Za 25 let zmizelo 75 procent létajícího hmyzu. Je to armagedon, bědují biologové

Za poslední čtvrtstoletí ubyly tři čtvrtiny létajícího hmyzu, uvádí nová vědecká studie. A netýká se to nějaké exotické africké nebo asijské země, tento výzkum provedli biologové v sousedním Německu. Podobné údaje ale přicházejí i z dalších zemí Evropy.

  • Anekdotické důkazy: vědci se nyní věnují také zkoumání nepřímých důkazů založených na oknech aut. Spousta lidí totiž uvádí, že zatímco dříve byly po jízdě autem skla plná mrtvého hmyzu, který musely stírat stěrače, dnes po sebedelší cestě je okno čisté.

Hmyz je nedílnou součástí pozemských ekosystémů – bez něj by toho fungovalo jen málo. Podle vědců, kteří na studii pracovali, je svět kvůli úbytku hmyzu na hraně „ekologického armagedonu“, pochopitelně se závažnými dopady na lidskou společnost.

Nová data přišla z Německa, ale kvůli podobnosti evropské přírody jsou podle biologů aplikovatelná na většinu kontinentu. Na příčinu, proč hmyz mizí, vědci nebyli schopni přijít. Mají několik pracovních hypotéz, nejsou je však schopni dokázat.

Věří, že zásadní roli hrají ničení přírodního prostředí hmyzu, rozšíření pesticidů a možná také klimatické změny. K přesnému vyhodnocení vědcům chybí data o úrovni pesticidů v přírodě – v rámci této práce je vůbec nesbírali.

Alarmující stav

„Fakt, že množství létajícího hmyzu klesá takovou rychlostí na tak velkém území, je alarmující zjištění,“ uvedl nizozemský vědec Hans de Kroon, který výzkum vedl. „Hmyz tvoří až dvě třetiny živých tvorů na Zemi, ale zjevně tu došlo k hrozivému úbytku,“ dodal k tomu profesor Dave Goulson , který se na výzkumu také podílel. „Zdá se, že vytváříme obrovské plochy země, které jsou nevhodné pro jakékoliv formy života – a jsme tedy momentálně na cestě k ekologickému armagedonu. Pokud ztratíme hmyz, zkolabuje všechno.“

Sítě, které vědci použili na chytání hmyzu
Zdroj: PLOS ONE

Výzkum, který byl zveřejněný v odborném časopise Plos One, vychází z práce desítek amatérských entomologů, kteří studují vývoj hmyzu už od roku 1989. Na 63 místech celého Německa sebrali do speciálních sítí asi 1500 vzorků létajícího hmyzu. Vědci pak porovnávali data v průběhu času – hned první analýza přinesla velmi smutná čísla. Když měřili hmotnost takto nachytaného hmyzu, ukázalo se, že během 27 let poklesla o 76 procent, nejhůře to vypadalo v létě. Právě v době, kdy hmyzu mělo být nejvíce, byly jeho počty nižší až o 82 procent.

Jde o první takto velkou studii, která se věnovala více druhům hmyzu. Doposud měli vědci k dispozici jen práce, které byly zaměřené pouze na jednotlivé druhy hmyzu, ty ale ukazovaly podobné trendy. Například populace motýlů klesla asi o 50 procent, jak ukazují dlouhodobé výzkumy.

Ještě horším zjištěním ale je, že vědci hledali hmyz v chráněných územích. „Všechny tyto oblasti jsou chráněné a velmi dobře opečovávané,“ uvedl další člen výzkumného týmu Caspar Hallman. „A přesto došlo i tam k dramatickému úbytku…“

Entomologové popisovali během jejich výzkumů i to, jak se měnila krajina, jak se vyvíjely rostlinné druhy a další parametry, ale nic z toho nedokázalo odpovědět na otázku, kam zvířata zmizela. Něco mohly ovlivnit změny počasí, ale nemůže to vysvětlit tak rychlý pokles.

Velmi pravděpodobné je, že hmyz normálně v rezervacích žije, ale není schopen přežívat mimo ně. Oblasti intenzivního zemědělství neposkytují téměř žádná vhodná zázemí pro jakákoliv živá zvířata. Místo života se tu hmyz setkává jen s chemickými pesticidy.

