Europoslanci vyzvali k zastavení fondů Maďarsku, podle nich už není demokracií

Maďarsko již nelze kvůli trvalému porušování evropských hodnot ze strany vlády premiéra Viktora Orbána považovat za plnohodnotnou demokracii, uvedli ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu. V usnesení přijatém výraznou většinou hlasů kritizovali podle nich neúčinný postup orgánů Evropské unie. Zákonodárci vyzvali Evropskou komisi, aby začala důsledně uplatňovat pravidla umožňující mimo jiné odebrat Budapešti část unijních peněz.

Unijní instituce dlouhodobě kritizují přístup Orbánovy vlády k justici, její omezování plurality médií, práv menšin či činnosti nevládních organizací a akademických svobod. EP už před více než čtyřmi lety inicioval řízení kvůli porušování evropských hodnot, to však dosud nevedlo k výsledkům. Budapešť námitky Bruselu odmítá a Orbán nyní na kritice Komise a evropských hodnot staví svou domácí politickou kampaň.

Europoslanci ve čtvrtek vyjádřili „hluboké politování nad tím, že nedostatek rozhodných opatření EU přispívá k rozpadu demokracie, právního státu a základních práv v Maďarsku, v důsledku čehož se tato země podle příslušných ukazatelů změnila na hybridní režim volební autokracie“.

Vyzvali Komisi, aby v případě Maďarska poprvé využila nová pravidla, na jejichž základě může přijít o část unijních fondů stát, který mimo jiné nemá nezávislé vyšetřovací orgány. Unijní exekutiva by podle poslanců rovněž neměla schvalovat maďarský plán obnovy, na jehož základě by země mohla čerpat miliardy eur z mimořádného fondu EU na obnovu po pandemii nemoci covid-19.

Podle zdrojů agentury Reuters by Komise už koncem tohoto týdne mohla rozhodnout, že kvůli obavám z korupce odebere Maďarsku část peněz z fondů určených pro rozvoj chudších regionů.

Budapešť se naproti tomu v posledních týdnech začala snažit o odblokování peněz ze zmíněného mimořádného balíku a oznámila, že zřídí protikorupční orgán a vyjde vstříc části požadavků Evropské komise. Kvůli obavám z dopadů ekonomické krize by se maďarská vláda chtěla dočkat schválení peněz ještě letos, unijní činitelé však tuto možnost spíše zpochybňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 15 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 17 hhodinami
Načítání...