se v pobřežních mělkých vodách, na otevřené moře vyplouvá jen zřídka. Živí se menšími rybami. Tělo má šedou barvu, okolo ústní dutiny a očí má tmavý proužek.

Odchycené mládě sviňuchy bylo asi půl roku staré a experti přijali opatření k ochraně jeho zdraví. „Nikomu se ještě nepodařilo odchytit a starat se o sviňuchu, a to ani po krátký čas. Je to vzrušující okamžik a v důsledku jsem si jistý, že je můžeme zachránit před vyhynutím,“ podotkl mexický ministr.

Mládě bylo vypuštěno zpět do moře v Kalifornském zálivu v místě, kde byly spatřeny i jiné sviňuchy. Předtím mu experti odebrali vzorky tkáně, které budou zkoumat.

Záchrana sviňuchy kalifornské
Zdroj: vaquitacpr.org

Pacchiano v létě oznámil, že v září by jeho vláda ráda využila delfínů vytrénovaných americkým námořnictvem, kteří by měli vyhledávat sviňuchy a nahnat je do chráněné oblasti, kde by měly být v bezpečí.

Touto oázou má být severní část Kalifornského zálivu a okolní pevnina, kde leží mexická biosférická rezervace Alto Golfo de California y Delta del Río Colorado. Americká armáda jinak trénuje delfíny hlavně pro případ pátrání po pohřešovaných potápěčích.

Armádní delfín
Zdroj: Wikimedia Commons

Projekt VaquitaCPR získává peníze od soukromých dárců i vlády. Používá akustický monitorovací systém, který pomáhá najít zbývající sviňuchy pomocí zvuku. Toto monitorování podporuje od roku 2012 Světový fond na ochranu přírody (WWF) a provozuje jej Národní institut pro ekologii a změnu klimatu v Mexiku (INECC).

WWF podporuje také pátrání po zapomenutých rybářských sítích, které jsou často nelegální a sviňuchy a další tvory zcela zbytečně zabíjejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 8 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 13 hhodinami
Načítání...