Problém jménem pesticidy

Právě pesticidy jako zdroj problémů se v poslední době znovu vracejí do centra pozornosti expertů po celém světě. Například v září upozornil hlavní vědecký poradce britské vlády, že svět se v pesticidech mýlil. Tvrdí, že vědci mylně předpokládali, že je bezpečné používat pesticidy v průmyslových objemech, naopak že vědecká komunita téměř ignorovala dopad chemikálií na velkou plochu krajiny.


Vědci, kteří se na studii podíleli, uvádějí, že je potřeba na tomto výzkumu více pracovat. Přiznávají, že je nedostatkem, že výzkum probíhal jen na létavém hmyzu – je totiž možné, že si nelétavý hmyz vede mnohem lépe a možná dokonce létavý hmyz v některých rolích nahradil. Další variantou, nad kterou je třeba se zamyslet, je možnost, že v sítích uvízne jen větší hmyz, takže pokud se úbytek týká jen jej, mohlo by to výsledky ovlivnit; menším druhům hmyzu se možná daří stále stejně dobře.

„Musíme omezit činnosti, o nichž víme, že mají negativní dopad – například používání pesticidů anebo likvidace kvetoucích rostlin na okrajích polí,“ píše se ve zprávě.

Proč nás bude mrzet mizení létajícího hmyzu

Tato zvířata mají v ekosystémech obrovské množství důležitých rolí. Například opylují rostliny – mouchy, můry a motýli jsou v tom stejně důležití jako včely. Současně tvoří základ stravy pro spoustu savců, ptáků, ryb i obojživelníků. Mouchy, brouci a vosy zase fungují jako predátoři a pomáhají rozkládat biologické látky.

Pokud ročně zmizí asi 6 procent hmyzu, jak studie naznačuje, je to podle entomologů extrémně znepokojivé. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rozpoznávací nástroje dokáží odhalit deepfake videa. Většinou jsou ale placené

Umělou inteligenci využívají i „ochránci internetu“. Ty nejlepší rozpoznávací nástroje totiž dokáží ve většině případů odhalit i videa vytvořená nebo upravená pomocí AI, která už lidi přelstí. S nárůstem podvodů a deepfake videí jsou tyto technologie stále důležitější. Většina takových nástrojů je ale placená a ty ve verzích zdarma obvykle tak dobře nefungují. Podobné nástroje proto zatím mají jen ti největší hráči v oblasti kyberbezpečnosti. Podle odborníků ale jejich počet poroste. Důležitý stále zůstává i kontext. I tady nicméně dokáží nástroje pomoci. Třeba rozpoznat, kdo na videu mluví, nebo analyzovat informace ve videu a s pomocí AI je pak srovnat s realitou.
před 52 mminutami

Analýza fosilií ukázala, že v Japonsku kdysi žili jeskynní lvi

Před desítkami tisíc let žili na rozsáhlém území japonského souostroví lvi. Odhalila to podle agentury Kjódó analýza fosilních vzorků, o kterých se doposud předpokládalo, že patří tygrům. Ve skutečnosti však patří vyhynulému druhu lvů.
před 15 hhodinami

Mezi pitím slazených nápojů a úzkostí je silná souvislost, varuje studie

Nápoje plné cukrů mají prokazatelně negativní dopad na lidské tělesné zdraví. Nový výzkum se teď podíval na možné dopady na zdraví duševní – a podle něj také v této oblasti existují náznaky negativních dopadů.
před 16 hhodinami

Archeologové objevili na Moravě masivní kadlub z doby bronzové

Vědci objasnili původ kamenného kadlubu, který v době bronzové sloužil k výrobě hrotů kopí a v roce 2007 ho na zahradě našel majitel domu v Morkůvkách na Břeclavsku. Tato forma na zbraň dle archeologů pochází až z Karpat, z území dnešního Maďarska. Přesun obdobného předmětu na takovou vzdálenost byl tehdy výjimečný, upozornili vědci.
před 21 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 21 hhodinami

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
15. 2. 2026

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026
Načítání...