Japonsko může začít vypouštět do moře radioaktivní vodu z Fukušimy. Proces potrvá desítky let

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý souhlasila s plánem Japonska vypouštět do oceánu radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima, kterou v roce 2011 poničilo zemětřesení a tsunami. Informovala o tom agentura Reuters, podle které proti plánu protestují někteří místní obyvatelé či Peking.

MAAE po dvouletém přezkumu uvedla, že vypouštění kontaminované vody je v souladu s celosvětovými standardy a že bude mít „zanedbatelný radiologický dopad na lidi a životní prostředí“.

„Toto je velmi výjimečný večer,“ řekl šéf MAAE Rafael Grossi japonskému premiérovi Fumiu Kišidovi předtím, než mu předal souhlasnou zprávu. Grossi později novinářům řekl, že se bude snažit rozptýlit přetrvávající obavy. V elektrárně podle něj budou na vypouštění vody dohlížet pracovníci MAAE.

Šéf MAAE Rafael Grossi a japonský premiér Fumio Kišido
Zdroj: Reuters

„Musíme si uvědomit, že něco takového se ještě nestalo,“ řekl Grossi. Japonsko podle něj bude mít konečné slovo při vypouštění, které má trvat třicet až čtyřicet let. Japonská vláda trvá na tom, že půjde o bezpečný proces, protože vodu před vypuštěním do oceánu dále naředí, aby radioaktivita dosáhla bezpečných hodnot a aby se snížil možný dopad na životní prostředí.

Ve vodě z Fukušimy i po vyčistění zůstane radioaktivní tritium, na jehož zpracování dnešní technologie nestačí. Metoda jeho ředění v mořské vodě se už ale používá jinde v Japonsku i v dalších zemích. Tritium je podle vědců pro lidský organismus škodlivé jen při vysoké koncentraci, což ale ve Fukušimě po zředění a při postupném dlouhodobém vypouštění v zásadě nehrozí.

Japonsko neuvedlo datum, kdy začne vodu do oceánu vypouštět. Rozhodnutí musí ještě formálně schválit společnost TEPCO, která elektrárnu provozuje.

Protestují místní i Peking

Proti plánu se dlouhodobě staví někteří místní obyvatelé i japonské rybářské svazy, podle kterých by zmařil jejich práci na nápravě reputace poté, co několik zemí po katastrofě v roce 2011 zakázalo některé japonské potravinářské výrobky. Petice z regionů v okolí elektrárny získala od prvního předložení návrhu více než 250 tisíc podpisů.

Některé sousední země si také v průběhu let stěžovaly na hrozbu pro životní prostředí i veřejné zdraví, přičemž největším kritikem se stala Čína. Prostřednictvím svého velvyslanectví v Japonsku nyní uvedla, že zpráva MAAE nemůže být „propustkou“ pro vypouštění vody, a vyzvala k zastavení plánu.

Japonské úřady tvrdí, že se Pekingu několikrát a opakovaně pokoušely vysvětlit vědecké poznatky, které jsou za postojem Tokia, ale jejich nabídky byly ignorovány.

Grossi navštíví fukušimskou elektrárnu ve středu. Po své cestě do Japonska zamíří do Jižní Koreje, kde spotřebitelé před vypouštěním vody shánějí mořskou sůl a další zboží. Podle médií se očekává, že navštíví také Nový Zéland a Cookovy ostrovy, aby zmírnil obavy z tohoto plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled